Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 344/2020-52

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 5 503 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 19. 8. 2018 do 17. 7. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 783 Kč a co do částky 1 003 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 876 Kč k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 19. 8. 2018 do 17. 7. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 783 Kč a co do částky 1 003 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 876 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 30. 7. 2020 domáhala po žalovaném úhrady 4 500 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny ve výši 4 500 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 418,32 Kč (od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 19. 8. 2018 do 31. 8. 2019), kapitalizovaného úroku ve výši 783 Kč (fakticky se jedná o poplatek za poskytnutí úvěru) a částky 1 003 Kč představující smluvní pokutu. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo která vymezovala podmínky, na základě kterých mohl žalovaný požádat o poskytnutí úvěru (dále jen„ rámcová smlouva“), přičemž na základě rámcové smlouvy byla uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla na bankovní účet žalovaného (ověřeného verifikační platbou ve výši 1 Kč) bezhotovostním převodem dne 30. 7. 2018 peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se smluvním úrokem a poplatkem vrátit předchůdkyni do 18. 8. 2018. Žalovaný neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek z 30. 10. 2019 došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným z předchůdkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem předchůdkyně ze 7. 1. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „ “).

3. Z tvrzení žalobkyně, z rámcové smlouvy o úvěru číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z výpisu z účtu, ze smlouvy o postoupení pohledávek z 30. 10. 2019 soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla v rámci rámcové smlouvy uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému na jím uvedený bankovní účet dne 30. 7. 2018 částku ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s poplatkem ve výši 783 Kč do 18. 8. 2018. Žalovaný ničeho neuhradil.

4. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které dne 30. 7. 2018 poskytla předchůdkyně žalovanému částku ve výši 4 500 Kč a žalovaný se tuto částku s poplatkem zavázal vrátit předchůdkyni do 18. 8. 2018. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak předchůdkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

5. Žalobkyně netvrdila, že by úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána, v tomto směru absentovala jakákoliv skutková žalobní tvrzení.

6. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, když nedoložila ani jednu z listin, na které ve skutkových žalobních tvrzení odkázala (pokud jde o posouzení úvěryschopnosti žalovaného), a neprokázala tak, že by nevycházela při zkoumání úvěruschopnosti jen z informací sdělených jí žalovaným (které nikterak neověřila). K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3 (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. , dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).

7. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

8. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel částku ve výši 4 500 Kč a neuhradil ničeho (žalovaný zůstal v průběhu celého řízení nečinný a netvrdil, že by uhradil jakoukoli částku).

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 o. z., podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil ničeho a v hotovosti mu byla poskytnuta předchůdkyní částka 4 500 Kč, soud jej zavázal k úhradě této částky. Splatnost uvedené částky nastala 17. 7. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 19. 7. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 17. 7. 2020 v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 10. 7. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne následujícího, tj. od 18. 7. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení.

10. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni podle poměru úspěchu a neúspěchu 64 % účelně vynaložených nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady představují částku 1 368 Kč a sestávají ze zaplacené soudního poplatku 400 Kč, z odměny za dva úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby), 1 úkon 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění), ze tří režijních paušálů po 100 Kč, a z 21 % DPH počítaná ze všech položek, kromě soudního poplatku. 64 % z částky 1 368 Kč přestavuje 876 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z toho, že předmětem řízení je vedle pohledávky též její příslušenství (úrok z prodlení) a zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran její příslušenství (srovnej nález ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.