Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 323/2020-53

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 1 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od 25. 8. 2018 do 3. 7. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 542,56 Kč, a co do částky 500 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od 25. 8. 2018 do 3. 7. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 542,56 Kč, a co do částky 500 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 6. 8. 2020 domáhala po žalovaném úhrady 1 000 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny ve výši 1 000 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 104,05 Kč (od 25. 8. 2018, tj. od 1. dne prodlení se splacením úvěru, do 20. 10. 2019), kapitalizovaného úroku ve výši 1 542,56 Kč (fakticky se jedná o součet nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 997,60 Kč a o smluvní úroky ve výši 490,96 Kč a o náklady na vymožení pohledávky ve výši 54 Kč) a částky 500 Kč. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. C0001930726550693, na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému dne 30. 7. 2018 peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se smluvním úrokem a poplatkem ve výši 997,60 Kč vrátit předchůdkyni do 24. 8. 2018. Žalovaný neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek z 10. 12. 2019 došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným z předchůdkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem předchůdkyně z 21. 1. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „ “).

3. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. C0001930726550693 ze dne 25. 7. 2018 a z elektronické poukázky„ právnická osoba“ soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla dne 25. 7. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému dne 30. 7. 2018 předmětnou poukázkou částku 1 000 Kč, tuto částku si žalovaný vyzvedl na čerpací stanici„ EuroOil“ a žalovaný se zavázal tuto částku do 24. 8. 2018 vrátit předchůdkyni s roční zápůjční úrokovou sazbou ve výši 40 % p. a. a s poplatkem ve výši 997,60 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.

4. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které dne 30. 7. 2018 poskytla předchůdkyně žalovanému částku ve výši 1 000 Kč a žalovaný se tuto částku s poplatkem a úroky zavázal vrátit předchůdkyni do 24. 8. 2018. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak předchůdkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

5. Žalobkyně netvrdila, že by úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána, v tomto směru absentovala jakákoliv skutková žalobní tvrzení.

6. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, když nedoložila ani jednu z listin, na které ve skutkových žalobních tvrzení odkázala (pokud jde o posouzení úvěryschopnosti žalovaného), a neprokázala tak, že by nevycházela při zkoumání úvěruschopnosti jen z informací sdělených jí žalovaným (které nikterak neověřila). K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3 (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. , dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).

7. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

8. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel částku ve výši 1 000 Kč a neuhradil ničeho (žalovaný zůstal v průběhu celého řízení nečinný a netvrdil, že by uhradil jakoukoli částku).

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 o. z., podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil ničeho a v hotovosti mu byla poskytnuta předchůdkyní částka 1 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě této částky. Splatnost uvedené částky nastala 4. 7. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 23. 6. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 3. 7. 2020 v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 24. 6. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne následujícího, tj. od 4. 7. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 8,25% ročně až do zaplacení.

10. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019 uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z toho, že předmětem řízení je vedle pohledávky též její příslušenství (úrok z prodlení). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran její příslušenství (srovnej nález ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.