Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 5/2021-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 12 153 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 465 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 465 Kč od 10.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 465 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 465 Kč od 10.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 12 153 Kč s přísllušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 053 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování ve výši 1 644 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 991 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 245 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 9.11.2016.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 12 153 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 975,09 Kč a dlužného poplatku ve výši 5 177,91 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 4 635,24 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 177,35 Kč,
- úroků ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 975,09 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 975,09 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba anonymizováno, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce, varianta NZ, 60 (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 8 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 688 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 053 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 644 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 3 991 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 245 Kč (poslední splátka ve výši 233 Kč), přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na datum. Při splatnosti závazku v 60ti týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle Smluvních podmínek Smlouvy 68,70 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listin y vyhotovené předchůdkyní žalobkyně dne 1.7.2018 je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 2 535 Kč.
Z předžalobní upomínky datované dnem 7.10.2020 a z příslušného podacího lístku ze dne 7.10.2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávky ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku ze dne 14.2.2020, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z.„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného do 30.11.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za administrativní zpracování zápůjčky a hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 6 688 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 053 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 644 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 3 991 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky (odměny) za administrativní zpracování zápůjčky a hotovostní inkaso splátek navyšují cenu za poskytnutí zápůjčky, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 20,50 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 83,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 60 týdnů (cca 14 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle Smlouvy 68,7 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována dvě slova anonymizováno) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do 5 let se v období měsíce září 2015 pohybovala na úrovni 11,82 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.
5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy v hotovosti částku 8 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 2 535. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 5 465 Kč, když v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.
6. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 7.10.2020, která byla žalovanému zaslána 7.10.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 9.10.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 10.10.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
7. V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl co do částky 6 688 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 177,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 635,24 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 510,09 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 465 Kč od 21.1.2020 do 9.10.2020 a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 6 975,09 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.
8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byl po celou dobu naprosto pasivní. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.
10. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.