Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 13/2021-20

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 17 816 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 243 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 9 243 Kč jdoucím od 28. 3. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 8 573 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 8 573 Kč jdoucím od 28. 3. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 243 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 9 243 Kč jdoucím od 28. 3. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 8 573 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 8 573 Kč jdoucím od 28. 3. 2020 do zaplacení se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 21. 9. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 17 816 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru. Žalované byla poskytnuta částka 12 000 Kč s tím, že tuto částku měla splatit žalovaná v týdenních splátkách po 364 Kč společně s kapitalizovaným úrokem vyčísleným na 9 816 Kč. Podle platební historie žalovaná splácela nepravidelně, uhradila pouze částku 4 000 Kč. Do prodlení se splácením, pokud tuto částku vydělila žalobkyně výší týdenní splátky 364 Kč, se dostala k 26. 4. 2019. Úrok z prodlení je tedy požadován z rozdílu celkové částky 21 816 Kč (půjčená částka + předepsaný úrok) a zaplacených 4 000 Kč, žalobkyně tedy požaduje částku 17 816 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Podle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas

3. Z předložených listin byly zjištěny následující skutečnosti. Žalovaná dne datum uzavřela se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru pod číslo. Bylo sjednáno, že v hotovosti převezme úvěr ve výši 12 000 Kč jako úvěr bezúčelový a bude jej splácet po dobu šedesáti týdnů v pravidelných týdenních splátkách po 364 Kč. Bylo sjednáno, že za poskytnutí úvěru zaplatí úrok ve výši 2 376 Kč (zápůjční úroková sazba 70,89% ročně), poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostí inkaso splátek ve výši 3 840 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že částku 12 000 Kč dne 1. 2. 2019 převzala, potvrdila také, že je seznámena s roční procentní sazbou nákladů úvěru, která činí 212,77%. Stejné informace jsou obsaženy také ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru, kterou též žalovaná podepsala. Žalobkyně prokazovala, že byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet tím, že tato předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky od svého zaměstnavatele, kterým je anonymizováno. Čistý měsíční příjem žalované byl vykazován částkou 20 225 Kč. Co se týká nákladů na bydlení, uvedla žalovaná celkem částku 4 420 Kč, dále pak 3 283 Kč na nebankovní závazky, dále pak 2 000 Kč jako další životní výdaje. Výsledný disponibilní zůstatek ve výši 6 112 Kč vyhodnotila žalobkyně jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaná hradila nepravidelně, zaplatila pouze 2 000 Kč v 5. kalendářním týdnu roku 2019 a 2 000 Kč v 7. kalendářním týdnu částka roku 2019. Další platby provedeny nebyly. Dopisem byla žalovaná upozorněna na to, že pohledávka není splácena, byla proto vyzvána k úhradě celkového zůstatku ve výši 10 924 Kč. Soud ověřil ze statistických údajů České národní banky běžnou úrokovou sazbu v únoru 2019, která pro domácnosti a ostatní s úvěry na spotřebu s fixací sazby v rozmezí jeden až pět let, činila cca 9%. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle , smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi s sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

6. Podle , k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

7. Podle , má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

8. Z provedených důkazů má soud jednoznačně za prokázané, že strany měly vůli uzavřít smlouvu o úvěru, když žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí finančních prostředků jako bezhotovostního úvěru, a tyto prostředky, jak vyplývá z podpisu uzavřené smlouvy, ve výši 12 000 Kč čerpala. Je tedy zcela evidentní, že není důvod pochybovat o vůli obou stran k uzavření smlouvy o poskytnutí finančních prostředků za úplatu. Formulář, na kterém je smlouva podepsána, je velmi přehledný, je zde jednoznačně patrné, že je půjčována částka 12 000 Kč, dále je pak patrné, jaké další náklady jsou spojeny s poskytnutím finančních prostředků. Žalované bylo zcela zřejmé, že částku společně s poplatkem v celkové výši 9 816 Kč musí vrátit v 60 týdenních splátkách. Tyto měly být inkasovány hotovostně. Soud tedy konstatuje, že mezi žalobkyní a žalovanou byl úmysl uzavřít řádnou úvěrovou smlouvu. Kde však soud přistoupil k ingerenci do soukromého práva, je otázka úrokové sazby, když ujednání o výši úrokové sazby považuje za ujednání, které je v rozporu s poctivým právním stykem, jak má na mysli ve spojení s  a právními předpisy na ochranu spotřebitele. Nejvyšší soud České republiky opakovaně judikoval, že je třeba chránit slabší stranu, kterou je právě v daném případě spotřebitel. Je třeba zvažovat otázku vzájemné vyrovnanosti práv a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy, ale i otázku standardního poskytování finančních prostředků na běžném bankovním trhu, i když žalobkyní je v tomto případě nebankovní společnost. Za úrok je ve smlouvě považována částka 2 376 Kč. Pokud však žalobkyně uvedla skutková tvrzení v žalobě, pak připustila, že za úrok v kapitalizované podobě jsou považovány všechny poplatky, které byly při uzavření smlouvy účtovány, tedy celkem částkou 9 816 Kč. Při zvážení délky doby, na kterou byla částka 12 000 Kč poskytnuta a celé částky, která měla být nad rámec jistina uhrazena, dospěl soud k výpočtu, že se jedná o roční úrok cca 71,00 %. Tento úrok považuje nepřijatelný, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v únoru 2019 byly úvěry pro domácnosti na spotřebu s fixací sazby na jeden až pět let poskytovány průměrně v sazbě kolem 9%. Soud tedy dospěl k závěru, že pokud by probíhala transakce řádným způsobem a úvěrující by dodržoval běžné úrokové sazby, byly by finanční prostředky poskytnuty za tuto sazbu. Tedy za sazbu 9% ročně. Pokud by tedy částka 12 000 Kč byla úročena sazbou 9% ročně se splatností 60 týdnů, měla by žalovaná zaplatit na úroku cca 1 243 Kč, celková platba by tedy představovala částku 13 243 Kč. Pokud soud akceptoval tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná již uhradila částku 4 000 Kč, k zaplacení zbývá částka 9 243 Kč. V této části včetně úroku z prodlení soud tedy žalobě vyhověl, do zbytku byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení . Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 48%, neúspěch v rozsahu 52%, jedná se tedy o zhruba stejný úspěch a neúspěch ve věci u obou účastníků, náhrada nákladů řízení tedy nebyla přiznána žádnému z nich.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.