Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 5/2021-28

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Romanem Flanderkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 1 023 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 3 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 233 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 Kč od 11. 1. 2020 do 6. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 13,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 790 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 790 Kč od 11. 1. 2020 do 6. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 42,50 Kč zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 3 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 233 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 Kč od 11. 1. 2020 do 6. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 13,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do částky 790 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 790 Kč od 11. 1. 2020 do 6. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 42,50 Kč zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 023 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 1. 2020 do 6. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 59 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU ZAM.“. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 860 Kč ročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 10. 1. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 3. 10. 2019 do 10. 1. 2020 a poplatky dle sazebníku nákladů v celkové výši 790 Kč, a to za odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění a za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění.

2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby mj. uvedla, kdy a jakým způsobem byl žalovaný seznámen se sazebníkem nákladů, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě žalobou uplatněných poplatků a co je jejich předmětem. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 28. 1. 2021 upřesnila, že žalobou jsou nárokovány celkem 3 poplatky v celkové výši 790 Kč. Poplatek ve výši 190 Kč za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy ze dne 10. 12. 2018 a poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného ze dne 18. 11. 2019 se opírají o Sazebník nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného (NSUVDP) s účinností od 1. 1. 2014 (položka 1) a poplatek ve výši 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění ze dne 18. 2. 2020 se opírá o Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 6. 2019 (položka 2), přičemž žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se sazebníky. Veškeré materiály jsou poskytnuty klientům v tištěné brožuře, případně jsou dostupné v elektronické podobě, o čemž je žalovaný vždy řádně zpraven.

4. V doplnění podání žalobkyně zároveň upravila způsob výpočtu úroku z prodlení, kdy úrok z prodlení požaduje od 11. 1. 2020 do 18. 2. 2020 z částky 723 Kč (dlužné pojistné 233 Kč + upomínky k zaplacení pojistného 190 Kč + 300 Kč) a od 18. 2. 2020 do 6. 8. 2020 z částky 1 023 Kč (723 Kč + pokus o smír 300 Kč), a uvedla, že co do části úroků z prodlení ve výši 3 Kč bere svůj žalobní návrh zpět.

5. Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela.

6. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

7. Podle , jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

8. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud dle ustanovení , 2 a řízení v této věci částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když v souladu s ustanovením nezjišťoval případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby, neboť k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé.

9. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

10. V souladu s  , kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.

11. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne 3. 10. 2018 uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od 3. 10. 2018, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 860 Kč ročně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 10. 1. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 233 Kč.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

13. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z. smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

14. Podle a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

15. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle , tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu , které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. ). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ustanovení V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem.

16. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná.

17. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s  o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s  , je její nárok i v této části po právu a za dobu od 11. 1. 2020 do 6. 8. 2020 činí z neuhrazeného pojistného celkem 13,50 Kč.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně měla v řízení úspěch v rozsahu 22,78 %, žalovaný pak byl úspěšný v rozsahu 77,22 %, vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu ve věci by tak měl nárok na náhradu nákladů řízení (resp. jejich poměrné části) procesně úspěšnější žalovaný. Jelikož ale podle obsahu spisového materiálu žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

19. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Poučení:

Proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci.

Proti výroku II., III. a IV. tohoto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.