Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 213/2020-18
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr Ing Davidem Svobodou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 11 847,16 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba se v plném rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v plném rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 847,16 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba se žalovanou dne 12. 12. 2016 uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalobkyně poskytla částku 18 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala spolu s poplatkem ve výši 15 452 Kč (sestávajícího z úroku ve výši 3 103 Kč s tím, že úroková sazba ve výši 28 % ročně byla sjednána na straně 2 smlouvy, částky za zpracování a doručení ve výši 4 316 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti ve výši 8 033 Kč) uhradit v 60 týdenních splátkách po 558 Kč. Žalovaná uhradila poslední splátku 17. 7. 2017, k datu 23. 7. 2017 tak činila dlužná jistina částku 15 112,56 Kč a poplatek 10 634,60 Kč (minimálně tak uhradila 7 704,84 Kč), a dále po postoupení pohledávky ještě uhradila částku 13 900 Kč.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: z doložené smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že skutková tvrzení jsou shodná s tvrzením žalobce. Ze smlouvy o zápůjčce – příjmení v hotovosti se podává, že zákazník se zavazuje platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce anonymizováno, a to v místě bydliště zákazníka. Hotovostní režim splátek zahrnuje činnost bezprostředně související se splácením zápůjčky, a to výběry splátek v hotovosti v místě bydliště zákazníka, převoz hotovosti včetně sjednávaných termínů schůzek. První splátku byla žalovaná povinna uhradit sedmý den po uzavření smlouvy.
Podle § 2390 občanského zákoníku , účinného od 01. 01. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 tohoto zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Ve věci 20 Cdo 2897/2017 Nejvyšší soud ČR judikoval, že běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Soud konstatuje, že stejný závěr platí i pro zápůjčku.
Soud došel k právnímu názoru, že předmětná smlouva o zápůjčce ze dne 12. 12. 2016 je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Jedná se o právní zhodnocení, proto bylo možné rozhodnout bez jednání, když účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Z doložené smlouvy totiž soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto 18 000 Kč (z toho 7 061 Kč bylo použito na splacení předchozí zápůjčky) a spolu se všemi poplatky byl povinen ve lhůtě cca jednoho roku uhradit téměř dvojnásobek (navýšení činí 15 452 Kč), tomu odpovídá RPSN ve výši 228,38%. Soud konstatuje, že z doložené smlouvy je zřejmé, že žalovaná neměla jinou možnost, než zvolit hotovostní výběr splátek v místě jejího bydliště. V úvodu smlouvy zůstala nezaškrtnuta kolonka pro označení případu, kdy zákazníkovi byla nabídnuta možnost bezhotovostního splácení (smlouva obec na účet či obec na účet anonymizováno), ale tento zvolil smlouvu příjmení v hotovosti. To znamená, že žalované hotovostní forma nabídnuta nebyla. Doložená smlouva sama nemá na výběr jinou možnost splácení než v hotovosti v bydlišti žalované, tedy např. volbu obvyklé bezhotovostní platby. Všechny výše uvedené poplatky spojené se zápůjčkou jsou spolu s úrokem ve výši 3 103 Kč defacto odměnou za poskytnutí zápůjčky, tedy faktickým úrokem. Ujednání o takovém navýšení má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku , platného od 1. 1. 2014. Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání zápůjčky či úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednané navýšení (a tomu odpovídající sazbu ročních procentních nákladů) uvedené zápůjčky, která je zcela nemravná a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu zápůjčka byla poskytnuta, a zápůjčka tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. To potvrzuje skutečnost, že cca 40% zapůjčených peněz byly použity na splacení předchozí zápůjčky, žalovaná tak fyzicky obdržela jen třetinu částky, než kterou musela do roka zaplatit. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Jestliže v daném období se roční procentní sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8,00- 10,00 % za jeden rok (dle statistických údajů obec národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala cca trojnásobek a z tohoto pohledu se výše faktického úroku poskytnuté zápůjčky jeví jako nepřiměřená (nemravná).
Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o všech poplatcích s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva. Závěr o neplatnosti celé smlouvy ještě podtrhuje sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1% denně, která ještě zhoršuje postavení dlužníka.
Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela částku 18 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně vrátila celkem nejméně 21 604,84 Kč (žaloba neuvádí, kolik bylo zaplaceno na úroky), tedy více. Proto soud žalobu zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl v § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy žalovaná, která měla plný úspěch ve věci, náhradu nákladů nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.