Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 446/2020-22
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 27 428 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 730 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 730 Kč od 30.9.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 730 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 730 Kč od 30.9.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 27 428 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 9 487 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby, respektive návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalované zápůjčku hotovosti ve výši 6 000 Kč, a na základě které má žalovaná povinnost vrátit zápůjčku ve výši 6 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 5 137 Kč sestávající se z úroku ve výši 1 062 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 495 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2 580 Kč. Sjednaný úrok je součástí jistiny. Úrok přirostl k jistině na základě ustanovení smlouvy obsaženého na titulní straně smlouvy, kde je zahrnut v kolonce„ Celková částka splatná zákazníkem, představovaná celkovou dlužnou částkou sníženou o částku za hotovostní režim splátek, byl-li zvolen zákazníkem“. Poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso představují mzdové, věcné, cestovní a režijní náklady na daný obchodní případ. U poplatku za hotovostní inkaso se nejedná o mandatorní poplatek, ale o poplatek za službu, kterou si žalovaná od žalobkyně vyžádala. Žalobce před uzavřením smlouvy prověřil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenal do zákaznické karty. Úhradu celkové dlužné částky měla žalovaná provést v 60 týdenních splátkách po 186 Kč počínaje sedmým kalendářním dnem po uzavření smlouvy s tím, že poslední 60. splátka činí 163 Kč. Žalovaná závazky ze smlouvy řádně neplnila. Celkem žalovaná uhradila 7 plateb v celkové výši 1 650 Kč, z toho 226,81 Kč na úrok, 679,55 Kč na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru a 743,64 Kč na úmor zápůjčky. Dlužná zápůjčka tedy činí 5 256,36 Kč (6 000 Kč mínus 743,64 Kč). Z této částky požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení. Poslední platbu žalovaná provedla 30.11.2016. Na celkovou dlužnou částku sjednanou ve smlouvě o zápůjčce zbývá uhradit částku 9.487 Kč (11 137 Kč mínus 1 650 Kč).
Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 17 941 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby, respektive návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tím, žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalované zápůjčku hotovosti ve výši 10 000 Kč, a na základě které má žalovaná povinnost vrátit zápůjčku ve výši 10 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 8 561 Kč sestávající se z úroku ve výši 1 770 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 491 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 300 Kč. Sjednaný úrok je součástí jistiny. Úrok přirostl k jistině na základě ustanovení smlouvy obsaženého na titulní straně smlouvy, kde je zahrnut v kolonce„ Celková částka splatná zákazníkem, představovaná celkovou dlužnou částkou sníženou o částku za hotovostní režim splátek, byl-li zvolen zákazníkem“. Poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso představují mzdové, věcné, cestovní a režijní náklady na daný obchodní případ. U poplatku za hotovostní inkaso se nejedná o mandatorní poplatek, ale o poplatek za službu, kterou si žalovaná od žalobce vyžádala. Žalobce před uzavřením smlouvy prověřil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenal do zákaznické karty. Žalovaná se tedy zavázala k úhradě částky ve výši 18 561 Kč. Úhradu celkové dlužné částky měla žalovaná provést v 60 týdenních splátkách po 310 Kč počínaje sedmým kalendářním dnem po uzavření smlouvy s tím, že poslední 60. splátka činí 271 Kč. Žalovaná závazky ze smlouvy řádně neplnila. Celkem žalovaná uhradila 2 platby v celkové výši 620 Kč, z toho 51,78 Kč na úrok, 258,22 Kč na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru a 310 Kč na úmor zápůjčky. Dlužná zápůjčka tedy činí 9 690 Kč (10 000 Kč mínus 310 Kč). Z této částky požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení. Poslední platbu žalovaná provedla 21.8.2016. Na celkovou dlužnou částku sjednanou ve smlouvě o zápůjčce zbývá uhradit částku 17 941 Kč (18 561 Kč mínus 620 Kč).
2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v aktuálním znění.
Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním, která právně hodnotí níže uvedeným způsobem:
3. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“). V záhlaví Smlouvy je uvedeno, že nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, které žalobkyně doložila k důkazu. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 5 137 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 062 Kč, poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 495 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 580 Kč. Celkovou částku ve výši 11 137 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti ve 60 týdenních splátkách po 186 Kč, přičemž poslední splátka činí částku 163 Kč. Z čl. 3 Smluvních podmínek soud zjistil, že při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 90,99 %. Z čl. 4 Smluvních podmínek soud zjistil, že při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční výpůjční úroková sazba 28,63 %. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Zákaznická karta podepsaná žalovanou, ze které vyplývá, že žalobkyně zjišťovala před poskytnutím spotřebitelského úvěru bydliště žalované, údaje o její finanční situaci. Výši a strukturu dlužné částky žalobkyně podložila tabulkou umoření, ze které je zřejmé, že žalovaná oproti částce 6 000 Kč, kterou obdržela od žalobkyně, vrátila před podáním žaloby částku 1 650 Kč. Z předžalobní upomínky datované dnem 27.9.2018 a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.
Ujednání o souhrnném poplatku ve Smlouvě o zápůjčce ze dne datum, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší natolik nepřiměřené, že se zjevně příčí dobrým mravům. Poplatky za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni. I když požadovaný úrok sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva. Žalobkyně sice v žalobě tvrdí, že poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso představují mzdové, věcné, cestovní a režijní náklady na daný obchodní případ, v řízení však nedoložila opodstatněnost tohoto svého tvrzení, tj. nedoložila, že jí tvrzené náklady v tvrzené výši skutečně vznikly. Nadto tvrzení žalobkyně odporuje i porovnání poplatků za administrativní činnost a poplatků za hotovostní inkaso splátek u dvou smluv o zápůjčce, které jsou předmětem tohoto řízení, tyto poplatky úměrně rostou spolu s výší poskytnuté jistiny zápůjčky, a to přes to, že u obou smluv žalobkyně kalkulovala vynaložení stejného úsilí v podobě sjednání smlouvy a 60 x výběru splátky.
4. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“). V záhlaví Smlouvy je uvedeno, že nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, které žalobkyně doložila k důkazu. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 8 561 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 770 Kč, poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 491 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč. Celkovou částku ve výši 18 561 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti ve 60 týdenních splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka činí částku 271 Kč. Z čl. 3 Smluvních podmínek soud zjistil, že při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 90,99 %. Z čl. 4 Smluvních podmínek soud zjistil, že při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční výpůjční úroková sazba 28,63 %. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Zákaznická karta podepsaná žalovanou, ze které vyplývá, že žalobkyně zjišťovala před poskytnutím spotřebitelského úvěru bydliště žalované, údaje o její finanční situaci. Výši a strukturu dlužné částky žalobkyně podložila tabulkou umoření, ze které je zřejmé, že žalovaná oproti částce 10 000 Kč, kterou obdržela od žalobkyně, vrátila před podáním žaloby částku 620 Kč. Z předžalobní upomínky datované dnem 27.9.2018 a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.
Ujednání o souhrnném poplatku ve Smlouvě o zápůjčce ze dne datum, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší natolik nepřiměřené, že se zjevně příčí dobrým mravům. Poplatky za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni. I když požadovaný úrok sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 a 588 o.z. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva. Žalobkyně sice v žalobě tvrdí, že poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso představují mzdové, věcné, cestovní a režijní náklady na daný obchodní případ, v řízení však nedoložila opodstatněnost tohoto svého tvrzení, tj. nedoložila, že jí tvrzené náklady v tvrzené výši skutečně vznikly. Nadto tvrzení žalobkyně odporuje i porovnání poplatků za administrativní činnost a poplatků za hotovostní inkaso splátek u dvou smluv o zápůjčce, které jsou předmětem tohoto řízení, tyto poplatky úměrně rostou spolu s výší poskytnuté jistiny zápůjčky, a to přes to, že u obou smluv žalobkyně kalkulovala vynaložení stejného úsilí v podobě sjednání smlouvy a 60 x výběru splátky.
5. Soud má za prokázané, že k předání částky 6 000 Kč žalované dne 29.4.2016 došlo, neboť žalovaná tuto skutečnost stvrdila svým podpisem Smlouvy o zápůjčce ze dne datum. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotí Smlouvu o zápůjčce ze dne datum jakožto neplatné právní jednání, je potřeba na jistinu zápůjčky aplikovat pravidla bezdůvodného obohacení.
Soud má dále za prokázané, že k předání částky 10 000 Kč žalované dne datum došlo, neboť žalovaná tuto skutečnost stvrdila svým podpisem Smlouvy o zápůjčce ze dne datum. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotí Smlouvu o zápůjčce ze dne datum jakožto neplatné právní jednání, je potřeba na jistinu zápůjčky aplikovat pravidla bezdůvodného obohacení.
Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy o zápůjčce ze dne datum v hotovosti částku 6 000 Kč a že jí žalovaná vrátila částku 1 650 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 4 350 Kč, toto plnění posoudil soud jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu.
Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy o zápůjčce ze dne datum v hotovosti částku 10 000 Kč a že jí žalovaná vrátila částku 620 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 9 380 Kč, toto plnění posoudil soud jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu.
Celkem se tedy žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 13 730 Kč, která je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku
Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dluhu ze Smluv o zápůjčce výše uvedených prokazatelně v rámci předžalobních výzev ze dne datum, písemnosti byly žalované zaslána téhož dne, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tyto písemnosti dostaly do dispozice, od 29.9.2018 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 30.9.2018 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
6. Ve zbytku soud žalobu ve výroku II zamítl jakožto nedůvodnou, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní nad rámec dlužné jistiny úvěru a úroku z prodlení z této částky totiž vycházejí ze smluv, které nebyly platně uzavřeny a soud tedy žalobu zamítl co do částky 13 698 Kč na jistině žalované částky, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 906,36 Kč od 1.7.2017 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 350 Kč od 1.7.2017 do 29.9.2018, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 310 Kč od 19.8.2017 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 380 Kč od 19.8.2017 do 29.9.2018.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, ale podle obsahu spisu jí žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu pasivní. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
8. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
9. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.