Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 71/2021-22
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 11 682 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 069 Kč,
s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 069 Kč od 20.3.2021 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 8 613 Kč s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 11 682 Kč od 1.8.2020 do 19.3.2021 a dále z částky 8 613 Kč od 20.3.2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 069 Kč, s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 069 Kč od 20.3.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 8 613 Kč s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 11 682 Kč od 1.8.2020 do 19.3.2021 a dále z částky 8 613 Kč od 20.3.2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 11 682 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 682 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 26. 3. 2020 prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na požádání peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžení prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z poskytnuté jistiny a úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, byla žalovaná povinna platit úrok ve výši 15 % ročně namísto úroku ve výši 20 % měsíčně. Žalobkyně dále měla v případě prodlení žalované právo na smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, a to po dobu prvních tří měsíců prodlení. Součástí celkové dlužné částky je proto i smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně žalované bankovním převodem poskytla částku 10 000 Kč. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila částku 6 931 Kč. V souladu s bodem 6.5 smlouvy se dluh bez dalšího stal splatným prodlením žalované po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaná se tak dne 1. 8. 2020 ocitla v prodlení. Dlužnou částku však neuhradila, a to ani před předžalobní upomínku.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o revolvingovém úvěru číslo ze dne 26. 3. 2020 a občanským průkazem žalované bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 26. 3. 2020 uzavřena smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a zaplatit náklady revolvingového úvěru (poplatky dle čl. 5 a úrok dle čl. 4), a to v měsíčních splátkách ve výši minimálně 1/5 z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, a splatných dokonce každého kalendářního měsíce. RPSN činilo 519 %, měsíční úroková sazba 20 % (za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení), stane-li se celý dluh splatným, činilo 15 % ročně namísto 20 % měsíčně. Poplatek za čerpání úvěru činil 20 % z čerpané jistiny úvěru. Pro případ prodlení žalované byla v bodu 6.3 sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, a to po dobu prvních tří měsíců prodlení. Z výpisů k revolvingovému úvěru a výpisů z účtu soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem 10 000 Kč, na které uhradila 6 931 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 11. 2020 včetně kopie podacího archu bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.
4. Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaná podepsali dne 26. 3. 2020 smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a zaplatit náklady revolvingového úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve shora uvedené výši. Žalovaná čerpala částku 10 000 Kč, na kterou uhradila částku 6 931 Kč. Žalobkyně žalovanou předžalobní upomínkou vyzvala k úhradě dluhu. Žalobkyně netvrdila (ani neoznačila důkazy), že by před uzavřením smlouvy přezkoumala schopnost žalované daný úvěr splatit.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru podepsaná právní žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně netvrdila (ani neprokázala), že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě neuvedla žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila 6 931 Kč, zůstala jí proto povinnost vydat částku 3 069 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
18. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).