Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 359/2020-28
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem titul Jiřím Bučkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem, titul. jméno příjmení, LL.M.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvalým pobytem adresa, PSČ obec
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení v částce částka a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky částka, úroku v částce částka, úroku ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení v částce částka a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení v částce [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky [částka], úroku v částce [částka], úroku ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v částce [částka] a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, žalobkyně uplatnila úvěrovou pohledávku v částce částka s úrokem v částce částka, s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce částka za dobu od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou úvěrového rámce ve výši částka. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný z úvěrového rámce vyčerpal částku celkem částka a na úvěr uhradil částku celkem částka. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas hradit sjednané splátky, žalobkyně proto ke dni datum úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru. Ke dni sepsání žaloby žalovaný dluží žalobkyni částku částka, zahrnující neuhrazenou jistinu úvěru částka, náklady na vymáhání částka a smluvní pokutu částka, a dále úrok částka a úrok z prodlení částka.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, jimž se žalovaný nebránil, to ovšem s výjimkou tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného. Dne datum uzavřely žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním číslo v níž žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, bydlí u rodičů, je zaměstnán s měsíčním příjmem částka a příjmy ostatních členů domácnosti činí částka. Mezi stranami bylo ujednáno poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru ve výši částka s roční úrokovou sazbou 26,28 %, který byl splatný v měsíčních splátkách minimálně ve výši 4 % dlužné částky. Dále žalobkyně předložila soudu úvěrové podmínky, výpis čerpání a splátek (dle něho žalovaný čerpal z úvěrového rámce v září 2019 částku částka a v listopadu 2019 částky částka, částka a částka, celkem tedy částka, a uhradil dne datum částku částka), výzvu ke splacení celého úvěru a předžalobní upomínku s dokladem o odeslání. Jiné skutečnosti ohledně ověření a posouzení úvěruschopnosti žalovaného z předložených listin nevyplývají.
4. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
5. Na vztah mezi účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti schopen spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
7. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.
8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
9. V daném případě žalobkyně tvrdila, že pracovníci žalobkyně interním postupem zjistili kreditní skóre žalovaného, což nebylo nijak zjištěno a z hlediska uvedeného ustanovení zákona to samo o sobě nepředstavuje splnění povinnosti prověřit a posoudit úvěruschopnost žalovaného. Dále žalobkyně tvrdila, že nahlížela do„ externích úvěrových registrů“, neuvedla ovšem do jakých registrů a jaké informace tím získala, a především toto své nejasné tvrzení z předložených listin nijak nevyplývá. Úvěrová smlouva obsahuje pouze údaj o tom, jaká je výše příjmu žalovaného a blíže nespecifikované příjmy členů domácnosti, aniž by bylo zřejmé, zda tyto údaje byly ověřeny, a dále také, zda žalobkyně prověřila, jestli má žalovaný i jiné závazky, které je povinen platit. Splnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného tak nebylo zjištěno, soud proto musel dospět k závěru, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú., a tudíž je úvěrová smlouva neplatná.
10. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, kde uvedl, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.
11. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijal a dosud nesplatil. Dle žalobních tvrzení a předložených listin žalovaný čerpal na úvěru celkem částka a splatila celkem částka. Žalovaný tak svou povinnost vrátit plnění přijaté bez právního důvodu dosud nesplnil v částce částka, v tomto rozsahu je proto žaloba důvodná z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 o. z., a soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně uvedenou částku nevrátil, dostal se do prodlení a dle ust. § 1970 o. z. je povinen zaplatit úrok z prodlení z uvedené částky, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu od datum do datum úrok z prodlení v sazbě 10 % ročně z uvedené částky činí částka, a dále v uvedené roční sazbě z částky částka od datum do zaplacení je úrok z prodlení rovněž důvodný, soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu se žalobní nároky opírají o smlouvou, pro její neplatnost tak soud žalobě v tomto rozsahu nemohl vyhovět a žalobu částečně zamítl.
12. Protože byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná, podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrném rozsahu 45 % jejich výše, kdy do celkového úspěchu v částce částka soud započetl také úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí a do celkového neúspěchu v částce částka soud započetl také kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek částka, odměna za zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve výši částka (dva úkony právní služby po částka za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden úkon po částka za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši částka (tři úkony po částka). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. Náklady činí celkem částka a poměrné náhradě v rozsahu 45 % odpovídá částka částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat u Okresního soudu Plzeň-město do 15 dnů od doručení rozsudku.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.