Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 52/2021-46
Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu titul Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku, a to z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, když žalovaná se v souladu s uvedeným zákonem považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit tento poplatek v zákonné výši. Měsíční výše rozhlasového poplatku za jeden rozhlasový přijímač činí částku ve výši částka. Žalobce dne datum zaslal žalované výzvu odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku, v níž byla vyzvána k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, která současně také obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky rozhlasového poplatníka či nedoručení čestného prohlášení. Žalovaná na výzvu nereagovala, a proto se v souladu s uvedeným zákonem považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky v zákonné výši. Zároveň byla žalovaná ve výzvě upozorněna na možnost vystavení zákonné přirážky ve výši částka za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Právnická osoba je podle zákona povinna platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače. Za období od měsíce září 2019 do měsíce února 2020 eviduje žalobce za žalovanou dluh na rozhlasových poplatcích v celkové výši částka a dále žalovaná dluží žalobci zákonnou přirážku k poplatkům ve výši částka z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti. Dluh žalované tedy dosahuje celkové výše částka. Žalobci rovněž vzniklo vůči žalované právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky, přičemž žalobce tento úrok z prodlení, vypočítaný ke dni datum za období od datum v souladu s jednotlivými splatnostmi poplatků dle frekvence splatností uvedené ve výpisu z evidence rozhlasového poplatníka a přehledu předpisů, kapitalizoval ve výši částka.
Ve věci byl zdejším soudem dne 26. 2. 2021 vydán pod č. j. EPR 18823/2021 -5 elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná včasný odpor, v němž namítla, že nevlastní žádná auta, že neposlouchá žádné rádio a že je v soudním řízení, když současně požádala o odhlášení rozhlasového poplatníka.
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Podle § 3 odst. 4 citovaného zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 5 odst. 4 citovaného zákona poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače. Podle § 6 citovaného zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí částka, měsíční výše televizního poplatku činí částka. Podle § 7 odst. 3 , 4 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Podle § 8 odst. 2 citovaného zákona poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Podle § 9 odst. 1 písm. a) citovaného zákona poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši částka v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Podle § 10 citovaného zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
Z předloženého výpisu z evidence rozhlasového poplatníka vzal soud za prokázané, že žalované vznikla poplatková povinnost k úhradě rozhlasových poplatků dne datum, a to v důsledku skutečnosti, že žalovaná v zákonné lhůtě nereagovala na výzvu odběrateli elektřiny, jíž byla žalovaná vyzvána k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení o neužívání rozhlasového přijímače, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Žalobce v řízení prokázal, že tato výzva, obsahující i poučení o následcích nesplnění stanovené oznamovací povinnosti, byla žalované odeslána dne datum a doručena jí byla dne datum. Žalovaná tak byla v souladu s výše citovaným zákonem považována od uvedeného data za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit tento poplatek v zákonné výši od měsíce září 2019 a současně jí z důvodu nesplnění uvedené oznamovací povinnosti vznikla uvedeným zákonem stanovená povinnost k úhradě zákonné přirážky ve výši částka, byť fakticky ani nemusela žádný rozhlasový přijímač užívat. Do pozice poplatníka rozhlasového poplatku se tak sama žalovaná„ nainstalovala“ svou pasivitou, tj. nesplněním své zákonné oznamovací povinnosti. Platební morálka žalované byla v řízení prokázána předloženým přehledem dlužných předpisů poplatníka, z něhož vzal soud za prokázané, že žalovaná řádně svoji povinnost hradit žalobci rozhlasové poplatky neplnila, když nezaplatila tyto rozhlasové poplatky za předpokládaný jeden rozhlasový přijímač za celkové období od měsíce září 2019 do měsíce února 2020, tj. za dobu 6 kalendářních měsíců, přičemž žalobce v řízení uvedl, že teprve až dne datum obdržel od žalované čestné prohlášení o odhlášení a obratem následně dne datum odhlášení žalované potvrdil. Výše rozhlasového poplatku přitom činí částku částka za každý rozhlasový přijímač. Celková dlužná částka z titulu neuhrazených rozhlasových poplatků tedy dosahuje výše částka (částka x 6 měsíců). Žalovaná tuto dlužnou částku žalobci ani zčásti nezaplatila, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán opak, což platí i v případě zákonné přirážky ve výši částka, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla k úhradě dlužných částek žalobcem opakovaně neúspěšně vyzývána.
Za konstatování, že celková výše dlužné částky byla žalobcem předloženými listinnými důkazy v řízení prokázána, proto soud podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost k úhradě celkové dlužné jistiny ve výši částka (částka + částka), když žalobci dále vůči žalované vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení v souladu s citovaným zákonným ustanovením, a proto soud uložil žalované povinnost k úhradě tohoto úroku z prodlení, když žalobce tento úrok kapitalizoval v celkové doložené výši částka. Samotná výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalované dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud přiznal žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce částka, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z paušální náhrady za 2 úkony po částka dle § 2 odst. 1 a za 1 úkon v částce částka dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení nezastoupeného účastníka (§ 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení pak byla žalované stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.