Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 351/2018-174
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní titul Martinou Matějkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro: náhradu škody
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na účet advokáta titul. jméno příjmení náklady řízení ve výši částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech náhradu nákladů řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na účet advokáta [titul]. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal po žalovaném náhrady škody, kterou měl žalovaný svým jednáním žalobci způsobit. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem název soudu ze dne 8. 8. 2018 sp. zn. spisová značka byl žalovaný odsouzen za zločin těžkého ublížení na zdraví a přečin výtržnictví, přičemž žalobce jako poškozený byl se svým nárokem odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce popírá své spoluzavinění, namítá, že v tomto směru bylo dokazování v trestním řízení nedostatečné, soud využil jeho nepřítomnosti u hlavního líčení a následné odvolání žalobce do výroku o náhradě škody bylo zamítnuto jako podané osobou neoprávněnou. Žalobce se vyjádřil ke svým zraněním, která po napadení žalovaným utrpěl i k následné hospitalizaci a léčbě. Požaduje, aby mu byla přiznána náhrada ztráty na výdělku, bolestného, ztížení společenského uplatnění a další nemajetková újma, přičemž celkovou částku odhadl na částka. Jiná nemajetková újma dle něho spočívá v tom, že nemohl po dlouhou dobu prožívat svůj život způsobem, na jaký byl zvyklý, zároveň byl po dlouhou dobu omezen v příjmu potravy, kdy mohl otevírat ústa pouze na 2,5 cm a jíst kašovitou stravu. Žalobce a jeho rodina měli na leden 2018 naplánovaný pobyt v anonymizováno obec s přáteli, v důsledku napadení však musel žalobce plánovaný pobyt na horách zrušit, a to nejen ze zdravotních důvodů, ale také i finančních. Po dobu pracovní neschopnosti měl velmi nízké příjmy, v tomto důsledku nemohla rodina žalobce oslavit vánoční svátky 2017 tak, jak si žalobce přál – rodina se musela velmi uskromnit, zredukovat vánoční dárky pro děti. Kromě skromných vánočních svátků nemohl žalobce se svou rodinou naplno prožívat oslavy narozenin na podzim a v zimě 2017, a to mladšího syna, manželky i staršího syna. Žalobce byl zvyklý rodinu naplno zabezpečovat. Po napadení byl v podstatě vyřazen ze společenského života, nacházel se v domácím léčení a nemohl pracovat. Do té doby nikdy po delší dobu„ nemarodil“. Tato situace tak na něj doléhala, byl více podrážděný, v noci se budil, nemohl usnout a měl strach, zda dokáže rodinu finančně zabezpečit, připadal si méněcenný. Tato pro žalobce nepříjemná situace pochopitelně také doléhala na jeho manželské soužití. Žalobcův manželský život velmi trpěl, manželé se více hádali. Kromě toho má žalobce od předmětného napadení obecně mnohem větší strach o manželku a své děti. Do napadení byl žalobce zvyklý s manželkou a dětmi pravidelně navštěvovat jeho rodinu v obec, a to přibližně každé 2 až 3 týdny. Od napadení však byl žalobce v obec u své rodiny jen přibližně třikrát, neboť mu místo vždy připomene předmětné napadení a vynořují se mu o to více nepříjemné vzpomínky související s napadením. Jako podstatné se také jeví to, že žalobce nosil nepřetržitě po dobu 3 let před napadením plnovous. Před operací se musel však oholit. Jednalo se pro něj o velmi nepříjemný zážitek, kdy dokonce toto oholení obrečel. Byl to zásadní zásah do jeho tělesné integrity a identity, tuto situaci žalobce prožíval obdobně, jako když jsou ženě ostříhány či oholeny vlasy. Žalobce dříve jezdil s rodinou na kole na výlety. Od napadení však byl na kole poprvé teprve letos na jaře, neboť je od napadení a od operace, kdy má v čelisti stále titanové desky, méně jistý a má obavy, že by si mohl v případě pádu hlavu poranit. Žalobce musel také dvakrát podstoupit na jaře 2019 nepříjemné vyšetření, kdy muselo být zjišťováno, zda ztráta chuti a čichu není způsobena nějakou fyzickou zábranou v nosní dutině. Žalobci tak byla zaváděna při vyšetřování do nosní dutiny trubice za účelem zjištění průchodnosti dýchacích cest. Žalovaný se s žalobcem nespojil a nenabídl jednání ohledně náhrady škody, žalobce ho proto vyzval před podáním žaloby dopisem ze dne datum, aby se k tomuto vyjádřil, ovšem žalovaný na výzvu nereagoval. V podání ze dne datum žalobce sdělil, že v rámci řízení neuplatňuje nároky spojené se zlomením dolní čelisti vlevo s posunem, kontuzí víčka levého oka a povrchními poraněními jiných částí hlavy, ale pouze nároky související se všemi zraněními, pro které byl žalovaný uznán vinným trestním rozsudkem. Závěrem žalobce požádal o přiznání náhrady za bolestné, ztížení společenského uplatnění, ušlý výdělek a nemajetkovou újmu. Dále požaduje příslušenství představující zákonný úrok z prodlení z přiznané částky od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení.
Žalovaný se k žalobě písemně přes výzvu soudu nevyjádřil. Dostavil se k prvnímu jednání soudu ve věci dne datum, kdy uvedl, že neví, za co by náhradu škody plnil. K žalobě se vyjádřil pouze tak, že v rámci trestního řízení byl vyslýchán svědek, který uvedl, že poté, co se se žalobcem poprali, tak žalobce ještě popíjel v hospodě, nic mu nebylo, nekrvácel. Žalovaný byl následně poučen soudem o tom, že má možnost v případě, že by chtěl být v řízení zastoupen advokátem a nemá finanční prostředky, požádat soud, aby mu byl ustanoven zástupce s tím, že bude muset doložit své majetkové poměry. Žalovaný o zástupce soud nepožádal a po prvním jednání soudu zůstal zcela pasivní, k žádnému dalšímu jednání se nedostavil, ačkoliv si předvolání osobně přebíral, ani se ve věci přes výzvu již nijak písemně nevyjádřil.
U jednání soudu dne datum žalobce rozšířil svůj žalobní návrh tak, že požaduje přiznat i zákonný úrok z prodlení z požadované částky, čemuž soud usnesením č. j. 6 C 351/2018-150 ze dne 11. 5. 2020 vyhověl.
Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.
Rozsudkem název soudu č. j. číslo jednací ze dne 8. 8. 2018 (právní moc datum) byl žalovaný uznán vinným tím, že dne datum v obci obec, poté co byl provokován poškozeným (žalobcem), tohoto udeřil nejméně jedním úderem pěstí do obličeje, kdy po úderu se snažil poškozený napadení vrátit, přičemž ale upadl k zábradlí na betonovou terasu, když v tom okamžiku obžalovaný (žalobce) nohou dupl poškozenému na hlavu, když v dalším jednání obžalovanému zabránili přítomní hosté. Tímto jednáním žalovaný spáchal zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. Zákoníku. Poškozený celé jméno žalobce byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 50 To 358/2018-392 ze dne 8. 10. 2018 bylo zamítnuto odvolání poškozeného proti shora uvedenému rozsudku jako podané osobou neoprávněnou, přičemž v odůvodnění rozhodnutí je mimo jiné uvedeno, že podstatou odvolání je nesouhlas žalobce se závěrem soudu, že se na vzniklém incidentu podílel tím, že žalovaného provokoval, což je ovšem součást výroku o vině a trestu.
Dopisem ze dne datum včetně připojené doručenky, vyzval žalobce žalovaného k uzavření dohody o náhradě škody, která jím byla vyčíslena na částka.
Dle potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne datum bylo žalobci za období od datum do datum vyplaceno celkem částka. Zaměstnavatel žalobce sdělil dopisem ze dne datum, že průměrný čistý měsíční výdělek žalobce činil za rozhodné období částka a cestovní náhrady částka. Dle výplatních pásek a sdělení zaměstnavatele bylo žalobci vyplacena za červenec 2019 částka částka a na dietách částka, za srpen 2019 částka částka a na dietách částka, za září 2019 částka částka a na dietách částka, za říjen 2019 částka částka a na dietách nic, jelikož byl již v pracovní neschopnosti.
Žalovaný předložil soudu řadu lékařských zpráv o svém zdravotním stavu, které byly podkladem pro vypracování znaleckého posudku. Dle znaleckého posudku vypracovaného znalcem ustanoveným soudem titul celé jméno znalce ze dne datum bylo bolestné stanoveno částkou částka a ztížení společenského uplatnění částkou částka, což znalec s ohledem na věk žalobce v době úrazu navýšil o 10 % na výsledných částka. Dle dodatku znaleckého posudku vypracovaného znalcem ustanoveným soudem titul celé jméno znalce ze dne datum bylo bolestné stanoveno částkou částka a ztížení společenského uplatnění částkou částka, což znalec s ohledem na věk žalobce v době úrazu navýšil o 10 % na výsledných částka. Poškození, která byla zohledněna při výpočtu nemateriální újmy, se jednají jedině a výhradně následků poranění mozku a spočívají ve ztrátě čichu a chuti. Zlomenina čelisti nezpůsobila jinou nemateriální újmu.
Svědkyně jméno příjmení, manželka žalobce, před soudem mimo jiné vypověděla, že byli na pouťové zábavě, bavili se s manželem a šli ven na cigaretu a tam byla skupinka lidí, které viděli vevnitř a neznají je, přidali se k nim, začali na ně mluvit. Asi ten celé jméno žalovaného, stále mluvil na manžela, že má hezký fousy. Obdivoval mu fousy a pak z ničeho nic, když se bavili s manželem sami, skočil na manžela a dal mu ránu. Potom se tam strhla bitka, manžel dostal ránu, byl v klídku, stál, uklidňoval se, pak ho asi napadlo to vrátit, že jakoby je hrdý chlap, ale nepovedlo se mu to. Upadl na zem a tam začala ta rvačka dokola a ten celé jméno žalovaného si vyskočil na to zábradlí a skočil mu na hlavu. Začala rvačka, bylo tam pár kluků, pak ten celé jméno žalovaného šel domů nebo seděl dole na takové studně. Potom, co manžela zvedli z těch schodů, tak na sobě neměl žádné viditelné zranění, normálně komunikoval, normálně mluvil, na nějakou bolest si nestěžoval. Byl tak nabitý adrenalinem, že to vůbec nevnímal. Když odešel žalovaný, tak s manželem šli domů. Dovnitř už nešli. Po cestě před kostelem je taková největší tma, takové rozcestí a tam na ně začal někdo mluvit. Zastavili, manžel se otočil a šel k té trojici, nebylo vidět, kdo to je, ale bavili se s nimi jakoby kámoši. A pak manžel stejně dostal ránu a upadnul do bezvědomí. Snažila se ho probrat, protože to bylo ve středu silnice, ty tři utekli. Pak manžela odtáhla z té silnice do příkopu a utíkala nahoru pro pomoc, protože neměla u sebe mobil. Poté, co byla přivolána záchranná pomoc, tak si myslí, že manžel už moc nekomunikoval. Mezi těmi třemi dle ní žalovaný nebyl. Před úrazem jezdila celá rodina na kolech, když manžel marodil, takto nešlo a potom na to neměl čas, když chodil do práce. Také měli jet na lyže, ale to rušili z důvodu, že svědkyně měla obavu, že by se manželovi zase něco stalo. Do rodinného života zasáhl ten úraz určitě finančně a manžel byl nervózní, protože není zvyklý být doma, nemohl do práce a nemohl nic dělat. Co se týká těch finančních nákladů, takto nebylo nějak zásadní, ale museli se omezit určitě, co se týká nákupů pro kluky i vánočních dárků. Také narozeniny moc neslavili, protože nebyla ani nálada něco slavit. Co se týká návštěvy rodiny manžela v obci, kde došlo k napadení, tak tam předtím jezdili jednou za 2 týdny a od toho úrazu tam byli tak 3x. Manžel tam od té doby nechce jezdit, připomíná mu to, že se tam něco stalo, ne že by se bál, ale nechce tam jezdit. Potom napadení manžela bolela hlava, ty bolesti má občas ještě teď. Léky na to neužíval. Od napadení špatně spí, budí se a má od té doby i větší strach o rodinu. Před operací musel oholit svůj plnovous, a to je jeho velká pýcha, v nemocnici dokonce brečel. Po operaci si manžel ten plnovous nechal zase normálně narůst a nosí ho tak zase doteď.
Svědkyně jméno příjmení, matka žalobce při výslechu mimo jiné vypověděla, že byla přítomna na té události, kde došlo k té rvačce. Uvnitř se nestalo nic, až když chtěla jít domů, tak šla ven, kde syn kouřil, asi i se snachou. Ten mladík stál kousek od syna a diskutovali, neví o čem, ale ten mladík mu povídal, že je docela férový chlap nebo něco na ten způsob. Ona řekla:„ jméno půjdeme domů?“, on kýval, že jo, a ten mladík jakože odejde od něho a najednou se vrátil a vypálil mu jí mezi oči. To je všechno. Pak teda ještě stál jakoby vlevo u toho zábradlí asi jeho kamarád a ten jakoby prohlásil:„ Já toho plešouna stejně dostanu.“. A to je vše, co viděla. Syn jako zůstal v transu, chvilku tomu jako nevěnoval pozornost, až potom asi za minutu za ním vykročil a začali se prát, ale to ona už odcházela. Poté události se nic zásadně v rodině nezměnilo, ale určitě snacha byla z toho hodně špatná a i děti, protože se samozřejmě o tatínka všichni báli a syn pak dlouho marodil. Co se týká toho vztahu se synem, tak tam se asi nezměnilo nic, vídají se poměrně často, tak 1x za měsíc, buď jedou do obec, nebo jedou oni k nim. I před tím úrazem to takto fungovalo stejně.
Svědek jméno celé jméno žalobce vypověděl, že si vybavuje rvačku, ale nevybavuje si, jak se této účastnil jeho bratr, zároveň byla samosoudkyně po výslechu upozorněna, že svědek trpí epilepsií, na níž bere léky, které mohou ovlivnit jeho paměť i slovní projev. Samotná soudkyně zaregistrovala, že zdravotní stav svědka není ideální a doložit tento lékařskou zprávou nepožadovala.
Z výslechu svědka jméno celé jméno žalobce, otce žalobce, bylo mimo jiné zjištěno, že byl osobně přítomen na zábavě, kde došlo ke zranění jeho syna. Zaregistroval na té zábavě konflikt už uvnitř, když seděl u stolu a viděl na place, jak ten blonďák tam se nějak naváží do syna, byla tam nějaká menší potyčka, on mu tam nějak dával nohu a pak teda šel po nějaké době od tohohle ven kouřit. Kouřil na rampě před hospodou a syn kouřil u dveří a to viděl, že ten blonďák tam na něj jde. Za synem nemohl, protože mu v tom jiní bránili. Neviděl, jak začala ta potyčka, ani nezaslechl, že by tomu předcházelo nějaký křik, nějaká hádka. Viděl, jak pan žalovaný skákal na jeho syna přes zábradlí na té rampě, jak syn spadl na zem, to neviděl. Viděl, že pan žalovaný šlápl, dopadl synovi na hlavu, na jakou stranu, to neví. Neví, jestli syn ležel při tom na břiše nebo na zádech, myslím si, že mu šlápl spíš na bok hlavy. Potom viděl, jak snacha pomáhá synovi vstát a šel si potom dovnitř pro výhru z tomboly a pak ještě s kamarádkou odcházeli pryč z té zábavy, to už před hospodou syn se snachou nebyli a snachu potkali až potom, když běžela pro pomoc. Oni popoběhli k synovi, ta kamarádka je zdravotní sestra, takže šla dávat první pomoc synovi a on se ještě popoběhl podívat, jestli by nezahlédl ty útočníky. A pak u syna takto čekali, než přijala záchranka. Myslí si, že měl potom útoku před hospodou syn na obličeji asi nějakou krev, někde pod nosem, ale už si to přesně nevybavuje. Po tom útoku se vídají tak nějak stejně často. Co se týká těch návštěv, tak májí 4 syny, z toho dva bydlí v obec a oni májí celkem malý byt, takže s tím navštěvováním tam to bylo třeba tak, aby se tam všichni vešli, takže se to vždycky tak nějak podělilo, kdo přijede na tu návštěvu. S těmi návštěvami se nějak střídají, že jednou přijede syn, 1x nebo 2x jedou za nimi. Podle něj syn po tom úrazu hodně omezil to ježdění k nim, ale nebaví se o tom proč, to je prostě synovo rozhodnutí. Jeho dojem je takový, že syn k nim nechce teď tak jezdit, protože mu to tam na tom místě celou tu událost připomíná.
Podle § 2951 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“):„ Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.“.
Dle § 2952 o. z.:„ Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.“.
Podle § 2956 o. z.:„ Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“.
Podle § 2958 o. z.:„ Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“.
Dle § 2962 odst. 1 o. z.:„ Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.“.
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
Předmětem řízení byl nárok žalobce na náhradu škody (ztráta na výdělku) a nemajetkové újmy vůči žalovanému, kterou mu měl způsobit svým jednáním. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný byl pravomocně odsouzen za trestný čin, kterým bylo těžké ublížení na zdraví žalovaného. Ačkoliv v odůvodnění předmětného rozsudku je uvedeno, že žalobce žalovaného provokoval, z provedeného dokazování před zdejším soudem toto nevyplývá a soud se se závěrem o spoluzavinění žalobce neztotožňuje. Všichni svědci, kteří byli napadení přítomni, shodně vypověděli, že k úderu žalobce došlo žalovaným náhle. Svědek jméno celé jméno žalobce sice hovořil o údajné potyčce mezi účastníky již dříve uvnitř v hospodě, ovšem i pokud by k této došlo, respektive, pokud by byl žalovaný žalobcem určitým způsobem„ vyprovokován“, byla jeho reakce zcela nepřiměřená a neadekvátní, když soud si je vědom toho, že na zábavách pod vlivem alkoholu může dojít ke slovní výměně i potyčce, ale taková útoku žalovaného rozhodně bezprostředně nepředcházela a rozhodně nebyl žádný důvod, aby žalovaný na žalobce„ dupl“ ve chvíli, kdy tento ležel na zemi, tedy žalovaného nijak neohrožoval. Žalovaný se účastnil pouze jednoho jednání soudu a svůj čin nijak nepopíral, ani netvrdil, že by žalobce měl na celém incidentu nějaký podíl či spoluvinu, pouze konstatoval, že neví, za co má platit, když žalobce poté normálně vstal, popíjel v hospodě, nic mu nebylo, nekrvácel. Toto ostatně vyplývá i z výpovědí svědků, dle kterých žalobce po napadení žádná zjevná zranění nevykazoval, dle otce možná krvácel pod nosem, ale jistý si nebyl. I dle své manželky byl žalobce po úroku schopen sám ze zábavy odejít a komunikoval. To ovšem neznamená, že žalovaný svým jednáním nezpůsobil žalobci těžké vnitřní zranění, které se projevilo až následně. Veškerá zranění, která byla jednáním žalovaného způsobena a jsou specifikována v trestním rozsudku, byla předmětem znaleckého posudku a znalec takto určil při zhodnocení zdravotního stavu žalobce bolestné ve výši částka a ztížení společenského uplatnění ve výši částka respektive částka po navýšení vzhledem k věku žalovaného v době úrazu, přičemž toto navýšení přísluší až soudu, nikoliv znalci, ovšem s navýšením o 10 % se soud se znalcem shoduje, proto je výsledná částka shodná. Soud nejprve zadal znalci úkol určit bolestné a ztížení společenského uplatnění dle předložených lékařských zpráv, ovšem v průběhu řízení vyšlo najevo, že žalobce byl téhož dne napaden 2 x a ne za veškerá jeho zranění byl zodpovědný žalovaný. Žalobce poté upřesnil svůj nárok a znalci bylo uloženo vypracovat dodatek, kterým zhodnotí pouze bolestné a ztížení společenského uplatnění v souvislosti se zraněními, za které byl žalovaný uznán v trestním řízení vinným. Žalobci byla zároveň přiznána náhrada za ztrátu na výdělku za období, kdy byl v pracovní neschopnosti, tedy od datum do datum, přičemž při výpočtu soud vycházel z výdělků žalobce (mzda + diety) za období od července do září 2019, což činí částka. Průměr čistý měsíční příjem za toto období činil částka. Žalobce by tak za období pracovní neschopnosti vydělal částka, z čehož mu bylo vyplaceno nemocenské pojištění ve výši částka a zaměstnavatelem za první dny pracovní neschopnosti částka. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti tak představuje částka. Na dobu pracovní neschopnosti v souvislosti s léčbou po napadení žalovaným dle znalce nemělo vliv následné druhé napadení téhož dne, proto soud vyhověl nároku za celé období.
Žalobce dále požadoval přiznat nárok za tzv. další nemajetkovou újmu, kterou spatřoval zejména v omezení jeho běžného života, snížení příjmu rodiny a nutnost uskromnění i ve vztahu k vánočním dárkům, oslavám narozenin, nemožnost odjet na plánovanou dovolenou na hory, nutnost oholení svého plnovousu a dále, jak je uvedeno shora. Soud v tomto směru vyslechl rodinné příslušníky žalobce, konkrétně jeho manželku, matku a otce, přičemž z jejich výpovědí zjistil, že žádné tyto tvrzené skutečnosti nedosahovaly takové intenzity, aby mohly být označeny tzv. další újmou. Další nemajetková újma, jako dílčí nárok upravený v § 2958 o. z., je spojena se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Nic takového nebylo ze strany žalovaného tvrzeno ani prokázáno. V rozsudku ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2635/2018, Nejvyšší soud ČR vyložil, že:„ další nemajetkové újmy jsou novou kategorií nároku náhrady za újmu na zdraví, kterou nelze jednoduše definovat, avšak jež má vystihovat nekonečnou variabilitu soukromého života a různých životních situací. Obavy poškozeného z léčení, pocity méněcennosti, nesamostatnosti a závislosti na pomoci třetích osob, dlouhodobé odloučení od blízkých osob, omezení soukromí při sdílení nemocničního pokoje s ostatními pacienty, pocit studu při odkázání na pomoc ošetřovatelky a posléze vlastní dcery (jak tomu bylo v předmětném projednávaném případě) při výkonu nejprve fyziologických a posléze hygienických potřeb v domácím prostředí, nepředstavují vybočení z obvyklého způsobu léčby a následné rekonvalescence ani omezení nadprůměrně zasahující do života poškozeného. Tedy nejde o strádání, jež by mělo být odškodněno nad rámec bolestného jako další nemajetková újma. Z toho tedy vyplývá, že běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti v širším smyslu, jak vyplývá z usnesení NS sp. zn. 25 Cdo 2245/2017“. Dle soudu tak veškeré žalobcem tvrzené další„ újmy“ běžně souvisejí s jeho konkrétním zraněním a jeho léčbou, proto soud žalobci náhradu za další nemajetkovou újmu v žádné výši nepřiznal.
Žalovaný byl v rámci řízení pasivní a přes poučení soudu svého práva, aby byl v řízení zastoupen advokátem nevyužil, přičemž soud neshledal žádný důvod pro to, aby žalovanému pro řízení ustanovoval opatrovníka z důvodu, že by nebyl schopen před soudem jednat sám. Na výzvy soudu nereagoval, ačkoliv si tyto převzal do vlastních rukou a své zavinění na úrazu žalovaného nesporoval, když nelze pouze tvrdit, že po napadení žalobci„ nic nebylo a dál popíjel“. Jak bylo již vysvětleno, takto v podstatě věc vnímali i svědci, ovšem vnitřní zranění, které mělo za následek ztrátu čichu a chuti u žalobce, jakož i náročnou léčbu, prokazatelně způsobil právě žalovaný tím, že žalobci dupl na hlavu.
Soud tedy žalobci přiznal celkem částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jak požadoval žalobce, jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku podle § 1970 obč. zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.), přičemž k plnění byl vyzván dopisem ze dne datum. Příslušenství je v daném případě tvořeno úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. K zaplacení žalované částky s příslušenstvím byla žalovanému stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšnému žalobci na nákladech soudního řízení odměnu za 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 3 x písemné podání ve věci samé, 4 x účast na jednání soudu, z toho 1 x ÚJ přesahující 2 hodiny) ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po částka (tj. částka), když za tarifní hodnotu považuje celkovou přiznanou částku ve sporu, která činí částka. Dále 9 x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. částka). Dále žalobci náleží hotové náklady na cestovné dle § 13 odst. 1 AT za cestu obec – obec a zpět (vzdálenost celkem 88 km) vozidlem registrační značka ke čtyřem jednáním ve věci, při kombinované spotřebě vozidla 5,7 litrů NM na 100 km v celkové částce částka, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 16 půlhodin po částka, tj. částka, a 21 % DPH v částce částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem tedy činí náklady žalobce částku částka, což zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud nad rámec pouze uvádí, že dle ustálené judikatury se považuje žalobce v řízeních o náhradě škody, respektive nemajetkové újmy za úspěšného, ačkoliv mu je přiznána jako satisfakce částka nižší než obsažena v žalobním návrhu. V rámci náhrady nákladů řízení je toto zohledněno právě tarifní hodnotou, která odpovídá přiznané částce (výrok II. rozhodnutí).
Podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č.549/1991 Sb. o soudních poplatcích, se od poplatku osvobozuje navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví a náhrady nákladů léčení. Za této situace soud uložil neúspěšnému žalovanému, aby uhradil na místo osvobozeného žalobce soudní poplatek za zahájení řízení, který činí podle položky 3 písm. b) Sazebníku poplatků částka (výrok III. rozhodnutí).
Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Na základě usnesení zdejšího soudu č. j. 6 C 351/2018-120 ze dne 8. 10. 2019 bylo vyplaceno titul celé jméno znalce znalečné ve výši částka z rozpočtu soudu a na základě usnesení zdejšího soudu č. j. 6 C 351/2018-158 ze dne 16. 6. 2020 bylo vyplaceno titul celé jméno znalce znalečné ve výši částka z rozpočtu soudu. Jelikož se jedná o náklady řízení vzniklé v rámci dokazování, uložil soud neúspěšnému účastníkovi povinnost zaplatit státu náhradu těchto nákladů ve výši částka (výrok IV. rozhodnutí).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.