Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 352/2020-24
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr Martou Gottwaldovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky částka zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku zákonný úrok z prodlení z částky částka za období od datum do datum ve výši částka, a to do jednoho měsíce
od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky [částka] zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo ve výroku II. rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč (jde o tzv. bagatelní spor), omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky částka s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo, a to osobní automobil registrační značka, VIN kód za dobu
od datum do datum (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání.
3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně vyjádřila
s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu
ze dne datum rozhodnutí, č.j. 15 C 352/2020-11, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, nevyjádřil a soud v souladu s poučením ve výzvě měl za to, že s tímto postupem souhlasí.
4. Žalovaný toliko k dalšímu přípisu soudu na č.l.12 spisu správně reagoval a soudu podáním ze dne datum sdělil své bydliště platné k datu podání žaloby, a to
za účelem posouzení místní příslušnosti soudu.
5. Podáním ze dne datum na č.l. 17 spisu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když uvedla, že žalovaný po podání žaloby dne datum uhradil částku částka, která byla žalobkyní zaúčtována na úhradu jistiny žalované částky. Nadále však žalobkyně požadovala zákonné příslušenství v částce
částka (za období od datum do datum) a dále přiznání náhrady nákladů řízení.
6. Soud řízení tedy výrokem I. tohoto rozsudku částečně zastavil dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., aniž by musel zjišťovat stanovisko žalovaného s takovým zastavením, když ke zpětvzetí žaloby došlo ještě před prvním jednáním ve věci samé, souhlas žalovaného tedy není zapotřebí ve smyslu ust. § 96 odst. 3 o. s. ř.
7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, ovšem toliko za účelem posouzení oprávněnosti příslušenství žalované částky, které zůstalo předmětem sporu: Žalovaný byl vlastníkem vozidla – osobního automobilu registrační značky registrační značka, VIN kód (objem válců motoru nad anonymizována dvě slova cm3) za dobu od datum
do datum. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu anonymizováno dní, čímž žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou
a příspěvek se stal splatným dne datum. Žalovaný dlužnou částku uhradil
až datum. Ohledně jistiny byla žaloba vzata zpět, s ohledem na její úhradu
po podání žaloby, nicméně soud musel rozhodnout výrokem II. tohoto rozsudku
o zbývajícím předmětu sporu, tj. o zákonných úrocích z prodlení z částky částka
za období od datum do datum v částce částka.
8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále„ ObčZ“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní
a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není
za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající
z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum do zaplacení, tj.
do datum.
9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat její tvrzení obsažená v žalobě ohledně výše částky a její splatnosti, rozhodl soud
s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, jelikož nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení za požadované období shledal důvodným a opodstatněným.
10. Dále s ohledem na mimořádnou situaci na území ČR v souvislosti se zamezením anonymizováno právnická osoba (covid 19) a z ní plynoucí negativní ekonomické dopady na osoby, ať už fyzické či právnické, byla pariční lhůta určena delší než standardní třídenní, a sice jednoměsíční s počátkem běhu od právní moci rozsudku
(§ 160 odst. 1 o. s. ř.), byť jde o nepatrnou zbývající částku na příslušenství. Žalovaný tak bude mít - s ohledem na delší lhůtu k plnění - reálnou možnost řádně a včas splnit povinnosti uložené rozsudkem, přičemž lze předpokládat, že žalobkyně stanovením takovéto pariční lhůty nebude nadměrně zatížena.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy opožděnou platbou po podání žaloby žalovaný z procesního hlediska zavinil, že důvodně podaná žaloba musela být vzata zpět a co do zbytku dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení i co do zbytku sporu zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku
v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená
dle § 6 odst.1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”)
z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a sepis žaloby) a dále tří paušálních náhrad výdajů po částka
dle § 14b odst. 5 písm. a) a dále z jednoho úkonu po podání žaloby dle § 14b odst. 3
ve spojení s § 7 bod 3 a. t. v částce částka a jednoho režijního paušálu v částce částka dle §14b odst. 5 písm. b) a. t. a konečně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky
částka ve výši částka. Pariční lhůtu soud určil opětovně v délce jednoho měsíce
od právní moci rozsudku, a to z důvodů podrobně popsaných v odstavci 10. odůvodnění tohoto rozsudku. Pokud jde o výši nákladů řízení, soud si dovoluje podotknout, že jde
o náklady snížené, vypočtené nikoli dle obecných ustanovení o odměně advokáta, ale
na základě výjimečného ustanovení § 14b a.t., kde jsou náklady advokáta ponížené s ohledem na skutečnost, že soud posoudil žalobu jako tzv. formulářovou, tj. žalobu podanou na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně téže žalobkyní, ve skutkově
i právně obdobných věcech.
12. Pokud jde o nepřípustnost odvolání, byť bylo výrokem I. rozhodnuto o částečném zastavení řízení, soud se opírá při závěru o nepřípustnosti odvolání i proti tomuto výroku o rozhodující požadovanou výši plnění v době vyhlášení rozsudku, přičemž zde odkazuje na judikaturu, která dokonce stanovila, že jestliže se žalobkyně původně domáhala zaplacení částky převyšující částka (což zde ani nebylo), ale v průběhu řízení vzala žalobu částečně zpět v takovém rozsahu, že nově požadované plnění již této částky nedosahuje, není proti rozsudku, jímž bylo o této nižší částce rozhodnuto, odvolání přípustné bez ohledu na to, že je v něm obsažen i výrok o částečném zastavení řízení ohledně rozdílu mezi původně a nově požadovanou částkou (srov. KS obec 15 Co 898/2012). Jedná-li se o bagatelní věc, není odvolání přípustné ani proti vedlejším výrokům, tj. o lhůtě k plnění a o nákladech řízení (srov. KS obec 11 Co 716/2001, R 45/02).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci tohoto rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.