Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
46 C 51/2021-27
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Pavlíčkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 16 670 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 808 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 9 423,38 Kč od 25. 10. 2019 do 7. 11. 2019, z částky 8 052,08 Kč od 8. 11. 2019 do 28. 11. 2019 a z částky 5 309,48 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 862 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 7 246,62 Kč od 25. 10. 2019 do 7. 11. 2019, z částky 8 617,92 Kč od 8. 11. 2019 do 28. 11. 2019 a z částky 11 360,52 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 808 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 9 423,38 Kč od 25. 10. 2019 do 7. 11. 2019, z částky 8 052,08 Kč od 8. 11. 2019 do 28. 11. 2019 a z částky 5 309,48 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 862 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 7 246,62 Kč od 25. 10. 2019 do 7. 11. 2019, z částky 8 617,92 Kč od 8. 11. 2019 do 28. 11. 2019 a z částky 11 360,52 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou dne 8. 12. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 16 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 670 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 30. 8. 2018 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou byla žalovaná povinna vrátit společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 270 Kč v týdenních splátkách po 455 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena do 7. dne od podpisu Smlouvy a každá další splátka měla být uhrazena vždy do 7. dne od předchozí splátky, kdy uhrazená částka se použije nejprve na kapitalizovaný úrok a následně na jistinu. V případě prodlení s úhradou některé splátky se zbylý dluh včetně příslušenství stává splatným v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaná splácela nepravidelně, kdy uhradila celkově částku 10 600 Kč. Při vydělení této částky výší týdenní splátky vyplývá, že splatnost pohledávky nastala ke dni 13. 2. 2019, žalobkyně však požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od 25. 10. 2019.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
Zjištěný skutkový stav
3. Dne 30. 8. 2018 uzavřely žalobkyně a žalovaná Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, kdy částka bude čerpána v hotovosti při podpisu Smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 5 370 Kč, s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 300 Kč (zápůjční úroková sazba ve výši 70,89 % p. a.) a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč, tj. celkem zaplatit částku 27 270 Kč (RPSN ve výši 212,77 %) v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč v hotovosti k rukám osoby určené žalobkyní, kdy 1. splátka je splatná dne 6. 9. 2018 a každá další splátka je splatná 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit náklady účelně vynaložené žalobkyní v souvislosti s jejím prodlením, smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení, kdy bližší podmínky stanoví Smluvní podmínky (dále jen„ SP“), které jsou nedílnou součástí Smlouvy (viz Smlouva). Dle SP veškeré peněžní částky zaplacené žalovanou budou žalobkyní započítány nejprve na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, na úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru, dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek úvěru, dále na úhradu jistiny úvěru dílem ve výši 83,47 % a na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53 %. V případě že klient nesplní svoji povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, vyzve jej žalobkyně k úhradě dlužné částky, k čemuž stanoví klientovi lhůtu alespoň 30 dní. Neuhradí-li klient dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě, má žalobkyně právo požadovat uhrazené celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. V případě prodlení klienta s úhradou splátky je žalobkyně oprávněna požadovat také zákonný úrok z prodlení (viz Smluvní podmínky). Žalovaná rovněž podepsala předložený formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde byly uvedeny parametry poskytnutého úvěru včetně splátek a výše nákladů (viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), vyplnila evidenční kartu klienta, z níž vyplývá, že je svobodná, měsíční příjem činí 14 678 Kč, měsíční výdaje činí 9 430 Kč (viz evidenční karta klienta).
4. Průběh úvěrového vztahu je patrný z listiny„ informace o smlouvě“, z něhož se podává, že žalovaná splácela nepravidelně, kdy uhradila před uzavřením Smlouvy částku 2 000 Kč, dále v 3. týdnu Smlouvy 600 Kč, v 8. týdnu Smlouvy částku 2 000 Kč, v 25. týdnu Smlouvy částku 500 Kč, v 27. týdnu Smlouvy částku 1 000 Kč, v 62. týdnu Smlouvy (tj. po splatnosti) částku 1 500 Kč v 64. týdnu Smlouvy částku 3 000 Kč, tj. na dluh celkově plnila ve výši 10 600 Kč, kdy dle žalobkyně tak zůstává k úhradě částka 16 670 Kč (viz informace o smlouvě č. 71-403324).
5. Dne 19. 10. 2020 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky z titulu Smlouvy ve výši 16 670 Kč do 24. 10. 2019 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní výzva ze dne 19. 10. 2020 vč. potvrzení o podání); žalovaná na dluh ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník).
6. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v srpnu 2018 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let 8,16 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,79 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupným na www.cnb.cz).
Právní posouzení věci
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 30. 8. 2018 Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované vynutit si poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na Smlouvě; tímto vznikla mezi stranami zápůjčka coby reálný kontrakt vyžadující ke svému vzniku nejen konsensus smluvních stran, ale i reálné poskytnutí peněžních prostředků. Na základě Smlouvy žalované vznikla povinnost vrátit Společnosti jistinu zápůjčky ve výši 15 000 Kč společně s úrokem ve výši 5 370 Kč, s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 300 Kč (zápůjční úroková sazba ve výši 70,89 % p. a. ročně) a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč, tj. celkem zaplatit žalobkyni částku 27 270 Kč v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč s tím, že 1. splátka je splatná dne 6. 9. 2018 a každá další splátka je splatná 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky.
14. Byť bylo ve Smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko 5 370 Kč (70,89 % ročně), dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu zapůjčitele za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat rovněž poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Jak je soudu známo z úřední činnosti (např. ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 46 C 67/2020, 46 C 77/2020, 41 C 115/2020), poplatek za zpracování a doručení úvěru není nezávisle stanovenou položkou za vykonané činnosti ze strany žalobkyně, nýbrž tato položka je přímo odvislá od výše poskytnuté finanční částky. Rovněž ani poplatek za hotovostní inkaso splátek není svou povahou a účelem nepochybně zvláštní službou, kterou by bylo lze náležitě odlišit od zápůjčky, nýbrž je se zápůjčkou pevně spjato, když je jím sjednáno, že namísto principu donosnosti dluhu (uhrazení v sídle zapůjčitele), bude uplatněn princip odnosnosti (uhrazení dluhu v místě bydliště vydlužitele), i zde je pak výše odměny proměnlivá v závislosti na výši jistiny zápůjčky; nelze odhlédnout ani od toho, že žalovaná ve Smlouvě nemohla tuto službu nijak odmítnout. Soud má tak za to, že hotovostní inkaso splátek je variantou zápůjčky (Společností nabízeným produktem). Soud tedy uzavírá, že přiměřenost podmínek poskytnuté zápůjčky je třeba hodnotit jako celek.
15. Jestliže tedy žalovaná byla povinna vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 15 000 Kč společně s částkou 12 270 Kč, pak při splácení zápůjčky na dobu 60 týdnů lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 70,89 % ročně ( (12 270 Kč/60) × (52/ 15 000 Kč) × 100); RPSN uváděné žalobkyní činí dokonce 212,77 %. Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 8,6krát vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v době uzavření Smlouvy (srpen 2018), RPSN uváděné žalobkyní je potom více jak 24krát vyšší než průměrná výše roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy. V souladu s § 1802 o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 8,16% p. a., vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v měsíci, kdy byla uzavřena Smlouva; uvedená výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.
16. Žalobkyně poskytla žalované jistinu zápůjčky ve výši 15 000 Kč, kdy celou zápůjčku měla žalovaná uhradit do 24. 10. 2019 spolu s moderovaným úrokem ve výši 8,16 % ročně z částky 15 000 Kč od 31. 8. 2018 do 24. 10. 2019 v kapitalizované výši 1 408 Kč. Žalovaná tedy měla v 60 týdenních splátkách uhradit celkem částku 16 408 Kč, z čehož lze dovodit, že při zohlednění moderovaného úroku náležitá výše každé splátky činí 273,47 Kč (poslední ve výši 273,27 Kč), kdy procentuálně 91,42 % vychází na úhradu jistiny a 8,58 % vychází na úhradu úroku. Z dokazování vyplynulo, že žalovaná na dluh uhradila do dne splatnosti (24. 10. 2019) celkově částku 6 100 Kč, z čehož se podává, že částka 5 576,62 Kč připadá na úhradu jistiny zápůjčky, která tak po úhradě správně činila 9 423,38 Kč, a že částka 523,38 Kč připadá na úhradu smluvního úroku, který tak po úhradě správně činil 884,62 Kč. Následně žalobkyně uhradila dne 7. 11. 2019 částku 1 500 Kč, z čehož se podává, že částka 1 371,30 Kč připadá na úhradu jistiny zápůjčky, která tak po úhradě správně činila 8 052,08 Kč, a že částka 128,70 Kč připadá na úhradu smluvního úroku, který tak po úhradě správně činil 755,92 Kč. Konečně žalobkyně uhradila dne 28. 11. 2019 částku 3 000 Kč, z čehož se podává, že částka 2 742,60 Kč připadá na úhradu jistiny zápůjčky, která tak po úhradě správně činila 5 309,48 Kč, a že částka 257,40 Kč připadá na úhradu smluvního úroku, který tak po úhradě správně činil 498,52 Kč. Celkově tak žalovaná dluží žalobkyni částku 5 808 Kč, k jejíž úhradě zavázal soud žalovanou svým rozhodnutím (výrok I.), naopak žalobu co do částky 10 862 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
17. Na příslušenství požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 670 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Jelikož žalovaná neuhradila zápůjčku spolu s úrokem do 24. 10. 2019, dostala se dnem následujícím do prodlení a žalobkyni vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně (dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) až do zaplacení. Soud nepřehlédl, že výše dlužné jistiny činila ke dni 24. 10. 2019 částku 9 423,38 Kč, ke dni 7. 11. 2019 částku 8 052,08 Kč a ke dni 28. 11. 2019 částku 5 309,48 Kč, přičemž strany sporu neměly sjednáno, že by žalobkyně mohla požadovat úrok z prodlení též ze sjednaného úroku. Vzhledem k tomu soud shledal důvodným nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 423,38 Kč od 25. 10. 2019 do 7. 11. 2019, z částky 8 052,08 Kč od 8. 11. 2019 do 28. 11. 2019 a z částky 5 309,48 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení (výrok I.); ve zbylém rozsahu tento nárok pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
Náklady řízení a lhůta k splnění
18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (18. 3. 2021) v řízení úspěšná co do přiznání částky 6 577,63 Kč (jistina se smluvním úrokem ve výši 5 808 Kč + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení na částku 769,63 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 19 003,80 Kč (jistina se smluvním úrokem ve výši 16 670 Kč + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení na částku 2 333,80 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 34,61 % v poměru k neúspěchu 65,39 %. S ohledem na uvedené má žalovaná nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 30,78 %. Žalovaná však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se ani nepodávají z obsahu soudního spisu, a proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
19. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.