Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 51/2020-22
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem JUDr Pavlem Kotradym ve věci
žalobkce: právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 560 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 940 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5.620 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4.112,06 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 950,07 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.822,78 Kč a úrokem 23,72% ročně z částky 5.052,06 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 940 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5.620 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4.112,06 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 950,07 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.822,78 Kč a úrokem 23,72% ročně z částky 5.052,06 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhá proti žalovanému zaplacení částky vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 23. 6. 2016 mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným. Tvrdí, že žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 7.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.800 Kč, úrokem ve výši 980 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 1.400 Kč vrátit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, avšak uhradil za celou dobu splácení jen 5.620 Kč. Proto žalobce požadoval po žalovaném zaplacení zbytku, a to částky 6.560 Kč včetně příslušenství.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud při splnění podmínek § 115a o.s.ř. v této věci rozhodl bez nařízení jednání
4. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 23. 6. 2016 právním předchůdcem žalobcem právnická osoba a žalovaným. Právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl půjčku ve výši 7.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.800 Kč, úrokem ve výši 980 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 1.400 Kč vrátit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobci uhradil, dle jeho tvrzení, 5.620 Kč. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný předložil při posouzení úvěruschopnosti výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a SIPO. V kartě uvádí, že má 2 vyživovací povinnosti. V kartě je uveden jeho čistý příjem 20.145 Kč, výdaje za bydlení 2.550 Kč, kdy uvádí, že bydlí s partnerkou, a výdaje domácnosti 6.000 Kč. Výpis z účtu nedoložil. Prohlásil, že na něj nejsou vedeny exekuce. Z úřední činnosti soud zjistil, že v době podpisu smlouvy byly na žalovaného pravomocně nařízeny celkem 3 exekuce. Šlo o věc zdejšího soudu sp. zn. 44 EXE 679/2016 , 15 EXE 758/2014 a 44 EXE 1517/2015 .
5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv o zápůjčce, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěru, neplatná.
6. Podle § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Tento výklad vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015 -39. Dle něj součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné (ničím nedoložené) prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Podrobnější ověřování bonity spotřebitele je na místě vždy, nikoliv pouze v případech, kdy má věřitel pochybnosti o tvrzeních dlužníka (opačný postup by nebyl v souladu s účelem a smyslem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. Posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situace zájemce o úvěr. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Zákon o spotřebitelském úvěru navíc uvádí, že věřitel je povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí, což nasvědčuje povinnosti dodržení zvýšené pozornosti při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.
9. V případě posuzované smlouvy o úvěru vycházel žalobce z žalovaným tvrzených příjmů a výdajů, které si ověřil výplatní páskou a nájemní smlouvu se SIPO lístkem. Nezkoumal však již dvě vyživovací povinnosti žalovaného a výdaje na ně vynakládané. Chybí výpis z účtu žalovaného. Zásadní však je skutečnost, že v době podpisu smlouvy byly na žalovaného pravomocně nařízeny celkem 3 exekuce. Šlo o věc zdejšího soudu sp. zn. 44 EXE 679/2016 , 15 EXE 758/2014 a 44 EXE 1517/2015 . Tedy byly u něj nepochybně dány jiné závazky po splatnosti. Tato skutečnost lze ověřit v centrální evidenci exekucí. Podle soudu jde přitom o základní podmínku posouzení úvěruschopnosti věřitele, tj. zda nemá jiné pohledávky po splatnosti. Pokud ano, musí se posoudit, s péčí danou zákonem, zda mu vůbec může být úvěr poskytnut. To však právní předchůdce žalobce zjevně neučinil. Tato skutečnost má ovšem za následek, že v této věci nebyl prokázán postup žalobce, který vyplývá z § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy.
10. Protože nebylo v řízení prokázáno řádné prozkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným za neplatnou, kdy k této skutečnosti je soud povinen přihlížet podle § 588 občanského zákoníku i bez návrhu, neboť takovéto jednání právního předchůdce žalobce (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného úvěr splácet) odporuje zákonu. S ohledem na tuto skutečnost, kdy žalovaný již uhradil žalobci částku 5.620 Kč, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Je-li totiž neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i její další ujednání, např. o úroku, poplatku apod. žalobce má tak nárok jen na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 940 Kč, odpovídající rozdílu mezi jím žalovanou částkou jistiny a žalovaným uhrazenou částkou 5.620 Kč.
11. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně byl téměř zcela úspěšný žalovaný, ten však žádné náklady řízení neuplatnil a ze spisu ani nevyplývá, že by mu vznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.