Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 90/2020-73
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr Bohumilou Kyvířovou dne 12. 4. 2021 ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení 74 622 Kč s přísluišenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 35 548 Kč s úrokem z prodlení ve výši
9,75 % ročně od datum do zaplacení a to vše ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 16 073 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum, dále částku 23 001 Kč a dále úrok ve výši 95,89 % ročně z částky 46 851,97 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 221 875Kč se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 35 548 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení a to vše ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 16 073 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum], dále částku 23 001 Kč a dále úrok ve výši 95,89 % ročně z částky 46 851,97 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 221 875Kč se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně, se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný bydliště, domáhá zaplacení dluhu, váznoucího na nespláceném spotřebitelském úvěru na základě smlouvy číslo ze dne datum. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr 47 000 Kč, vyplacený datum, který se zavázal žalovaný splácet spolu s úrokem ve výši
151,57 % ročně po dobu 48 měsíčních splátek ve výši 3 852 Kč. Žalovaný svoji povinnost neplnil řádně a včas, proto byl úvěr zesplatněn a žalobkyně nárokuje neuhrazenou jistinu s přirostlými úroky, smluvní pokutu, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, další smluvní pokutu a úrok
od datum do zaplacení a to ve výši 95,89 % ročně z částky 46 851,97 Kč.
Nárok dokládá smlouvou o úvěru, oznámením věřitele o schválení úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, formulářem s hodnocením klienta, ověřením v registru SOLUS a NRKI bez negativních příznaků. Dále doklady prokazující úvěruschopnost žalovaného, zejména potvrzení o výdělcích, dále kartou klienta, výzvou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na zesplatnění, oznámením o zesplatnění úvěru, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování.
Před jednáním ve věci samé navrhl zástupce žalobkyně možnost uzavření smíru, který by odpovídal žalobě s výjimkou povinnosti žalovaného platit pohledávku ve výši 23 001 Kč. Žalovaný však ve svém písemném vyjádření ze dne datum nárok žalobkyně neuznal, jednak z důvodu, že nebyla prověřována úvěruschopnost žalovaného řádně a jednak namítal, že sjednané příslušenství, zejména RPSN a úroková sazba, jsou zcela nepřiměřené. Uznával pouze částku 35 548 Kč se zákonným úrokem z prodlení, když žádal o možnost závazek v této snížené výši 35 548 Kč s úrokem z prodlení splácet ve splátkách, s ohledem na svoji finanční situaci.
K tomu pak dokládal rozhodnutí úřadu práce ze dne datum o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a přiznání podpory v nezaměstnanosti ve výši 10 449 Kč měsíčně po celou podpůrčí dobu 5 měsíců. Jako účastník řízení pak argumentoval tím, že má ve své péči dvě nezletilé děti školou povinné, že žije v rodinném domě, který patří jeho otci a tomu za užívání nemovitosti platí 4 000 Kč měsíčně, když za elektřinu platí 6 000 Kč na zálohách a nejsou v tom zahrnuté další poplatky související s užíváním. Kromě toho poukázal na to, že mu přibyla ještě další vyživovací povinnost k dceři, narozené mimo manželství, ohledně které je vedeno řízení u název soudu, ale žalovaný jako otec, který otcovství uznal, platí dobrovolně výživné 2 000 Kč měsíčně. Dále pak poukázal na to, že má další dluhy, pro které žádal o povolení insolvenčního řízení, avšak tomuto návrhu nebylo vyhověno. Jeho dluhy, přihlášené do insolvence, představovaly asi 400 000 Kč. Žalovaný má za to, že právě tyto poměry odůvodňují možnost splátek.
Zástupce žalobkyně pak žádá o možnost doložit skutečnost, že prověřoval úvěruschopnost žalovaného řádně, když žalovaný nedostatek tohoto prověření v písemném vyjádření namítal. Soud však tento návrh zamítl, jako nadbytečný, s ohledem na stanovisko, které zaujal ve vztahu k uzavřené úvěrové smlouvě.
Soud vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že mezi účastníky byla sjednána úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 obč. zák. a to dne datum. Žalovaný čerpal
47 000 Kč, které mu byly zaslány datum a zavázal se tuto částku splácet spolu s úroky ve výši 151,57 % ročně, byť se jednalo o efektivní úrokovou roční sazbu. Jako sazbu nominální, pak požaduje žalobkyně 95,89 % ročně, když sjednání úroku při spotřebitelském úvěru je pojmovým znakem úvěrové smlouvy. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroková sazba je však zcela nepřiměřená k spotřebitelskému úvěru, uzavřenému s žalovaným jako fyzickou osobou, a odporuje ustanovení § 1813 obč. zák. Podle něho jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Sjednaný úrok ve výši 151,57 % je lichvou ve smyslu § 1796 obč. zák., podle něhož je majetková hodnota k poskytnutému úvěru ve výši 47 000 Kč v hrubém nepoměru, a proto je takové ujednání neplatné ve smyslu § 580 obč. zák, tedy jako nemravné a podle § 588 obč. zák., soud přihlédne k neplatnosti právního jednání i bez návrhu.
Z toho důvodu je třeba vycházet z toho, že žalovaný získal na základě neplatné smlouvy
47 000 Kč, které by měl vrátit, když svůj závazek splnil tak, že zaplatil 3 852 Kč datum,
3 800 Kč datum a 3 800 Kč po zesplatnění dne datum. Žalovaný tak zaplatil 11 452 Kč a žalobkyni tedy dluží pro bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991obč. zák. částku 35 548 Kč, které soud přiznává spolu s úrokem z prodlení ve výši zákonné sazby 9,75 % ročně ode dne následujícího po posledním plnění žalovaným, tedy po zesplatnění až do úplného zaplacení. Zbylé nároky, jednak na pohledávce vyčíslené žalobkyní s příslušenstvím a dále pohledávku ve výši 23 001 Kč a úrok ve výši 95,89 % ročně pro neplatnost smluvního ujednání na základě shora uvedených závěrů jako nedůvodnou zamítá.
Zamítnutí se týká i částky smluvní pokuty, která byla ujednána jako opakující se nárok a to z tzv. nové jistiny, čím se rozuměla jistina s přirostlými úroky. Jestliže úroková sazba byla zcela nepřiměřená a úroky v této nepřiměřené výši přirůstaly k zůstatku jistiny, pak i výpočet smluvní pokuty, a to za jednotlivá prodlení splátek a dále ve výši 0,1 % z tzv. nové jistiny, nemůže být ujednáním platným a odporuje dobrým mravům ve smyslu § 580 obč. zák. Z toho důvodu zamítl soud i nárok na zaplacení smluvní pokuty a nepřiměřený úrok, který je lichvou. Proto provádění dalších důkazů ke zjištění a prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného je zcela neúčelné přijatým závěrům o neplatnosti úvěrové smlouvy. Žalovaný je tedy povinen vydat pouze to, oč se obohatil a to dle § 2991 obč. zák. Úroky z prodlení odpovídající zákonné sazbě, tedy platí ode dne následujícího, kdy bezdůvodné obohacení nevrátil.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ostatně tak, jak žalovaný sám navrhoval, neboť jak žalobkyně tak i žalovaný byly úspěšní pouze částečně a rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem není mezi účastníky příliš markantní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.