Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 373/2018-128
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní titul Janou Trávníčkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně:
-) z částky částka od datum do zaplacení,
-) z částky částka od datum do zaplacení,
- z částky částka od datum do zaplacení,
a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám jeho zástupce titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši částka, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně: -) z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) z částky [částka] od [datum] do zaplacení, - z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám jeho zástupce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku částka s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení. Žalobce uvedl, že měl pro žalovaného na základě ústní smlouvy o dílo v období od anonymizováno rok až do anonymizováno rok provést dílo spočívající v provedení odčervení skotu žalovaného, který bude z pastevního areálu v okolí územní celek pod anonymizováno staženo do stájí žalovaného. Dílo mělo být realizováno v rámci série návštěv žalobce ve stájích žalovaného, kam měl žalovaný postupně jednotlivé kusy skotu stahovat. Žalobce dílo pro žalovaného řádně provedl, a to v rámci návštěv ve stájích žalovaného, uskutečněných ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, anonymizována dvě slova, datum, datum a datum. Následně žalobce žalovanému vystavil faktury, a to č. anonymizováno týkající se návštěv v období od datum do datum vystavenou dne datum a splatnou dne datum na částku částka, č. anonymizováno týkající se návštěv v období od datum do datum vystavenou dne datum a splatnou dne datum na částku částka a č. anonymizováno týkající se návštěv v období od datum do datum vystavenou dne datum a splatnou dne datum na částku částka, celkem tedy na částku částka. Žalovaný dlužnou částku ani zčásti neuhradil, a to i přes opakované upomínky a předžalobní upomínku zástupce žalobce ze dne datum. Proto žalobce požadoval úrok z prodlení a náklady řízení.
2. Soud ve věci vydal dne datum elektronický platební rozkaz čj. anonymizováno číslo, který žalovaný napadl včas podaným odporem.
3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhoval jej zamítnutí a uvedl, že na základě ústně uzavřené smlouvy o poskytování veterinární péče uzavřené v anonymizováno rok měl žalobce provést u žalovaného veterinární služby spočívající mimo jiné v ošetření všech kategorií masného stáda skotu po stažení z pastevních areálů do stájí žalovaného, zejména dokonalé odčervení všech kategorií masného stáda skotu, a to veterinárním přípravkem anonymizováno v anonymizováno dávkách pro jednotlivé kategorie dle vakcinačního schématu žalovaného, se kterým byl žalobce předem seznámen. Za základě žalobcem vystavených faktur č. anonymizováno, č. anonymizováno a č. anonymizováno bylo zjištěno, že odčervení bylo provedeno jinými veterinárními přípravky, konkrétně anonymizována dvě slova, které nejsou tak účinné jako požadovaná vakcína dle vakcinačního schématu žalovaného. Odčervení bylo objednáno a požadováno u všech kusů zvířat přítomných v té době na farmě žalovaného, aby nemohlo dojít k eventuálnímu rozšíření parazitů na již odčervená zvířata. Dle dokladů doložených ze strany žalobce bylo odčerveno pouze anonymizováno kusů zvířat, přestože na farmě bylo anonymizováno kusů zvířat. Z toho jednoznačně vyplývá, že ze strany žalobce nebyla odčervena všechna zvířata, navíc jiným než požadovaným preparátem, který není dostatečně účinný, v důsledku čehož nedošlo k vytvoření tzv. clony k šíření infekce (svrab, plícnivka). V důsledku pochybení žalobce, který použil k odčervení veterinární přípravek v rozporu s objednávkou žalovaného a v rozporu s jeho vakcinačním schématem, kdy byly použity přípravky jiné a méně účinné, a zároveň nebyla odčervena všechna zvířata, došlo k šíření nákazy. V rámci šíření nákazy způsobné pochybením žalobce, tedy nedostatečnou veterinární péčí, hrozil úhyn nejméně anonymizováno kusů plemenných býků (každý v hodnotě částka), u zvířat základního stáda byl v laboratoři anonymizováno obec potvrzen výskyt plícnivky, dále se vyskytl svrab, přičemž u postižených zvířat došlo k výraznému snížení přírůstků. Díky včasnému zásahu zaměstnanců žalovaného a následné péči spolupracujícího veterináře se podařilo odvrátit hrozící úhyn zvířat a případné
sankcionování žalovaného ze strany orgánů státní správy. V rámci opatření souvisejících se šířením nákazy a eliminováním možné škody byl žalovaný nucen zajistit veterinární péči, která zabrání úhynu zvířat, kdy bylo provedeno titul. příjmení opakované ošetření léčivým přípravkem na odčervení všech zvířat na farmě právnická osoba, náklady ve výši částka, opakované ošetření léčivým přípravkem na odčervení zvířat z farmy právnická osoba, které byly prodány na farmy právnická osoba – právnická osoba (obec a obec) v měsících anonymizováno rok a anonymizováno rok, celkem 219 kusů býčků a jalovic – náklady ve výši částka, ošetření zvířat na farmách obec a obec, které byly nakaženy svrabem od zvířat pocházejících z farmy část obce, celkem ošetření anonymizováno kusů zvířat – náklady na ošetření ve výši částka. Zvířata, která byla infikována svrabem, jsou velice neklidná, jelikož zákožka svrabová způsobuje svědění, následně dochází na kůži ke krvavým lézím, což má za následek snížení přírůstku. Průměrný přírůstek těchto zvířat je hmotnost na krmný den, jejich přírůstek byl snížen o 8 %, tzn. hmotnost na krmný den po dobu 26 dní, než došlo k účinnosti nového ošetření antiparazitiky (anonymizováno). V rámci snížení přírůstků u zvířat nakažených svrabem vznikla žalovanému škoda ve výši částka. Celková škoda, která v důsledku jednání žalobce žalovanému vznikla, je představována částkou ve výši částka. Tuto škodu žalovaný u žalobce uplatnil, přičemž byla vystavena anonymizována dvě slova rok číslo, kdy žalovaný v souladu s ust. § 1982 a násl. o. z. provedl jednostranný zápočet vzájemných pohledávek, což žalobci písemně oznámil dne datum. Po provedeném zápočtu zbývá ze strany žalobce uhradit žalovanému částku ve výši částka. Žalovaný tak má za to, že žalobcem žalobou uplatněná pohledávka tedy zanikla započtením. Žalovaný svůj nárok na náhradu škody ve výši částka vymáhá soudní anonymizováno u název soudu, kde řízení je vedeno pod anonymizováno spisová značka. Žalovaný uvedl, že z tam provedeného dokazování vyplývá požadavek žalovaného na aplikaci přípravu anonymizováno, který byl již několik let plošně používán u všech společností ve skupině anonymizováno obec, do níž žalovaný patří. Svědek jméno příjmení, provozní zootechnik žalovaného, potvrdil, že titul. příjmení, jednateli žalobce, telefonicky sdělil, že dle vakcinačního schématu vydaného v rámci skupiny AGRO- obec se k odčervení používá přípravek anonymizováno. Svědek titul. příjmení potom uvedl, že se tento přípravek ve skupině anonymizováno obec používá zhruba tři roky, přičemž se jedná o unifikovanou praxi, tento svědek vyhotovoval návrh vakcinačního plánu, přičemž anonymizováno byl navrhován i pro část obce. Unifikace nejen ohledně antiparazitik, ale celého vakcinačního plánu má význam pro to, aby se nemusely řešit problémy v obec, kam se zvířata přesouvají. Svědek titul. příjmení potom vypověděl, že v roce rok bylo vakcinační schéma předáno do střediska část obce. Byl dán pokyn k navakcinování a odčervení zvířat s doporučením, aby se očkovalo anonymizováno, když zvířata jsou k vykrmení a prodeji svážena do jedné farmy a je třeba, aby byla ve stejné zdravotním stavu. Rovněž svědek titul. příjmení potvrdil, že během roku rok dostali pokyn z obec, že by měli k ošetření používat anonymizováno, který působí i proti vývojovým stadiím parazitů. Jednatel žalovaného (zde v postavení žalobce) titul. příjmení ve své účastnické výpovědi sám uvedl, že to byla chyba, že neaplikoval anonymizováno, chtěl však ušetřit peníze žalovaného. Žalobce použil pro ošeření zvířat jiný přípravek, a to preparát anonymizována dvě slova, přičemž ze závěrů ustanoveného znalce vyplývá, že vlastnosti a účinky požadovaného přípravu anonymizováno jsou lepší. Jak uvedl svědek titul. příjmení, rezistence u látky anonymizováno, kterou obsahuje preparát anonymizováno, není vyloučena, ale je tam nižší pravděpodobnost rezistence. U látky anonymizováno je znám paralytický efekt i na některá vývojová stadia ektoparazitů, a to díky anonymizováno dní trvajícímu účinku. Přípravek anonymizováno je dle znalce titul. příjmení lepší s ohledem na počet dnů působení účinné látky a působení vůči vývojovým stadium parazitů. Proto je tento přípravek více vyhledávaný. anonymizována dvě slova se drží v organismu anonymizováno dnů a zničí zárodečné larvy, které se v těchto 18 dnech vylíhnou, na rozdíl od jiných přípravků, které takto působí pouze 11 dnů. Tyto přípravky se tedy liší předpokládaným efektem. Dle žalovaného tedy z uvedeného vyplývá, že žalobce nerespektoval pokyn žalovaného ohledně použití přípravku anonymizováno k ošetření zvířat a použil přípravek s omezenějším působením účinné
látky. Podle znalce titul. příjmení je pochopitelné, že žádný lék či přípravek nemůže stoprocentně vyloučit onemocnění, je ovšem nesporné, že širší účinky přípravku anonymizováno by přinesly jiné výsledky ošetření než v případě aplikace přípravků použitých žalobcem. To je zcela nesporně deklarováno i skutečností, že dr. příjmení při následné aplikaci přípravku anonymizováno s léčbou uspěl. Žalobce tedy porušil smluvní povinnost, když aplikoval v rámci poskytovaných služeb jiný přípravek, než který byl žalovaným požadován a aplikací tohoto jiného přípravku nedosáhl účinků, které ošetření předpokládalo, v důsledku čehož zvířata onemocněla. Pokud v příčinné souvislosti s tímto postupem vznikla žalovanému škoda, oprávněně se domáhá, aby mu ze strany žalobce byla nahrazena. Z provedeného dokazování, a to z konstatování znalce vyplynulo že, že je povinností veterinárního lékaře upozornit na chyby a nedostatky činnosti zaměstnanců zemědělského podniku a nebezpečí z nich plynoucí. Pokud ošetřující veterinární lékař zjistí jakoukoliv nekompetentnost v základních pravidlech průběhu akce předvádění paseného skotu, nezbývá než přerušení, resp. následné zrušení akce. Znalec rovněž uvedl, že v případě doplnění skupiny zvířat v průběhu několika, např. 5 a více dní, je velmi žádoucí nově vzniklou skupinu podrobit opakovanému podání léčiva. Znalec provedl kritiku postupu jednatele žalobce a za„ velký malér“ označil kontakt ošetřených a neošetřených zvířat. Žalovaný rovněž poukazoval na výpověď jednatele žalobce, v níž potvrdil, že na předmětném středisku žalovaného působil jako ošetřující veterinární lékař anonymizováno až anonymizováno let a musel tedy znát velice dobře místní poměry včetně postupů při předvádění paseného skotu. Pokud byl takto v místě orientován, mohl a měl zaznamenat jakékoliv zásadní porušení pravidel při této akci a odpovídajícím způsobem na to reagovat, zejména naplněním své upozorňovací povinnosti. Pokud tedy žalobce zmíněnou upozorňovací povinnost nesplnil a připustil kontakt ošetřených a neošetřených zvířat, nelze dospět k závěru, že ošetření bylo provedeno dle pravidel vědy a uznávaných veterinárních postupů. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že u postižených zvířat laboratoř prokázala zákožku svrabovou a plícnivku. Dle svědka jméno příjmení, když v prosinci byla zjištěna reakce u krav a plemenných býků, když na nich vyskočila zákožka svrabová, zvířata byla olezlá, krvavá a rozdrásaná, kontaktovali titul. příjmení, který použil antibiotika, zapsalo se to do stájového deníku, a to bylo všechno. Stav se nezlepšil, povolaný dr. příjmení odebral vzorky a bylo nařízeno nové odčervení celého stáda. Svědek titul. příjmení vstoupil do projednávané záležitosti až od datum na základě telefonátu majitele a dostavil se na místo dne datum, odebral vzorky, zjistil plícnivku a svrab a začal léčit. Nasadil antiparazitika, u plemenných býků se vakcinace opakovala a výsledkem bylo uzdravení zvířat. Zamedikovali je anonymizováno a tím je vlastně zachránili. I svědek příjmení potvrdil, že když se u plemenných býků projevilo, že mají hřbety rozedrané do krve, byl na to titul. příjmení upozorněn, byla jim podána další dávka, ale prokázalo se, že to nečinné. Jednatel žalobce sám doznal, že vycházel z domněnky, že při následném onemocnění zvířat antibiotika zaberou, když onemocnění chybně diagnostikoval jako záněty kůže, nikoliv jako parazitální onemocnění. Měl odebrat vzorky a zajistit laboratorní rozbor. Bylo povinností žalobce při zjištění onemocnění zvířat pokračovat v léčbě, ev. přistoupit ke změně léčby a aplikovat přípravky, které by byly účinné, což veterinární lékař – jednatel žalobce-neučinil, když zůstal pouze u neúčinné léčby antibiotiky a neprovedl ani odběry vzorků, které by mu umožnily správnou anonymizováno. Žalobce porušil povinnost vyplývající z ust. § 5 odst. 1 o. z. jednat s odbornou péčí, znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním spojena. Podle žalovaného tedy s ohledem na vše právě uvedené skutečnosti lze považovat za prokázané, že žalobce porušil jak smluvní, tak i zákonné povinnosti a v příčinné souvislosti s tímto porušením vznikla žalovanému škoda, jejíž náhrady se v řízení u název soudu anonymizováno a jejíž část byla započtena proti pohledávce žalobce. Nakonec žalovaný začal tvrdit, že žalobce dosud netvrdil, ani neprokázal rozsah poskytnutého plnění a rovněž ujednání o ceně plnění, které mělo být poskytnuto, jakož i cenu plnění skutečně poskytnutého.
4. Žalobce ve své replice uvedl, že předně žalovaný uvádí tytéž skutečnosti, které byly předmětem soudního řízení vedeného u název soudu anonymizováno spisová značka,
respektive dosud jsou předmětem na to navazujícího řízení u název soudu sp. zn. spisová značka. Toto řízení bylo zahájeno na návrh žalovaného a žalovaný se v něm domáhal přiznání těch nároků, které nyní započítává proti nárokům uplatněnými žalobcem v tomto řízení. Soud I. stupně nárok uplatněný žalovaným zamítl v celém rozsahu jako neprokázaný a neoprávněný. Žalobce dále uvedl, že nároky tvrzené žalovaným odmítá. Žalobce nikdy nebyl smluvně zavázán k aplikování přípravku anonymizováno, jak tvrdí žalovaný. Aplikace anonymizováno a anonymizováno v rozporu se žádnou smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným nebyla, jejich aplikace byla i dle znaleckého posudku zpracovaného pro účely řízení u anonymizováno v obec postupem lege artis a navíc v souladu se zavedenou praxí mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce totiž u žalovaného prováděl odčervení dlouhodobě, k odčervení vždy používal anonymizováno a anonymizováno a odčervení těmito přípravky proběhlo vždy (až do akce v roce rok) bez problémů a bez jakýchkoliv námitek žalovaného. To, že žalobce neaplikoval anonymizováno, nelze tedy považovat za porušení povinností žalobce. V rámci řízení u anonymizováno v obec naopak bylo prokázáno, že opakovaná nákaza skotu vlastněného žalovaným byla způsobena na základě pochybení zaměstnanců žalovaného (konkrétně jeho zootechniky), kteří k odčervení jednak nesehnali všechny kusy skotu žalovaného (což bylo jejich povinností) a dále po provedeném odčervení umožnili, aby se odčervené kusy skotu žalovaného pohybovaly v přítomnosti neodčervených kusů. To vše, jak zavřel anonymizováno v obec, jde výhradně k tíži žalovaného, pročež ani z důvodu opakované nákazy skotu po odčervení nelze vůči žalobci vznášet jakýkoli nárok. Žalobce poukázal rovněž na to, že žalovaný faktury žalobce na celkovou částku částka obdržel a žalobcem fakturované částky nezpochybňuje. Následně ještě uvedl, že žalovaný žádná nová skutková tvrzení ve svých podáních nevznáší. V celém rozsahu jde o tvrzení, s nimiž se již vypořádal název soudu a název soudu. Žalovaný tak ve výsledku pouze mění právní kvalifikaci nároku, který z totožných skutkových tvrzení odvozuje. Žalovaný se tak pokouší o nepřípustný průlom překážky věci pravomocně rozhodnuté, tedy o opětovné soudní posouzení skutkových tvrzení, s nimiž byl v předchozím soudním řízení zcela neúspěšný. Žalovaný se svým nově tvrzeným nárokem z vad plnění úspěšný být nemůže právě proto, že jej opírá výhradně o tatáž skutková tvrzení, která již neúspěšně vznášel v předchozím soudním řízení. Tvrzená právní kvalifikace, tedy zda žalovaný požaduje náhradu škody či slevu z kupní ceny, je s ohledem na citovanou judikaturu (rozhodnutí NS anonymizováno sp. zn. spisová značka a spisová značka) irelevantní. Postup žalovaného je v rozporu s ust. § 159a odst. 3 o.s.ř. Žalobce zdůraznil, že v předchozím řízení bylo pravomocně uzavřeno, že žalobce neměl povinnost anonymizováno aplikovat, a to zejména na základě výpovědi zootechnika žalovaného titul. příjmení, který se žalobcem za žalovaného uzavřel ústní smlouvu, na základě které žalobce pro žalovaného předmětné dílo provedl. Uvedl, že před zahájením díla ze strany žalobce titul. příjmení věděl, že žalobce měl v úmyslu odčervení provést jiným přípravkem než anonymizováno, s čímž souhlasil. V takovém případě anonymizováno uvažovat o tom, že by k okamžiku zahájení provádění díla (a kdykoli poté) bylo smluvní povinností žalobce příjmení aplikovat. Znalec titul. příjmení potom uzavřel ve svém posudku, že anonymizováno a anonymizováno jsou vhodnými přípravky pro odčervení dobytka a že postup žalobce byl lege artis, vyšší účinnost anonymizováno je kompenzována jeho vyšší cenou. Aplikaci anonymizováno tedy nelze považovat ani za vadné plnění ani za non lege artis postup. Na základě provedených důkazů také bylo v předchozím řízení uzavřeno, že žalobce nebyl odpovědný za to, zda dojde k odčervení všech kusů dobyta nacházejícího se v té době na farmě žalovaného, a to z toho důvodu, že stažení zvířat, u nichž má k odčervení dojít, bylo výhradní odpovědností žalovaného, resp. jeho zaměstnanců. Je běžné, že na akcích obdobného typu k odčervení některých kusů dobytka záměrně nedochází, a to např. kvůli dodržení ochranných lhůt před porážkou. Žalobce nemá a logicky ani nemůže mít povědomí o tom, u kterých kusů dobytka konkrétně má být provedeno odčervení, a právě proto bylo odpovědnost žalovaného (jeho zaměstnanců), aby příslušné kusy dobytka stáhl k odčervení. Navzdory tvrzením žalovaného tak,
bylo v předchozím řízení prokázáno, že bylo povinností žalobce odčervit právě a jen ty kusy dobytka, které budou k odčervení předvedeny. Ani skutečnost, že některá zvířata nacházející se na farmě ošetřena nebyla, tak nelze považovat za vadu plnění žalobce. V tomto směru šlo výhradně o součinnost, kterou měl žalovaný žalobci k provedení díla poskytnout. A to, že žalovaný tuto povinnost v celém rozsahu nesplnil, jde pouze a jen k tíži žalovaného. Jde nanejvýš o odpovědnost zaměstnanců žalovaného vůči žalovanému jako jejich zaměstnavateli. název soudu výslovně uzavřel, že povinnost dle § 2595 o. z. žalobce vůči žalovanému neporušil, neboť převádění zvířat k odčervení nebyl příkaz, který by dal žalovaný žalobci k provedení díla, ale šlo výhradně o plnění povinnosti zaměstnanců žalovaného vůči žalovanému jako zaměstnavateli. Žalobce u žalovaného prováděl odčervení pravidelně po dobu cca anonymizováno let a až do akce v roce rok se žádné komplikace po odčervení nevyskytly (žalovaný to ani nikdy netvrdil, natož aby to prokázal). A vzdory tvrzením žalovaného tak žalobce neměl důvod se domnívat, že by zaměstnanci žalovaného kdykoli v minulosti postupovali nesprávně, naopak byl s ohledem na předchozí praxi oprávněně v dobré víře, že zaměstnanci žalovaného jsou řádně proškoleni, ve své práci kompetentní a že z jejich strany řádně dojde ke stažení veškerých kusů dobytka, stejně jako vždy předtím. Že k tomu při akci v roce 2015 nedošlo, nelze klást k tíži žalobci. Rovněž v předchozím řízení bylo pravomocně uzavřeno, že žalobce neodpovídá za opětovnou nákazu po provedení odčervení, a to právě z toho důvodu, že je výhradní odpovědností žalovaného, že nedošlo k odčervení všech kusů dobytka, jako též výhradní odpovědností žalovaného, že neodčervené kusy se následně dostaly do kontaktu s těmi, u nichž odčervení provedeno bylo. Jak bylo prokázáno v předchozím řízení, po provedení odčervení se odčervených kusů opět ujímají zootechnici (zaměstnanci žalovaného) a je výhradně jejich odpovědností, kam je odvedli. Pokud jde o postup žalobce při léčbě opětovné nákazy, dlužno dodat, že žalobce aplikoval antibiotika právě proto, že měl za to, že ke stažení všech kusů dobytka došlo (žalovaný ve svém vyjádření sám konstatuje výpověď jednatele žalobce, že si myslel, že celá partie byla odčervena), pročež jako předběžnou diagnózu stanovil zánět či plísňové onemocnění, na něž jsou antibiotika indikována. Bylo též pravomocně uzavřeno, že v situaci, kdy žalovaný neumožnil žalobci v léčbě opětovné nákazy pokračovat, nelze klást k tíži žalobce, že léčbu dokončil veterinární lékař. O jakkoli nesprávném postupu žalobce tedy nelze uvažovat ani v tomto směru. Co více, žalovaný uvádí, že žalobce měl porušit ust. § 5 odst. 1 o. z.; vůbec v tomto směru neuplatňuje nárok z vadného plnění, ale opět nárok na náhradu škody, který byl nejen skutkově, ale dokonce i tvrzenou právní kvalifikací předmětem předchozího soudního řízení.
5. Usnesením ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací soud toto řízení přerušil do doby pravomocného skončení řízení vedeného název soudu pod sp. zn. spisová značka. Následně usnesením ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací soud rozhodl o pokračování tohoto řízení.
6. Žalobce následně ve věci samé uvedl, že název soudu svým rozsudkem v celém rozsahu potvrdil rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka. Poukázal mimo jiné na závěr odvolacího soudu, že žalovaný (tam v postavení žalobce) neprokázal, že by mu jím tvrzený nárok na náhradu škody vůči žalobci (tam v postavení žalovaného) vznikl. Výhradně k tomuto zamítnutému nároku na náhradu škody se přitom vztahuje kompenzační námitka žalovaného vznesená v nadepsaném řízení, a tedy ve výsledku celá procesní obrana žalovaného proti nároku, který žalobce v nadepsaném řízení uplatnil. Žalobce vyjádřil názor, že v tomto řízení (tedy sp. zn. spisová značka) nelze revidovat naprostý neúspěch žalovaného v jiném soudním řízení, jehož předmětem je právě tvrzený nárok žalovaného na náhradu škody vůči žalobci. Nelze tedy uvažovat o tom, že by žalovaný prostřednictvím kompenzační námitky vztahující se k pravomocně zcela zamítnutému nároku mohl dosáhnout, byť i jen částečného zamítnutí žalobcem uplatněného nároku. Dle žalobce by šlo o nepřípustný průlom překážky věci
pravomocně rozhodnuté, resp. o postup v rozporu s ust. § 159a odst. 3 o.s.ř. Kompenzační námitka žalovaného je tedy nepřípustná, je proto na místě uplatněný nárok žalobci v celém rozsahu přiznat. Žalovaný tvrdil přitom tehdy přesně tytéž věci, co uvádí v nadepsaném řízení, a jimiž odůvodňuje kompenzační námitku. Co více, odvolací soud se rovněž vypořádal s námitkou žalovaného týkající se tvrzené upozorňovací povinnosti žalobce na nevhodnost postupu, kdy odčervené kusy dobytka nebyly zootechniky žalovaného po odčervení odděleny od neodčervených. Odvolací soud uzavřel, že vůbec nešlo o pokyn objednatele vůči zhotoviteli, a proto nelze ust. § 2594 o. z. aplikovat. Odvolací soud odmítl i tvrzení žalovaného, že žalobce měl v případě, že léčba zvířat nebyla účinná, v léčbě pokračovat, když dle závěru odvolacího soudu toto nebylo žalobci ze strany žalovaného umožněno, neboť si k tomu žalovaný zvolil jiného veterináře.
7. Při jednání dne datum potom žalovaný doplnil svá skutková tvrzení, když uvedl, že plnění ze strany žalobce bylo provedeno vadně, bylo povinností žalobce tyto vady odstranit, což ale neučinil, a proto žalovaný přistoupil k odstranění těchto vad sám. V důsledku toho mu také náleží nárok na slevu z ceny díla, a to ve výši 100 %, přičemž samozřejmě otázka výše slevy díla záleží na úvaze soudu.
8. Z provedeného dokazování, a to z předžalobní upomínky zástupce žalobce advokáta titul. jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že jeho prostřednictvím žalobce vyzval žalovaného k úhradě dosud neuhrazených veterinárních služeb, které žalovanému byly vyúčtovány fakturami č. anonymizováno, č. anonymizováno a č. anonymizováno v celkové výši částka. Žalovaný byl vyzván k úhradě této částky spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka a 8 % úrokem z prodlení z dlužné částky nejpozději do 7 dnů na zde uvedený účet žalovaného. Uvedená upomínka byla žalovanému zaslána doporučeně dne datum, jak vyplývá z podacího lístku zástupce žalobce.
9. Z faktury č. anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalobce tímto účetním dokladem vyúčtoval žalovanému veterinární služby, prodej krmiv a doplňků a prodej léků ze skladu pro chov obec v období od datum do datum včetně v celkové výši částka Lhůta k zaplacení byla stanovena žalobcem do datum.
10. Z faktury č. anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalobce tímto účetním dokladem vyúčtoval žalovanému veterinární služby, prodej krmiv a doplňků a prodej léků ze skladu pro chov obec v období od datum do datum včetně v celkové výši částka Lhůta k zaplacení byla stanovena žalobcem do datum.
11. Z faktury č. anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalobce tímto účetním dokladem vyúčtoval žalovanému veterinární služby, prodej krmiv a doplňků a prodej léků ze skladu pro chov obec v období od datum do datum včetně v celkové výši částka Lhůta k zaplacení byla stanovena žalobcem do datum.
12. Z vyjádření titul. jméno příjmení, soudního znalce z oboru zemědělství, odvětví veterinární, ze dne datum podaného k pojistné události č. PU číslo soud zjistil, že uvedený znalec se vyjadřoval k otázce, zda pojištěný titul. příjmení odpovídá za vzniklou škodu, zda došlo k jeho profesnímu pochybení, a pokud došlo k pochybení veterináře, tak v čem pochybil a jestliže je pojištěný na vzniklou škodu odpovědný, pak stanovení výše skutečné škody, která poškozenému právnická osoba vznikla. Znalec uvedl, že po prostudování materiálů usuzuje, že nedošlo k profesnímu pochybení titul. příjmení, který uvedl, že majiteli farmy nebylo specifikováno, jakým přípravkem bude provádět ošetření stáda (5 let se používaly přípravky na bázi anonymizováno bez vyslovených připomínek), dále že ošetřil veškerá zvířata, které po něm zootechnik požadoval a která mu byla předvedena při diagnostice gravidity a odběru krve u plemenic. Svrab se na farmě nevyskytoval a jeho diagnostiku provedl titul. příjmení, od tohoto vyšetření chybí laboratorní
protokol, a ten pak následně ošetřil všechny zvířata přípravkem anonymizováno O provedeném vyšetření stáda a diagnostikovaném svrabu nebyl titul. příjmení pracovníky firmy právnická osoba informován. Taktéž s ním nebyla vedena žádná komunikace týkající se vzniklých problémů a provedených vyšetření kolegou příjmení. Teprve dopis ze dne datum byl pro titul. příjmení první informací. anonymizováno vyšetření dvou kusů zvířat dodaného titul. právnická osoba obec titul. jméno příjmení, Ph.D. je prokázán výskyt parazitů anonymizováno viviparus +++, anonymizováno bovis ++++. Z dodaného protokolu není zřejmé, o jaký typ vzorku se jednalo (kadávery, trus apod.). Dle znalce je ale polemická nutnost provedeného ošetření titul. příjmení a ne titul. příjmení v rámci„ reklamace“, jak bylo dle názoru znalce logičtější. Závěr znalce byl tedy takový, že nedošlo k profesnímu pochybení titul. příjmení. Zásadní problém znalec viděl v nekomunikaci mezi ním a vedením firmy a řešením vzniklé situace druhým kolegou. Bez důkladné analýzy a dokazování toho, co firma po titul. příjmení požadovala (odčervení přípravkem anonymizováno nebo jinými) se nedá záležitost označit za jeho profesní pochybení. Pojistná událost není likvidní.
13. Z fotografií pořízených dne datum soud zjistil, že zachycují dle tvrzení žalovaného krávy a býčky, přičemž zejména fotografie na čl. 51 zachycuje rozsáhlé postižení kůže fotografovaných zvířat, které je zjevně postižením dlouhodobým. U spodní fotografie zvířete, která je ve spise založena na čl. 51, soud má pochybnosti o tom, zda jde o fotografii živého zvířete (tuto pochybnost rovněž vyjádřil znalec titul. příjmení při svém výslechu dne datum).
14. Z obsahu připojeného spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobou ze dne datum se žalovaný (tam v postavení žalobce) domáhal, aby žalobci (tam v postaven žalovaného), na jehož straně se řízení zúčastnil vedlejší účastník právnická osoba, byla uložena povinnosti zaplatit žalovanému částku částka s 8,05 % úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a to na základě skutkových tvrzení, které soud již uvedl ve vyjádření žalovaného k žalobě žalobce uvedeném shora, zejména tedy s tvrzením, že žalobce měl na základě ústně uzavřené smlouvy o poskytování veterinární péče uzavřené v lednu 2015 provést u žalovaného po stažení všech zvířat z pastevních areálů do stájí žalovaného dokonalé odčervení všech kategorií masného stáda skotu, a to veterinárním přípravkem anonymizováno v předepsaných dávkách pro jednotlivé kategorie dle vakcinačního schématu žalovaného, se kterým byl žalobce předem seznámen, dále s tvrzením, že až na základě kontroly žalobcem vystavených faktur žalovaný zjistil, že odčervení bylo provedeno jinými veterinárními přípravky anonymizováno a anonymizováno, které nejsou účinné, a že bylo odčerveno pouze anonymizováno kusů zvířat, přestože na farmě bylo anonymizováno kusů, takže ze strany žalobce nebyla odčervena všechna zvířata, dále s tvrzením, že v důsledku právě uvedených skutečností došlo k šíření nákazy způsobené pochybením žalobce, nedostatečnou veterinární péčí hrozil úhyn nejméně anonymizováno kusů plemenných býků u zvířat základního stáda a že díky včasnému zásahu zaměstnanců žalobce a následné péči jiného spolupracujícího veterinárního lékaře se podařilo odvrátit hrozící úhyn, v důsledku čehož potom žalovanému vznikla škoda již shora popsaným způsobem v celkové výši částka a že tuto škodu žalovaný započetl v souladu s ust. § 1982 o. z. proti pohledávce žalobce ve výši částka, když po provedeném zápočtu žalobci zbývá žalovanému uhradit částku částka. Žalobce s podanou žalobou a v ní uvedenými tvrzeními nesouhlasil, když uvedl, že obchodní spolupráce se žalovaným probíhala po dobu několika let (od roku 2007) až do tohoto sporu bezproblémově, když na základě opakovaných ústních objednávek zootechniků žalovaného prováděl taková ošetření a vyšetření (vyšetření gravidity, vakcinaci na coli infekce u novorozených telat, odběry krve na infekční rinitracheitidu, jako mj. i odčervení skotu a běžnou terapii), která daný zootechnik požadoval, a to vždy na té části stáda skotu, který byl žalovaným pověřenými osobami dohnán z pastevního areálu do stáje, v níž úkony žalobce probíhaly. Organizaci průběhu vyšetřování a ošetřován skotu, jako i zadávání objednávek, tak měli na starosti zootechnici žalovaného. Žalobce učinil nesporným to tvrzení
žalovaného, že měl v období anonymizováno a anonymizováno rok a v lednu rok na základě ústní objednávky provést odčervení veškerého skotu žalobce, který bude z pastevních areálů stažen do stájí žalovaného. Uvedené však rozhodně nelze chápat tak, že žalobce měl nezbytně nutně provést odčervení veškerého skotu ve vlastnictví žalovaného, jak se snaží žalovaný soud přesvědčit. Předmětem závazku žalobce totiž bylo provést objednané úkony (tj. odčervení) na veškerém skotu, který bude z pastevních areálů stažen do stájí žalovaného. Od žalobce nelze především očekávat, aby si sám vlastním šetřením ověřoval, zda byl vždy veškerý skot, na němž mají být vyšetřovací a ošetřovací úkony v daném případě provedeny, do stájí skutečně stažen. Žalovaný neměl žádné informace o tom, kolik kusů skotu je na hospodářství. Představa, že žalobce bude běhat po okolních pastvinách a kontrolovat, zda se na nich snad nenachází tele, kráva či býk ve vlastnictví žalobce, kteří dosud nebyli odčerveni, přestože být odčerveni měli, rozhodně není reálná. Organizaci průběhu vyšetření měli na starosti zootechnici žalovaného. Bylo tak na zootechnicích, aby stáhli všech tvrzených 899 kusů skotu žalobce, pokud mělo dojít k odčervení všech anonymizováno kusů. Žalobce ani nemůže vědět, zda je odčervení třeba provést u veškerého skotu ve vlastnictví žalovaného, část mohla být třeba již odčervena jiným spolupracujícím veterinářem, případně mohlo jít o skot určený k brzké porážce, u nějž je vzhledem k ochranným lhůtám odčervení nepřípustné atp. Nebyla-li tedy část stáda stažena, žalobce nemůže být odpovědný za to, že nestaženou část stáda neodčervil. Veterinární lékař byl dodavatelem služeb v takovém rozsahu, v jakém ji požadoval chovatel. Žalobce přitom provedl odčervení právě na těch kusech, které byly zootechniky do stájí staženy, tj. anonymizováno kusech skotu. Na zbývajících kusech skotu (tj. anonymizováno kusech) žalobce odčervení skutečně neprovedl, tyto kusy rozhodně nebyly ze strany zootechniků požadovány ošetřit. Rovněž není pravdou, že by žalovaný požadoval aplikaci anonymizováno, nebo že by snad žalobce byl seznámen s vakcinačním schématem žalovaného. Žalobce rovněž nesouhlasil s tím, že by jím použité přípravky byly neúčinné, když jde o standardní registrovaná lečiva. Žalobci bylo poprvé vakcinační schéma předloženo až po vzniku tohoto sporu, přičemž před provedením předmětného ošetření na něj požadavek aplikace anonymizováno nikdy vznesen nebyl, a to ani ústě. Vakcinační schéma lze připodobnit k vnitřním předpisům žalovaného, které však žalobce v žádném případě nemá povinnost sám zjišťovat a dodržovat. Pokud by k takovému požadavku na žalobce skutečně došlo, nebyl dán žádný důvod, proč by mu nemohl vyhovět. Jako veterinární lékař si mohl velmi snadno anonymizováno objednat, přičemž vynaložené náklady by byly žalovaným pokryty v úhradě za poskytnutou péči, a žalobce by si současně udržel dlouhodobého klienta. Je tedy zcela nelogické, že by žalobce za takové situace měl důvod jednat v rozporu s požadavky žalovaného, pokud by byly skutečně vzneseny. K odčervování v minulosti žalobce používal vždy anonymizováno, který aplikoval i tentokrát a k němuž ze strany žalovaného (resp. zootechniků žalovaného) až do tohoto případu nebyly žádné stížnosti či výhrady. Je tedy až absurdní, že žalovaný po letech spolupráce tvrdí, že tento přípravek je neúčinný. Žalobce tak má za to, že žalovaným uplatňovaný nárok na náhradu škody vůči jeho osobě postrádá právní oporu, neboť žalobce žádnou svoji povinnost neporušil. Žalovaný setrval na svém tvrzení a uvedl, že dle jeho názoru ze strany žalobce došlo k pochybení, neboť z jeho strany nebyla odčervena všechna zvířata, ovšem zásadní pochybení spočívá v tom, že byl použit nesprávný veterinární přípravek, který nebyl účinný, v důsledku čehož nedošlo k vytvoření tzv. clony k šíření infekce. Žalobce dle názoru žalovaného porušil pravidlo obsažené v ust. § 5 odst. 1 o. z. a žalobce se tak nemůže vyvinit ze své odpovědnosti za provedený průběh ošetření, vyšetření a použití látek tvrzením, že to měli na starosti zootechnici žalovaného. Dle žalovaného žalobce nepostupoval jako odborník s odbornou péčí, když použil veterinární přípravek v rozporu s objednávkou žalovaného a v rozporu s jeho vakcinačním schématem, ale především použil přípravky neúčinné, přičemž v důsledku tohoto jednání došlo na straně žalovaného ke škodě ve výši specifikované v žalobě. Z výslechu svědka jméno příjmení potom vyplynulo, že byl provozním zootechnikem na část obce od anonymizováno rok, jeho nadřízeným byl titul. příjmení, svědek sdělil titul. příjmení, že se je v rámci skupiny anonymizováno obec vakcinační schéma,
kde se na odčervení používá anonymizováno, že platí od anonymizováno rok a je založeno ve stájovém deníku, anonymizováno. příjmení používal jiné přípravky, svědek uvedl, že se v lécích nevyzná, co na co je a jakou to má účinnost. S dr. příjmení mluvili předtím, než se začalo, že se anonymizováno používá na anonymizováno a že by podle vakcinačního schématu měl být používán, svědek nevěděl, jaká byla reakce dr. příjmení. Když v prosinci zjistili stav zvířat, kontaktovali dr. příjmení, který přijel, prošli krávy, použil antibiotika, zapsalo se to do stájového deníku, a to bylo všechno. Zvířata byla pořád bolavá, nelepšilo se to. titul. příjmení udělal poprask, přijel dr. příjmení, odebral vzorky, zjistilo se, že je to zákožka svrabová a bylo nařízeno odčervení celého stáda, pak se vyléčilo, právě proto, že použil přípravek anonymizováno. Ke konci roku 2015 se z část obce odvážela do obec zvířata, svědek ale nevěděl, jestli byla nakažená nebo nepřeléčená. Pokud na anonymizováno roku rok nebyla ošetřena veškerá zvířata, tak nevěděl, jak k tomu došlo. Svědek byl po celou dobu ošetřování na místě, zapisoval údaje do zootechnické evidence. titul. příjmení odčervoval celé stádo. Svědek nevěděl, co bylo předmětem dohody mezi žalobcem a žalovaným ohledně kusů zvířat, která měla být ošetřena, byl tam vedoucí chovu titul. příjmení. Zvířata byla ve stájích a ta ošetřoval. anonymizováno kusů nebylo ošetřeno, ale to byla mladá zvířata a byla na jiné stáji, ani neměla být ošetřena. K propuknutí svrabu došlo u zvířat, která byla očkována, tedy u krav a plemenných býků. Svědkyně jméno příjmení popsala, jakým způsobem probíhala praxe u žalovaného při vyšetřování zdravotního stavu, prevence a očkování. U žalovaného měli skot na pastvinách, kde se po pastevní sezóně zaháněli skot do stájí. Svědkyně se domluvila s dr. příjmení, nahlásila počet zvířat a co budou provádět, na termínu a čase. Je určeno místo, kde je klec pro dobytek, kde se kus po kuse zahání jednotlivá zvířata, kde se u krav provede vyšetření na březost a rovnou se u každého kusu provede odčervení. Ona zapisovala čísla zvířat, kontrolovala i náušnice. U ošetřování byla vždy přítomna, zootechnik má přehled o tom, jaké úkony veterinář provádí. S dr. příjmení se domlouvali, jaké přípravky byly použity, bylo to na domluvě zootechnik – veterinář – vedoucí střediska. U žalovaného pracovala do roku rok. Svědek jméno příjmení u žalovaného nepracoval již 6 let, svědkyně jméno příjmení pracuje u žalovaného jako zootechnička, vždy byla s prací žalobce spokojená, když něco potřebovali, zavolala panu doktorovi, on přijel a problém se vyřešil. Nepamatovala se, jaké látky se očkovaly, přípravky anonymizováno a anonymizováno jí nic neříkaly. Za 7 let spolupráce nikdy nenastal žádný problém, vždy bylo všechno v pořádku. Svědkyně nevěděla, kdy měla zvířata onemocnět svrabem, ale nevěděla, jak se to mohlo stát, měla být proti tomu očkovaná. V prosinci rok nastoupila na pracovní neschopnost a od té doby je doma. Za dobu svého působení nikdy neviděla vakcinační schéma, o tom, čím se bude očkovat fakticky, nerozhodoval nikdo, protože za ta léta nikdy neměli s vakcínami žádný problém, používali stále stejný přípravek. Ze strany vedení se nestalo, že vy rozhodlo o změně přípravku. Z výpovědi svědka titul. příjmení, jehož firma zabezpečuje 90 % zvířat, které patří do skupiny. Jeho vstup je od datum na základě telefonátu majitele titul, anonymizováno, že je na část obce problém. Poprvé tam přijel datum a zjistil, že tam byla jednak skupina nejpostiženější, což byli plemenní býci, kteří měli naprosto zjevně vážný kožní problém, a potom krávy a mladý dobytek, u kterých mu připadalo, že kašlou, a na základě toho vzal vzorky. Výsledkem byla plícnivka a svrab, takže začal léčit. V první fázi nasadil antiparazitika a u plemenných býků je ještě jednou opakovali. Na otázku, jak si vysvětluje, že zvířata takto onemocněla, svědek uvedl, že při stažení z pastvin, kde dochází ke směsi s volně žijícími zvířaty, je vysoce pravděpodobné, že dojde k parazitární infekci, proto se standardně při stažení z pastvin na závěr pastevní sezony provádí antiparazitární ošetření skotu, ale nedokázal posoudit, co se dělo do datum. Svědek vysvětlil rozdíl v přípravcích anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno, když tyto přípravky obsahují jiné účinné látky. Za sebe svědek uvedl, že kdyby mohl 100 % rozhodovat jenom on, tak použije anonymizováno, protože klinické studie ukazují na téměř nulovou rezistenci na rozdíl od anonymizováno, ale je tam poměrně velký rozdíl ceny těchto preparátů, takže to standardně probíhá tak, že je to na základě předloženého rozpočtu a dohody s majitelem, kolik je ochoten do toho investovat. Jestliže je ochoten do toho investovat, tak se použije anonymizováno, jestliže nemá
pocit, že by to bylo potřeba, tak se použije obyčejný anonymizováno. Svědek nevěděl, kdo v tomto konkrétním případě rozhodoval o použití přípravku. příjmení dával návrh vakcinačního plánu, byť farma nebyla pod jeho správou, nicméně tam nešlo o to anonymizováno řešit situaci na právnická osoba, ale řešit situaci na skupině. Jde o to, že každý rok po ukončení pastevní sezony se výkrmový býci a jalovice, které nejsou určené pro reprodukci, stahují na jednu farmu z celé republiky, kde je dnes asi anonymizována dvě slova kusů, kde dohází k velkému mixu dobytka. A tam v obec opakovaně řešili rok po roce po ukončení pastevní sezony problém. Z pohledu svědka šlo o tom, aby unifikovali systém na to, aby následně v obec se nemusel řešit problém. Nešlo tam jen o parazitika, šlo tam i vakcinační plán, aby zvířata na obec byla unifikovaná, aby proběhl výkon bez nějakých problémů. Jednou za rok se dělá aktualizace vakcinančních plánů, to má úplně každá farma, takže pro část obce to svědek mohl zpracovat někdy na anonymizována dvě slova rok. Nepředpokládal, že by se to dělalo v roce rok a rok, bylo to až na základě opakovaných problém na obec. Pro odčervení navrhovali anonymizováno i pro část obce. Jestliže s tím majitel souhlasí, tak s vysokou mírou pravděpodobnosti svědek mohl říct, že když použije anonymizováno jako účinnou látku, tak dosáhne daleko kvalitnějšího odčervení, jednak co se týče dospělců, ale hlavně jejich larválních stádií. anonymizováno se ve skupině příjmení jméno používá zhruba 3 roky, je to unifikovaná praxe. Rezistence u anonymizováno není vyloučena, ale je tam nižší pravděpodobnost, je to i vzhledem k tomu, že se preparát používá daleko méně a kratší dobu, tak je tam daleko menší pravděpodobnost rezistencí, ale zjistit rezistenci u parazitů je není tak jako u bakterií. Když tam přijel 25. anonymizováno, tak stav zvířat byl poměrně vážný. Svědek si nemyslel, že ho měli zavolat dřív, majitel mu řekl anonymizováno, on to řešil od anonymizováno, historii neřešil. Následně soud usnesením ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací vyzval žalovaného k doplnění vylíčení rozhodných skutečností a k označení důkazů k těmto tvrzením s tím, že pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a důkazního. Soud měl za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle právního názoru žalovaného. Smlouva uzavřená mezi účastníky o poskytnutí veterinární péče je smlouvou o dílo, výsledkem provedeného díla mělo být, kromě jiného, odčervení zvířat, pokud má žalovaný za to, že provedené dílo neodpovídá smlouvě, tedy, že dílo má vady, musí tvrdit a prokázat, zda, kdy a jakým způsobem vady díla oznámil žalobci, sdělil mu, jaké právo si zvolil (§ 2106 o. z.). Soud připomněl, že uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad díla, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu, tedy ani z titulu náhrady škody. Objednatel nemá ze zákona právo odstranit vady sám nebo je nechat odstranit a domáhat se na zhotoviteli náhrady takového odstranění, pokud nebyl takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady dohodnut ve smlouvě. Pro úplnost soud dodal, že další část uplatněného nároku, zmenšení majetku žalovaného snížením přírůstku u zvířat nakažených svrabem, je nárokem na náhradu škody. Žalovaný na základě tohoto poučení k otázce oznámení vady díla a volby práva dle § 2106 o. z. uvedl, že jakmile v prosinci 2015 byl na farmě žalovaného zjištěn žalostný stav zvířat, byl kontaktován žalobce, který byl vyzván, aby odstranil závadný stav zvířat (odstranění vad). Žalobce po přijetí na farmu žalovaného prošel zvířata a použil k jejich léčení antibiotika, přičemž vše bylo zapsáno do stájového deníku. To, že došlo k tzv. reklamaci provedené veterinární péče ani žalobce nepopírá. Z uvedeného tedy dle žalovaného lze učinit závěr o tom, že žalovaný u žalobce řádně uplatnil vadně poskytnuté veterinární služby, přičemž požadoval odstranění vadného stavu, o což se žalobce pokusil, ale bezúspěšně. S ohledem na to, že zvířata nevyléčil, tedy neodstranil vady, byla s ním ukončena veškerá spolupráce. Jelikož hrozilo zhoršení stavu dobytka a šíření nemoci, nezbylo žalovanému nic jiného než se obrátit na doktora příjmení, který stádo vyléčil. V návaznosti na výše uvedené má žalovaný za to, že postupoval tak, aby odvrátil hrozící škody a splnil tím svoji prevenční povinnost. Žalobce v replice znovu odkazoval na svá tvrzení, že ve smlouvě nikdy nebyla sjednána povinnost žalobce příjmení aplikovat. Odkazoval na výpověď titul. příjmení, který se žalobcem smlouvu uzavíral a který i ve své výpovědi uvedl, že souhlasil s provedením odčervení stáda anonymizováno. Navíc u odčervování byli přítomni nejen zootechnik žalovaného, ale i jeho další
zaměstnanci, přičemž od žádného z nich nevzešlo po celou dobu odčervení několika set kus dobytka žádné upozornění či výtka aplikace nesprávného léku. Pro žalobce je tedy k určení toho, co bylo jeho povinností, významný pouze obsah smlouvy uzavřené se žalovaným coby jeho klientem, nikoli jakýkoli vnitřní předpis žalovaného. V takovém případě pak žalobce především vůbec nemohl plnit vadně, kdy plnil podle smlouvy. Žalobce provedl odčervení zcela v souladu se smlouvou přípravkem, který je k tomu běžně používán a se kterým má žalobce dlouholeté zkušenosti. Rozhodně však zootechnik žalovaného titul. příjmení si v případě, že s aplikací jiného léku než anonymizováno souhlasit nechtěl či nemohl, mohl vymínit aplikaci anonymizováno, a buď žalobce požadované léčivo aplikuje, nebo si žalovaný zajistí služby jiného veterinární lékaře. Jiného veterinárního lékaře přitom žalovaný k dispozici již v té době měl (viz výpověď titul. příjmení). titul. příjmení také uvedl, že předseda představenstva právnická osoba, příjmení poté, co zjistil, že anonymizováno aplikován nebyl, vyčetl mu pochybení, že měl být aplikován anonymizováno s tím, že aplikaci jiného léku neměl připustit. Jinými slovy to byl právě titul. příjmení a nikoli žalobce, kdo byl primárně odpovědný za aplikaci anonymizováno. Jestliže této své povinnosti titul. příjmení nedostál a sjednal se žalobcem smlouvu jiného obsahu, nelze nyní vztahovat žádnou odpovědnost k žalobci. Žalobce poukázal na to, že stejně jako lékař, tak i veterinář nemůže odpovídat za výsledek, ale pouze za postup lege artis, tedy postup odborně správný. Veterinární lékař rozhodně nemůže nést odpovědnost za to, že i v situaci, kdy aplikuje léčiva k léčbě daného zdravotního problému v České republice řádně registrovaná, k prodej nabízená a v praxi běžně používaná, nedojde u 100 % pacientů k úplnému vyléčení daného zdravotního problému. Veterinární lékař by v takovém případě musel např. nést riziko zcela neočekávaného vzniku rezistence na dané léčivo. Aplikace léčiva navíc obecně ani nemůže znamenat to, že zdravotní problém tímto léčivem léčený se u pacienta v budoucnu znovu nikdy nevyskytne, a tedy může prostě a jednoduše dojít ke znovuinfikování pacienta, a to i třeba z důvodů na straně vlastníka pacienta (i v tomto případě např. z důvodů na straně žalovaného nedošlo k odčervení všech kusů dobytka). Žalobce tedy uzavřel, že nemůže být odpovědný na vadné plnění, když plnil zcela v souladu se smlouvou, kterou se žalovaným uzavřel. Bez ohledu na to, že žalobce plnil řádně, potom rozhodně není pravdou ani to, že by snad žalovaný vytkl jakoukoli vadu, i kdyby snad hypoteticky existovala, včas. Sám žalovaný uvádí, že k vytknutí vad došlo v prosinci rok, přičemž k odčervení došlo v říjnu – listopadu rok. K vytknutí vad došlo po cca měsíci od realizace odčervení; vadu je přitom nutné vytknout bez zbytečného odkladu, což je obecně lhůta v řádu dní, vždy v co nejkratším časovém okamžiku posuzovaném s ohledem na okolnosti případu. titul. příjmení přitom při své výpovědi u soudu dne datum uvedl, že potíže u zvířat se objevily už po anonymizováno dnech (otírala se, drbala se, měla rozedranou kůži). V takovém případě by pro zachování práva žalovaného z vadného plnění však bylo nutné vytknout vadu bez zbytečného odkladu poté, co se projevila. Vytknutím vad až v prosinci rok žalovaný tuto lhůtu zcela zjevně nedodržel a jakékoli právo z vadného plnění mu tedy nemůže být přiznáno. Co do uplatněného nároku na náhradu škody spojené se snížením přírůstku nakažených zvířat pak žalobce nemůže být odpovědný za jakoukoli škodu způsobenou tím, že byl dle dohody se žalovaným aplikován anonymizováno místo anonymizováno, a i kdyby snad za tuto škodu zčásti zcela hypoteticky odpovídal, nelze se mu však rozhodně klást k tíži celá. Jestliže se totiž problémy u zvířat objevily po cca anonymizováno dnech poté, co k odčervení došlo, avšak žalobce byl přivolán k řešení se zpožděním, pak jde o zjevné neplnění povinností ze strany zaměstnanců a zootechniků žalovaného, kteří měli na stádo dohlížet. Žalobci nemůže být kladeno k tíži to, že tito zanedbali své povinnosti, a i přes zhoršující se stav stáda byli nečinní. Pro vyloučení všech pochybností žalobce uvedl, že dle jeho názoru za žádnou škodu odpovědný není a ani být nemůže, jelikož plnil řádně dle smlouvy a dále protože veterinární lékař nemůže být odpovědný za výsledek, tedy za to, že řádně podané léčivo vždy povede k vyléčení. Ze znaleckého posudku vypracovaného titul. jméno příjmení, CSc., znalcem z oboru zemědělství, odvětví veterinářství, specializace chov hospodářských zvířat, dne datum potom vyplynulo, že ošetření pastevního skotu v VI.
rok – I. rok dr. příjmení, resp. dr. příjmení bylo provedeno dle pravidel věd a uznávaných veterinárních postupů, tedy lege artis. Volba použitých preparátů je v kompetenci a zodpovědnosti veterinárního lékaře vycházející ze získaných odborných znalostí a zkušeností. Bez pochyby se zcela jistě zohledňuje představa či přání majitele, chovatele. Použité preparáty anonymizováno inj., anonymizováno inj., (s účinnou látkou anonymizováno) jsou cenově přijatelnější, preparát anonymizováno inj. (s účinnou látkou anonymizováno) je cca 3 dražší. Všechny jmenované přípravky jsou pro projednávané indikace vhodné. Dle znalce se ke zdárným výsledkům dospěje bezchybným managementem při sestavování nových skupin zvířat po příhonu z pastvy, podle věku, pohlaví, hmotnosti, v časově relativně co nejkratší době, pokud se skupina doplňuje v průběhu několika, např. anonymizováno a více dní, bude velmi žádoucí nově vznikající skupinu podrobit opakovanému podání léčiva. Pokud ošetřující veterinární lékař nebo někdo z managmentu zjistí jakoukoliv nekompetentnost v základních pravidlech průběhu akce předvádění paseného skotu, nezbývá než přerušení, resp. následné zrušení akce a informace pro vedení zemědělského podniku, majitele s rizikem i případného odvolání managementu, ale i ošetřujícího veterinárního lékaře. Ani použití dražšího a účinnějšího preparátu anonymizováno inj. v žádném případě neodstraní chyby manažerského selhání. Tento znalec potom při jednání soudu uvedl, že žalobce postupoval po medicinské stránce správně, když při odčervení stáda použil preparát anonymizováno a anonymizováno, tedy postupoval lege artis. Použití přípravků je otázka dohody, ale i věc názoru a zkušeností. Od chovatele je potřeba, aby byla ošetřena celá skupina zvířat, aby se nemísila očkovaná a neočkovaná. Pokud tam byla nějaká taková akce naznačená ve spise, tak je potřeba, aby akce byla vtěsnána co do nejkratší doby, protože se tam jedná o více zvířat, více lidí, a to vše dohromady dává výskyt. Podle znalce je dnes informovanost chovatelské veřejnosti tak vysoká, že si myslel, že zanedbání ze strany chovatele je možné a rozhodující pro celkový efekt. Veterinář si určitě sám neshání dobytek, chovatel může vznést dotaz, jak si to konkrétně představuje, ale jsou to takové obecné poznatky, které chovatelé znají. Musí tam být přibližně stejná kategorie zvířat, nesmí se to míchat během akce, to vše přináší problémy, ze kterých dle znalce vznikla tato nepříjemnost. Znalec uvedl, že by žalobci vytkl to, že se na to měl vykašlat, jestliže tam zjevně byly takové manažerské nedostatky. Po stránce manažerské znalec viděl nedostatky na straně chovatele. Za velký malér znalec označil to, že byla v kontaktu ošetřená a neošetřená zvířata. Na otázku, co měl veterinář dělat, když zjistil, že očkování je neúčinné, znalec uvedl hned několik možností a ve vztahu ke zvířatům byl měl veterinář zjistit, kolik zvířat a jak je postižených, jestli kulhají nebo mají ztrátu kůže. Znalec ve spise zaregistroval, že tam byly nějaké krvavé útvary na kůži zvířat a připadalo mi divné, že by si toho nevšiml ten nejposlednější ošetřovatel. Jiná situace by byla, kdyby ošetřovatel řekl, aby se na to doktor podívat a doktor by mu nevyhověl. Znalec také uvedl, že když se použije anonymizováno v podmínkách, které tam byly a dělá se to 4 týdny a neví se, co tam je za počty, tak jste jednou nohou v průšvihu. Může to být anonymizováno pozlacený, ale ten tomu nezabrání. Za největší chovatelský prohřešek znalec uvedl počty očkovaných zvířat na skupiny, které se pravděpodobně přísně neoddělovaly, a dlouhá doba. Při té době provoz běží, nic nestojí, zvířata žijí, onemocní, potom ošetřovatel vezme kus a přesune ho jinam a nikdo o tom neví, taková je praxe. Pak se není možno divit tomu, že tam vznikne takové vakuum, které není očkované. Žalobce (tam v postavení žalovaného) potom uvedl jako účastník řízení, že pro firmu dělal anonymizováno nebo anonymizována dvě slova, postupně to bylo po celé roky stejné, tedy od poloviny října do až do prosince se to stahovalo z pastvin. Měli 4 až 5 pastvin, kdy na každé pastvině bylo anonymizováno – anonymizováno zvířat. Zvířata se stahovala včetně mladého skotu, mladá roční telata si odváželi zvlášť a základní stádo se stahovalo. Když měli těch číslo kusů doma, tak se domluvili, že žalobce přijede, že se to anonymizováno gynekologicky, nabere se krev a odčerví. Takto to aplikovali všech anonymizováno let. Žalobce uvedl, že by to rád provedl anonymizováno, ale asi byla chyba, že šetřil jejich peníze, protože zkušenost byla taková, že to celé ty roky fungovalo. Kdyby trvali na očkování anonymizováno, tak by to udělal, akorát by jim řekl, že je to dražší. Když byly kusy staženy z pastviny, takto nahnali do stáje, svezli to, každé zvíře fixovali, každé vyšetřili, nabrali krev a pustili. Tito zůstali v areálu a ten mladý skot se
dal zvlášť, ten se odčervoval, až když se převážel někam pryč. Základní stádo dělali jako každý jiný rok. Prošlo rukama všechno, protože u každého kusu museli nabrat krev, k čemuž je evidence na veterinární správě, takže každý kus musel být fixovaný a znatelně označený, žalobce zvířata nepočítal, existují seznamy. Žalobce ošetřil každé zvíře, které mu přivedli. Akorát se neodčervovaly kusy, které nebyly březí a u kterých se předpokládalo, že půjdou během pár dnů nebo týdnů zabít. I ty, které nebyly očkované, zůstaly se stádem, které bylo očkované. Nechali si je tam, protože věděli, že nejsou gravidní, tak se jim odebrala jenom krev a neodčervovali se s ohledem na ochrannou lhůtu, protože se předpokládalo, že půjdou na jatka. To, že se kusy nedávaly někam stranou, aby nebyly se stádem, je věc zootechniků a manažerské organizace. Používali ten systém po celou dobu, praxe byla pořád stejná a nebyl důvod to měnit. Pokud by řekli, určitě by na to žalobce přistoupil. příjmení zvířat se určitě dle žalobce zvyšovaly. obec byly docela přeplněné, a proto první, co ho napadlo, když viděl ten problém, že je teplá zima, vysoká vlhkost a vysoká koncentrace zvířat na jednom místě. obec nejsou jako zimoviště, byly to klasické stáje. Předtím ty roky problém nebyl. Žalobce neměl informace o tom, kolik je tam celkem zvířat. Neměl žádné sestavy, vakcinační plán. Žalobce tam jezdil jednou za týden, protože tam byly i jiné zdravotní problémy než tento, takže na tento problém přišel až někdy koncem prosince. Pořád vylučoval dermatitidy způsobené vlhkostí, nebo že tam bylo hodně poraněných zvířat a že se do toho dostane sekundární infekce a začne se dělat na kůži zánět, proto tam použil antibiotika. Zvířata jevila známky zdravotních problémů, ale nebylo to nijak dramatické, spíš to vypadalo, že zvířata mají zánět kůže, nevypadalo to parazitárně. Byly to takové krusty na hýždích. Žalobce tam byl asi týden před kolegou příjmení, takže neví, jak se to rozvíjelo, asi dost dramaticky, protože byla opravdu teplá zima. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací potom soud žalobu žalovaného zamítl s tím, že po provedeném dokazování došel k závěru, že je mezi stranami nesporné, že na základě ústní smlouvy uzavřené mezi účastníky měl žalobce provést po stažení zvířat z pastevního areálu do stájí jejich odčervení, že žalobce toto provedl u převedených zvířat přípravky anonymizováno a anonymizováno a že následně došlo mezi zvířaty k šíření nákazy plícnivkou a svrabem. Sporné potom bylo, zda žalobce postupoval při plnění předmětu ústní smlouvy podle pravidel anonymizováno a uznávaných veterinárních postupů, tedy zde je žalobce odpovědný za to, že nebyla ošetřena všechna zvířata nacházející se na farmě žalovaného, že nepoužil přípravek anonymizováno a zda použité přípravky byly k danému účelu vhodné. Soud uvedl, že všechny provedené svědecké výpovědi jsou věrohodné, vzájemně se doplňující, nerozporné. Závěry znaleckého posudku nebyly nikým zpochybněny. Žalobce a žalovaný uzavřeli ústní smlouvu, na základě níž měl žalobce provést ošetření (kromě jiného i odčervení) zvířat poté, co budou stažena z pastev, v období od října do anonymizováno rok. Je nepochybné, že zvířata z pastev stahovali zaměstnanci žalovaného a k ošetření předváděli žalobci. O tom, které kusy budou ošetřeny, rozhoduje zootechnik. Z uvedeného vyplývá, že žalobce není odpovědný za to, že některá zvířata nebyla ošetřena. Žalovaný netvrdil a žádný ze svědků nezmínil, že by žalobce nějaké předvedené zvíře odmítl ošetřit. Žalobce k ošetření použil přípravky anonymizováno a anonymizováno, stejně jako v uplynulých sedmi letech. Žalovaný tvrdil, že dle jeho pokynu (vakcinačního plánu) měl být k ošetření použit přípravek anonymizováno, žalobce potom tvrdil, že žádný takový pokyn nedostal. Soud vycházel z toho, že pokud by žalobce takový pokyn dostal, neměl důvod ho nesplnit, naopak dle jeho slov znamenalo by to pro něj zajímavý obchod, protože by to bylo minimálně 3 x dražší. I v případě, že by takový pokyn dostal, bylo se žalovaným (jeho zaměstnanci) nakonec dohodnuto, že budou použity tyto přípravky, a souhlasili s tím, když zvířata s tímto vědomím žalobci předváděli. Soud tedy uzavřel, že obě strany, žalobce i žalovaný, se na použití těchto prostředků dohodly. Znaleckým posudkem je prokázáno, že oba tyto přípravky jsou účinné pro dohodnutý důvod ošetření (odčervení), v praxi se za tímto účelem používají. Žalobce na základě ústní smlouvy uzavřené se žalovaným provedl ošetření všech kusů zvířat, který mu žalovaný předvedl a k tomuto ošetření použil správné účinné přípravky. Znalecky je prokázáno, že žalobce provedl ošetření pastevního skotu dle pravidel vědy a
uznávaných veterinárních postupů, tedy lege artis. Dle ústní smlouvy měl žalobce provést ošetření (odčervení, odebrání krve a zjištění březosti) předvedených zvířat. Poté, co tyto práce provedl, splnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy a zvířata dál předával zaměstnancům žalovaného. Za další práci se zvířaty, za jejich další umístění, již žalovaný neodpovídal, to bylo věcí zaměstnanců žalovaného. O tom není mezi účastníky ani sporu. Pokud pak žalovaný připustil, aby byla v kontaktu ošetřená a neošetřená zvířata, nese za to svou odpovědnost. Je nesporné, že poté, co zvířata byla ošetřena, došlo mezi nimi k šíření nákazy plícnivkou a svrabem. obec této nákazy prokázána není a těchto příčin může být několik. Znalec za příčinu šíření nákazy označil kontakt ošetřených a neošetřených zvířat a skutečnost, že celá akce ošetření trvala dlouho. Za takto označené příčiny žalobce neodpovídá. Za umístění zvířat poté, co byla ošetřena, odpovídá žalovaný. Doba ošetření závisela na svodu zvířat z pastviny. Slyšení svědci byli se spoluprací se žalobcem spokojeni. Po právní stránce soud vztahy mezi žalobce a žalovaným posoudil podle ust. § 2586 a násl. o. z., tedy jako smlouvu o dílo. Žalovaný se dále domáhal náhrady škody spočívající v tom, že zvířata po dobu nemoci ubývala na váze. Žalobce nenese odpovědnost za rozšíření nákazy, tedy neodpovídá za úbytky na váze u nemocných zvířat. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací, když rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními i s právním posouzením soudu prvního stupně, když na odůvodnění napadeného rozsudku odkázal. Jako správný shledal i závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti žaloby, když i podle názoru odvolacího soudu v provedeném řízení žalovaný neprokázal, že by mu jím tvrzený nárok na náhradu škody vůči žalobci vznikl. Z provedeného dokazování vyplynulo, že přes původní požadavek pracovníka žalovaného na použití veterinárního přípravku anonymizováno na ošetření skotu žalovaného, došlo mezi žalobcem a žalovaným k dohodě o aplikaci přípravků anonymizováno a anonymizováno, které používal žalobce u skotu žalovaného i v minulosti. Z provedených důkazů je přitom zřejmé, kdo ústní smlouvu o dílo, při které k aplikaci těchto přípravků po dohodě stran došlo, za žalovaného uzavřel. To, že touto osobou byl titul. příjmení, uvedl sám žalovaný v žalobě, ve svém vyjádření z datum i při jednání soudu prvního stupně dne datum. Znaleckým posudkem titul. jméno příjmení bylo prokázáno, že prostředky anonymizována čtyři slova pro stranami smlouvy dohodnuté ošetření skotu (odčervení) účinné a že žalobce provedl toto ošetření podle pravidel vědy a uznávaných veterinárních postupů. Pokud žalovaný poukazoval na upozorňovací povinnost žalobce v souvislosti s tím, že odčervené kusy dobytka nebyly odděleny od těch neodčervených, což bylo pravděpodobnou příčinou anonymizováno naočkovaných kusů dobytka, potom toto tvrzení žalovaného odvolací soud neposoudil jako novou, v odvolacím řízení nepřípustnou skutečnost, ke které by odvolací soud přihlédnout nemohl. Ze spisu totiž vyplývá, že žalovaný toto namítal již ve svém vyjádření z datum. Podle názoru odvolacího soudu záleží na okolnostech smlouvy i postavení zhotovitele při posouzení, zda jde o takové nevhodné pokyny, na které má zhotovitel povinnost objednatele upozornit. Odvolací soud měl za to, že o takovou situaci se v daném případě nejednalo, když žádný takový pokyn žalobci nebyl ze strany zootechnika žalovaného dán. Tvrzení žalovaného, že žalobce měl v případě, že léčba zvířat nebyla účinná, v léčbě pokračovat, rovněž není nová skutečnost, k níž nemůže odvolací soud v odvolacím řízení přihlížet (viz vyjádření žalovaného z datum). Je však nepochybné, že pokračování v léčbě nebylo žalobci umožněno, neboť si žalovaný k tomu zvolil nového veterinárního lékaře titul. příjmení. Protože žalovanému žádná škoda v příčinné souvislosti s postupem žalobce podle uzavřené smlouvy nevznikla, nemohl svůj nárok proti platbě, kterou žalobci za ošetření měl zaplatit, započíst. Oba tyto rozsudky nabyly právní moci dne datum.
15. Ze stájového deníku žalovaného soud zjistil, že obsahuje záznamy o ošetřeních prováděných žalobcem v období od datum do datum, že dne datum, datum bylo prováděno anonymizováno a anonymizováno krve ve zde uvedených sekcí přípravkem anonymizováno a příjmení příjmení v počtu
anonymizována dvě slova a anonymizováno kusů. Dne datum byl u bizonů v počtu anonymizováno proveden odběr krve na příjmení, ve dnech anonymizováno rok, datum a datum bylo provedeno odčervení, odběr krve a vakcinace přípravky anonymizováno a příjmení příjmení, anonymizováno a anonymizováno u anonymizována dvě slova, anonymizováno a anonymizováno kusů. Další záznam je z datum na nečitelné ošetření dvou kusů a vakcinaci anonymizováno kusů přípravkem anonymizováno, dne datum je zde další záznam o vakcinaci II u 82 kusů. Poslední záznam pochází z datum u zvířat zde uvedených čísel pro – nečitelné.
16. Z výpovědi svědka titul. jméno příjmení soud zjistil, že onemocněním zákožkou svrabovou a plícnivkou v zimním období 2015 2016 bylo postiženo celé stádo, které čítalo anonymizována dvě slova základního stáda, anonymizováno jalovic vysokobřezích, anonymizováno plemenných býků a asi anonymizováno jednoročních jaloviček a projevilo se asi měsíc poté, co bylo přivedeno do stáje. K fotografiím (číslo listu anonymizováno 51) svědek uvedl, že fotografie na číslo listu s jistotou pochází z farmy část obce, u fotografií na č.l anonymizováno však toto s jistotou tvrdit nemohl, poškození kůže na této fotografii (jedná se o spodní fotografii) je až extrémní. V tomto případě se však musí léčit celé stádo a zvířata zůstávala pohromadě. Farma část obce byla chovnou farmou, zvířata později narozená, slabší nehodící se do chovu byla potom ustájena zvlášť. titul. příjmení se svědkem neřešil, jak bube postupovat dál po uplynutí ochranné doby a po jejím uplynutí už dr. příjmení neměl co dělat, protože tehdy titul. příjmení prohlásil, že takový lékař u něho na farmách dělat nebude. Svědek chodil do stájí několikrát denně, zaznamenal, že se zvířata drbou a pokašlávají. Kontaktoval dr. příjmení a ten mu sdělil, že je třeba vyčkat ochranné lhůty po proběhlé vakcinaci. Od té doby uběhlo určitě několik týdnů, minimálně 14 dní, než byl povolán titul. příjmení. Potvrdil, že odstavená telata určitě odčervena nebyla a ta, která měla být převážena k výkrmu, se odčervovala před jejich převozem, pro odstup času ale již nemohl sdělit, o kolik kusů se jednalo. Na farmě část obce bylo několik stájí, každá stáj je rozdělena na několik kotců, které však nejsou oddělený pevnými zábranami, ale pouze trubkami. Po ošetření doktorem byla zvířata převáděna do jiných kotců s tím, že došlo k oddělení telat. Proces vakcinace celého stáda tak podle svědka mohl probíhat 3-4 týdny. příjmení nedošlo k přenosu parazitů, takto bylo dáno ochrannou dobou té vakcinace. Nově vakcinovaná zvířata byla umisťována do jiných kotců, nedošlo tedy ke smíchání postupně ošetřovaných stád. U plicních červů v podstatě při pobytu ve stáji nemůže dojít k přenosu. U zákožky svrabové by této přenos mohl být možný v důsledku toho, že na té pevné překážce po předchozím zvířeti mohl zůstat nějaký strup se zárodky a mohl se tímto způsobem po ošetření přenést na jiné zvíře. Svědek byl ze strany zaměstnavatele potrestán za to, že to nezvládnul organizačně.
17. Z výpovědi svědka titul. jméno příjmení soud zjistil, že na farmu přišel, aby dal dohromady mechanizaci, strojní zařízení na rostlinnou výrobu. Věděl o tom, že někdy v anonymizováno se na farmě u býků a několika krav objevil svrab a tím, jak se doškrábali do krve, tak že docházelo k přenosu. S veterinářem svědek nejednal, co zcela spadalo do kompetence titul. příjmení. Fotografie na číslo listu a anonymizováno pořizoval svědek na farmě část obce. Zvířata, jejichž fotografie pořídil, vykazovala nejvyšší stav onemocnění. V době, o kterou zde běží, svědkovi nebyly známy žádné organizačně-technické postupy ve věci péče i zvířata. Svědek běžně do stájí nechodil.
18. Z výpovědi svědka titul. jméno příjmení soud zjistil, že se specializuje na onemocnění skotu. Onemocnění kůže i pokašlávání zvířat může být způsobeno mnoha důvody. Stanovit diagnózu v sobě obnáší nejenom klinické zjištění, ale v případě potřeby také laboratorní vyšetření i znalost prostředí. Onemocnění plícnivkou si zvířata donesou z pastvin, není to nic neobvyklého. Základním pravidlem pro ošetřování masných plemen je antiparazitální léčba, v ideálním případě se má provádět 2 x ročně. V drtivé většině případů se ale provádí tato léčba při podzimních svodech. Vývoj onemocnění plícnivkou trvá cca měsíc. Možnost, že by se zvíře nakazilo tímto onemocněním z krmiva podávaného ve stáji, je mizivá, a to z důvodu toho, že krmivo podávané ve stájích prochází určitými fermentačními procesy, které zárodky nemoci ničí. Pokud se týče svrabu, tak ten mohou zvířata chytit ve stáji. příjmení, kde se zvířata otírají, jsou nerovné, může dojít
k zachycení zárodku nemoci od nemocného zvířete a přenosu na zdravé zvíře. I když se před svodem zvířat provádí dezinfekce prostor, není možné vydezinfikovat vše tak, aby došlo ke zničení případných zárodků dané nemoci s ohledem na nerovnost, velikost, jejich otevřenost atd. Zvířata, kvůli kterým byl svědek v část obce, v žádném případě skončit v obec nemohla, protože se jednalo o plemenná zvířata. Svědek sdělil, že i po odčervení může zvíře onemocnět, je to dáno tím, jaký lék, resp. účinnou látku a dávkování daný lék obsahuje a použije se. Svědek potvrdil, že přípravky obsahující účinnou látku ivermektin (látka, která zasahuje pouze dospělého parazita) a doramektin (látka, která zasahuje i larvální stadium) jsou registrovanými přípravky a jejich použití je vždy lege artis. Vedle účinnosti se tyto látky také liší cenou, on jako lékař vždy dává doporučení včetně rozpočtu a je na majiteli, jak se rozhodne. Ošetření zvířat proti parazitům se v podstatě provádí, až jsou všechna zvířata doma. Ne všechna zvířata mohou ale být po svodu do stáje odčervena, protože ta zvířata, která jsou určena na jatka, takto ošetřována být nemohou s ohledem na to, že jejich maso se dostává do potravinového řetězce. Na otázku, zda po antiparazitické léčbě by měli všichni paraziti zahnout, nemohl jednoznačně odpovědět, protože medicína nikdy není černobílá. Některá onemocnění se přenášejí i kontaktem, co je případ svrabu, kdy se zvířata o sebe otírají, kontaktují se.
19. Z výpovědi znalce titul. příjmení, anonymizováno, soud zjistil, že na závěrech svého znaleckého posudku setrval. příjmení příjmení podle něho postupoval lege artis. Znalec poukázal na potřebu komunikace mezi lékařem a chovatelem, na jejich odpovědnost, sdělil, že léky jako anonymizováno skutečně zabíjejí dospělé jedince, ale také larvy do stáří cca 8 dní. Účinná látka obsažená v léku anonymizováno potom má účinnost delší, takže larvy zabíjí o stáří cca 18 dní, počítáno vždy po aplikaci. Podle toho, co znalec slyšel, tak na farmě byl velký nepořádek, protože technik by vůbec neměl připustit, aby lékař ošetřil pouze určitý počet zvířat a určitý počet ponechal bez ošetření. Vedle vakcinace také měl technik použít dezinfekci a dezinsekci. Pokud byla znalci předestřena výpověď žalobce v řízení vedeném Okresním soudem v Jindřichově Hradci, potom znalec uvedl, že za tam popsané situace postupoval lékař správně. Znalec dále popsal, jak by se choval ve stáji, kterou zná a kterou neošetřuje jiný lékař. K předloženým fotografiím (čl. 50 a 51) znalec uvedl, že podle nich není schopen určit diagnózu. Podle těch fotografií se může jednat o obyčejné línání a u spodní fotografie (čl. 51) měl pochybnosti o tom, zda se vůbec jedná o živé zvíře. Z jeho odborného hlediska je naprosto nepřijatelné, aby odčervování cca 800 kusů dobytka probíhalo cca 1 měsíc. Chovatel by i v případě postupného svádění zvířat z pastvy měl mít dostatečné množství kotců, aby mohl odčervení zvířat včetně dezinfekce a dezinsekce provést během několika dní. obec tomu dává chovatel delší dobu, tak tím větší podmínky vytváří pro to, aby nastal zootechnický problém tak, jak se to stalo v tomto případě. Je velkým problémem odčervit pouze část stáda a část nikoliv, samozřejmě to vede k tomu, že z těch oočkovaných zvířat přechází parazit na ta neočkovaná. Týká se to jak svrabu, tak plícnivky. Znalec vyjádřil přesvědčení, že takto k tomu došlo.
20. Dle ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
21. Dle ust. § 159a odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.
22. Dle ust. § 159a odst. 3 o.s.ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.
23. Dle ust. § 159a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.
24. Dle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.
25. Dle ust. § 135 odst. 2 o.s.ř. jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.
26. Žalobce se v tomto řízení domáhal zaplacení práce, kterou pro žalovaného provedl v období listopad rok až leden rok, když tyto práce spočívaly v poskytnutí veterinární péče ve sjednaném rozsahu, a to na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo.
27. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s tvrzením, že nárok žalobce na zaplacení provedené práce zanikl započtením, které provedl proti své pohledávce za žalobcem. Žalobce totiž dle žalovaného porušil jak své smluvní, tak i zákonné povinnosti a v příčinné souvislosti s tímto porušením vznikla žalovanému škoda, jejíž náhrady se domáhal v řízení vedeném u název soudu. Žalovaný posléze uplatnil na základě stejných skutečností také nárok na odstranění vadného plnění ve výši 100 % slevy z ceny díla a v neposlední řadě namítl, že žalobce netvrdil, ani neprokázal rozsah poskytnutého plnění a rovněž ujednání o ceně plnění, které mělo být poskytnuto, jakož i cenu plnění skutečně poskytnutého.
28. Soud ve věci provedl dokazování ve shora uvedeném rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žaloba byla podána po právu.
29. Z provedeného dokazování zcela jednoznačně plynulo, a o tom nebylo mezi účastníky nikdy sporu, že žalobce na základě ústně uzavřené smlouvy poskytoval žalovanému veterinární péči o skot žalovaného na farmě část obce. Rovněž bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný proti pohledávce žalobce na zaplacení této práce, kterou žalobce žalovanému účtoval fakturami č. anonymizováno týkající se návštěv v období od datum do datum vystavenou dne datum a splatnou dne datum na částku částka, č. anonymizováno týkající se návštěv v období od datum do datum vystavenou dne datum a splatnou dne datum na částku částka a č. anonymizováno týkající se návštěv v období od datum do datum vystavenou dne datum a splatnou dne datum na částku částka, celkem tedy na částku částka, započetl svoji tvrzenou pohledávku za žalobcem z titulu náhrady škody, která měla žalovanému vzniknou v důsledku porušení smluvních a zákonných povinností žalobce tak, jak jsou podrobně popsány shora, a to ve výši částka. Protože po žalovaným provedeném započtení zbývala žalobci k zaplacení částka částka, žalovaný vyvolal u název soudu spor, který byl veden pod sp. zn. spisová značka.
30. Žalovaný se v tomto řízení bránil nároku žalobce na zaplacení provedeného díla tvrzeními, která byla zcela totožná s tvrzeními, která uváděl a prokazoval v právě uvedeném řízení u název soudu. Nově až v tomto řízení začal tvrdit, že žalobce netvrdil, ani neprokázal rozsah poskytnutého plnění a rovněž ujednání o ceně plnění, které mělo být poskytnuto, jakož i cenu plnění skutečně poskytnutého, a dále při jednání soudu dne datum ještě začal tvrdit, že plnění ze strany žalobce bylo povedeno vadně, bylo povinností žalobce vady odstranit, což ale neučinil, a proto žalovaný přistoupil k odstranění těchto vad sám. V důsledku toho mu také náleží právo volby a žalovaný tímto uplatnil nárok na slevu z ceny díla ve výši 100 %.
31. Žalobce potom namítal, že v tomto řízení nelze revidovat naprostý neúspěch žalovaného v jiném soudním řízení, jehož předmětem je právě tvrzený nárok žalovaného na náhradu škody vůči žalobci. Nelze tedy uvažovat o tom, že by žalovaný prostřednictvím kompenzační námitky vztahující se k pravomocně zcela zamítnutému nároku mohl dosáhnout, byť i jen částečného zamítnutí žalobcem uplatněného nároku. Dle žalobce by šlo o nepřípustný průlom překážky věci pravomocně rozhodnuté, resp. o postup v rozporu s ust. § 159a odst. 3 o.s.ř. Kompenzační námitka žalovaného je tedy nepřípustná, je proto na místě uplatněný nárok žalobci v celém rozsahu přiznat.
32. Jak vyplývá z ust. § 159a odst. 1 a 4 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.
33. Jak vyplývá z judikatury a komentářové literatury, právní moc se neprojevuje pouze v případech, kdy je v dalším soudním řízení projednávána totožná věc. Závaznost rozhodnutí jako účinek právní moci míří na situace, kdy předmětem pravomocného rozhodnutí je otázka, jež má v jiném řízení mezi týmiž účastníky povahu otázky předběžné, a nelze připustit, aby pravomocně vyřešená právní otázka byla v jiném řízení mezi týmiž stranami řešena opětovně. Závaznost rozhodnutí tak brání soudu, aby v následném sporu mezi týmiž účastníky již pravomocně vyřešenou otázku samostatně posoudil. Účinek závaznosti rozhodnutí tak spočívá v zákazu odchýlení se od již pravomocně stanoveného právního následku. Znamená to, že v následném řízení není projednání pravomocně již vyřešené otázky přípustné; soud se proto v následném řízení nebude zabývat tvrzeními, která jsou v rozporu se skutkovými zjištěními, na nichž soud vystavěl své pravomocné rozhodnutí v prejudiciálním sporu, a nebude ani provádět dokazování vztahující se k již vyřešenému právnímu následku (citováno z komentáře k ust. § 159a o.s.ř. ASPI, titul. jméno příjmení, Ph.D.).
34. Žalovaný se v tomto řízení bránil žalobě žalobce s tím, že žalobce porušil svoje povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, jakož i zákonné povinnosti, tímto způsobil žalovanému škodu, jejíž náhrady se domáhal v řízení v obec. Tento svůj nárok započetl proti nároku žalobce na zaplacení práce dle shora uvedených faktur, a tedy nárok žalobce uplatněný v řízení před zdejším soudem zanikl započtením. Skutková tvrzení žalovaného, stejně jako skutková tvrzení žalobce, která oba účastníci uvedli v tomto řízení, byla až na dále uvedenou výjimku naprosto shodná se skutkovými tvrzními, které oba účastníci uváděli v řízení v obec.
35. název soudu potom pravomocně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo, na základě níž měl žalobce provést ošetření (kromě jiného i odčervení) zvířat poté, co budou stažena z pastev, v období od anonymizováno do prosince rok. Je nepochybné, že zvířata z pastev stahovali zaměstnanci žalovaného a k ošetření předváděli žalobci. O tom, které kusy budou ošetřeny, rozhoduje zootechnik. Z uvedeného vyplývá, že žalobce není odpovědný za to, že některá zvířata nebyla ošetřena. Žalovaný netvrdil a žádný ze svědků nezmínil, že by žalobce nějaké předvedené zvíře odmítl ošetřit. Žalobce k ošetření použil přípravky anonymizováno a anonymizováno, stejně jako v uplynulých sedmi letech. Žalovaný tvrdil, že dle jeho pokynu (vakcinačního plánu) měl být k ošetření použit přípravek anonymizováno, žalobce potom tvrdil, že žádný takový pokyn nedostal. Soud vycházel z toho, že pokud by žalobce takový pokyn dostal, neměl důvod ho nesplnit, naopak dle jeho slov znamenalo by to pro něj zajímavý obchod, protože by to bylo minimálně 3 x dražší. I v případě, že by takový pokyn dostal, bylo se žalovaným (jeho zaměstnanci) nakonec dohodnuto, že budou použity tyto přípravky, a souhlasili s tím, když zvířata s tímto vědomím žalobci předváděli. Soud tedy uzavřel, že obě strany, žalobce i žalovaný, se na použití těchto prostředků dohodly. Znaleckým posudkem je prokázáno, že oba tyto přípravky jsou účinné pro dohodnutý důvod ošetření (odčervení), v praxi se za tímto účelem používají. Žalobce na základě ústní smlouvy uzavřené se žalovaným provedl ošetření všech kusů zvířat, který mu žalovaný předvedl a k tomuto ošetření použil správné účinné přípravky. Znalecky je prokázáno, že žalobce provedl ošetření pastevního skotu dle pravidel vědy a uznávaných veterinárních postupů, tedy lege artis. Dle ústní smlouvy měl žalobce provést ošetření (odčervení, odebrání krve a zjištění březosti) předvedených zvířat. Poté, co tyto práce provedl, splnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy a zvířata dál předával zaměstnancům žalovaného. Za další práci se zvířaty, za jejich další umístění, již žalovaný neodpovídal, to bylo věcí zaměstnanců žalovaného. O tom není mezi účastníky ani sporu. Pokud pak žalovaný připustil, aby byla v kontaktu ošetřená a neošetřená zvířata, nese za to svou odpovědnost. Je nesporné, že poté, co zvířata byla ošetřena, došlo mezi nimi k šíření nákazy
plícnivkou a svrabem. obec této nákazy prokázána není a těchto příčin může být několik. Znalec za příčinu šíření nákazy označil kontakt ošetřených a neošetřených zvířat a skutečnost, že celá akce ošetření trvala dlouho. Za takto označené příčiny žalobce neodpovídá. Za umístění zvířat poté, co byla ošetřena, odpovídá žalovaný. Doba ošetření závisela na svodu zvířat z pastviny. Slyšení svědci byli se spoluprací se žalobcem spokojeni. Po právní stránce soud vztahy mezi žalobce a žalovaným posoudil podle ust. § 2586 a násl. o. z., tedy jako smlouvu o dílo. Žalovaný se dále domáhal náhrady škody spočívající v tom, že zvířata po dobu nemoci ubývala na váze. Žalobce nenese odpovědnost za rozšíření nákazy, tedy neodpovídá za úbytky na váze u nemocných zvířat. název soudu rozsudkem ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací rozsudek soudu I. stupně potvrdil, když jako správný shledal závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti žaloby, když i podle názoru odvolacího soudu v provedeném řízení žalovaný neprokázal, že by mu jím tvrzený nárok na náhradu škody vůči žalobci vznikl. Z provedeného dokazování vyplynulo, že přes původní požadavek pracovníka žalovaného na použití veterinárního přípravku anonymizováno na ošetření skotu žalovaného, došlo mezi žalobcem a žalovaným k dohodě o aplikaci přípravků anonymizováno a anonymizováno, které používal žalobce u skotu žalovaného i v minulosti. Z provedených důkazů je přitom zřejmé, kdo ústní smlouvu o dílo, při které k aplikaci těchto přípravků po dohodě stran došlo, za žalovaného uzavřel. Znaleckým posudkem titul. jméno příjmení bylo prokázáno, že prostředky anonymizováno a anonymizováno jsou pro stranami smlouvy dohodnuté ošetření skotu (odčervení) účinné a že žalobce provedl toto ošetření podle pravidel vědy a uznávaných veterinárních postupů. Pokud žalovaný poukazoval na upozorňovací povinnost žalobce v souvislosti s tím, že odčervené kusy dobytka nebyly odděleny od těch neodčervených, což bylo pravděpodobnou příčinou onemocnění naočkovaných kusů dobytka, potom podle názoru odvolacího soudu záleží na okolnostech smlouvy i postavení zhotovitele při posouzení, zda jde o takové nevhodné pokyny, na které má zhotovitel povinnost objednatele upozornit. Odvolací soud měl za to, že o takovou situaci se v daném případě nejednalo, když žádný takový pokyn žalobci nebyl ze strany zootechnika žalovaného dán. Odvolací soud se rovněž zabýval námitkou žalovaného, že žalobce měl v případě, že léčba zvířat nebyla účinná, v léčbě pokračovat, když uzavřel, že pokračování v léčbě nebylo žalobci umožněno, neboť si žalovaný k tomu zvolil nového veterinárního lékaře titul. příjmení. Protože žalovanému žádná škoda v příčinné souvislosti s postupem žalobce podle uzavřené smlouvy nevznikla, nemohl svůj nárok proti platbě, kterou žalobci za ošetření měl zaplatit, započíst.
36. Z právě uvedeného tedy je jednoznačně zřejmé, že bylo již pravomocně rozhodnuto o tom, že žalovaný nemohl svůj neprokázaný nárok na náhradu škody proti platbě, kterou žalobci za ošetření měl zaplatit, započíst. Nárok žalobce, který uplatnil v řízení před zdejším soudem, tedy nezanikl, žalovaný dosud svoji povinnost zaplatit žalobci za jeho provedenou práci nesplnil. Byla tak již pravomocně vyvrácena tvrzení žalovaného o porušení povinnosti žalobce, když provedl odčervení zvířat žalovaného jiným než doporučeným přípravkem, a to na základě dohody s pověřeným zaměstnancem žalovaného titul. příjmení, že žalobce nenese odpovědnost, za to, že došlo ve stádu skotu žalovaného posléze k rozšíření plícnivky a zákožky svrabové, když to byli zaměstnanci žalovaného, kdo porušil svoje povinnosti, když nezajistili důsledné oddělení ošetřených a neošetřených zvířat, a že žalobce neporušil ani svoji zákonnou upozorňovací povinnost, neboť žádný pokyn od žalovaného neobdržel. Je tedy jednoznačné, že bylo v předchozím řízení prokázáno, že žalobce ústně uzavřenou smlouvu o dílo provedl řádně a bez vad, a tudíž mu náleží právo na řádné zaplacení díla žalovaným.
37. Pokud žalovaný dne datum doplnil svá skutková tvrzení o tom, že plnění ze strany žalobce bylo provedeno vadně, bylo povinností žalobce tyto vady odstranit, což ale neučinil, a proto žalovaný přistoupil k odstranění těchto vad sám a v důsledku toho mu také náleží nárok na slevu z ceny díla, a to ve výši 100 %, potom ani toto tvrzení žalovaného není tvrzením novým a rovněž
bylo vyvráceno již v řízení předchozím. Jak vyplynulo z obsahu spisu název soudu sp. zn. spisová značka, soud se i zde zabýval otázkou možného jiného právního posouzení, tedy otázkou možnosti posouzení žalovaným tvrzeného plnění žalobce jako plněním vadným. Proto usnesením ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací vyzval žalovaného k doplnění vylíčení rozhodných skutečností a k označení důkazů k těmto tvrzením s tím, že pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a důkazního. Soud měl za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle právního názoru žalovaného. Smlouva uzavřená mezi účastníky o poskytnutí veterinární péče je smlouvou o dílo, výsledkem provedeného díla mělo být, kromě jiného, odčervení zvířat, pokud má žalovaný za to, že provedené dílo neodpovídá smlouvě, tedy, že dílo má vady, musí tvrdit a prokázat, zda, kdy a jakým způsobem vady díla oznámil žalobci, sdělil mu, jaké právo si zvolil (§ 2106 o. z.). Soud připomněl, že uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad díla, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu, tedy ani z titulu náhrady škody. Objednatel nemá ze zákona právo odstranit vady sám nebo je nechat odstranit a domáhat se na zhotoviteli náhrady takového odstranění, pokud nebyl takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady dohodnut ve smlouvě. Žalovaný na toto poučení soudu zareagoval tak, že jakmile v prosinci 2015 byl na farmě žalovaného zjištěn žalostný stav zvířat, byl kontaktován žalobce, který byl vyzván, aby odstranil závadný stav zvířat (odstranění vad). Žalobce po přijetí na farmu žalovaného prošel zvířata a použil k jejich léčení antibiotika, přičemž vše bylo zapsáno do stájového deníku. Z uvedeného tedy dle žalovaného lze učinit závěr o tom, že žalovaný u žalobce řádně uplatnil vadně poskytnuté veterinární služby, přičemž požadoval odstranění vadného stavu, o což se žalobce pokusil, ale bezúspěšně. Tímto svým tvrzením tedy žalovaný již v řízení v obec soudu sdělil, kdy měl podle jeho názoru vadné plnění žalobce tomuto vytknout a jakou provedl volbu práva. Tehdy žalovaný tvrdil, že přistoupil k odstranění vady plnění sám, protože žalobce vady díla neodstranil. Pokud tedy nyní žalovaný tvrdí, že má právo na slevu z ceny díla dokonce ve výši celých 100 %, potom na takový postu žalovaný již nemá žádné právo (a to, ani kdyby žalobce nevnesl námitku promlčení tohoto nároku pro jeho opožděné uplatnění). Provedl volbu tím, že žalobci neumožnil tvrzené vady díla (které ovšem v předchozím řízení žalovaný vůbec neprokázal, když soud tam došel k závěru, že dílo žalobce provedl řádně a bez vad) odstranit, odstoupil tak od smlouvy se žalobcem a údajné vady odstranil sám. Tuto svoji volbu potom žalovaný nemůže měnit bez souhlasu žalobce, jak mu zakazuje ust. § 2107 odst. 3 o. z.
38. Nově v tomto řízení žalovaný vznesl námitku toho, že žalobce netvrdil, ani neprokázal rozsah poskytnutého plnění a rovněž ujednání o ceně plnění, které mělo být poskytnuto, jakož i cenu plnění skutečně poskytnutého. Toto tvrzení však žalovaný vyvrátil sám svými tvrzeními v průběhu předchozího, ale i nynějšího řízení, když tvrdil, že svůj (pravomocně neprokázaný) nárok na náhradu škody započetl proti nároku žalobce na zaplacení jeho práce. Pokud tedy žalovaný přistoupil k tomuto právnímu jednání a provedl, byť neoprávněné, započtení své neexistující pohledávky proti existující pohledávce žalobce, prohlásil tak, že žalobci dluží za jeho provedenou práci dle ústní smlouvy o dílo za vymezen období (viz ust. § 1982 odst. 1 o. z.). Navíc i toto tvrzení žalovaného je zcela jednoznačně rovněž vyvráceno již dřívějším pravomocně skončeným řízením, když název soudu uzavřel, že žalobce a žalovaný uzavřel ústní smlouvu o dílo, což tehdy a ani v tomto řízení žalovaný nerozporoval. Pokud tedy soud pravomocně uzavřel, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, které žalobce provedl řádně a bez vad a neporušil žádnou svoji smluvní ani zákonnou povinnost, potom jak vyplývá z ust § 2586 o. z., je objednatel povinen zaplatit cenu díla. Je jednoznačné, že mezi účastníky došlo k ujednání jak o předmětu díla, který byl více než dostatečně již soudem popsán shora, tak i k ujednání o ceně, navíc žalovaným ani ceně nerozporované, protože proti této ceně díla, tedy pohledávce žalobce, prováděl započtení svého tvrzeného, leč posléze prokázaně neexistujícího nároku. A protože bylo pravomocně rozhodnuto, že žalovaný nemohl svůj tvrzený a neprokázaný nárok na náhradu škody vůči žalobci započíst,
pohledávka žalobce na zaplacení vůči žalovanému stále trvá. Žalovaný doposud svůj závazek ze smlouvy o dílo nesplnil, když žalobci nezaplatil cenu tohoto díla, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s odkazem na ust. § 2586 a násl. o. z. včetně nárokovaných úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení žalovaného, tj. vždy ke dni následujícím po stanoven lhůtě splatnosti jednotlivých dílčích cen díla tak, jak vyplývá z výroku tohoto rozsudku.
39. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl plně úspěšný žalobce, který byl v řízení před soudem zastoupen advokátem. Náklady řízení žalobce tedy tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna advokáta ve výši částka za 10,5 úkonu právní služby po částka z puncta částka dle § 7 bod č. 6 vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif v pl. zn., hotové výdaje advokáta v celkové výši částka dle § 13 a 14 cit. vyhl. (11x režijní paušál po částka za 11 úkonů právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění, za kterou náleží odměna ve výši ½, vyjádření ve věci ze dne datum a ze dne datum, účast při jednání soudu dne datum, vyjádření k doplněným skutkovým tvrzením ze dne datum, účast při jednání soudu dne datum, když toto soudní jednání trvala více jak 4 hodiny, písemné vyjádření ve věci samé – závěrečný návrh ze dne datum ve výši částka, náhrada za ztrátu na čase za 6 půlhodin po částka a náhrada cestovních nákladů z obec do sídla soudu a zpět vždy v celkové délce 150 km motorovým vozidlem značka automobilu, registrační značka, s kombinovanou spotřebou 5,1 l nafty číslo km, cenou PHM částka a opotřebení vozidla ve výši 4,10 Kč/km dle vyhl. č. 333/2018 Sb. ve výši částka za cestu k jednání konanému dne datum a cenou PHM částka a opotřebení vozidla 4,20 Kč/km dle vyhl. č. 358/2019 Sb. ve výši částka za cestu k jednání konanému dne datum) a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši částka Náklady řízení žalobce tak celkem činí částku částka a k úhradě této částky soud také žalovaného zavázal, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.
40. V tomto řízení ještě také vznikly náklady řízení státu tím, že soud vyplatil odměnu a náhradu hotových výdajů znalci titul. jméno příjmení, CSc. (znalečné) ve výši částka a náhradu hotových výdajů svědku titul. jméno příjmení (svědečné) ve výši částka, tedy ve výši celkem částka. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení byl zcela neúspěšnou stranou žalovaný, na jehož straně soud nezjistil předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto tedy soud uložil žalovanému jako zcela neúspěšnému účastníku tohoto řízení povinnost nahradit náklady řízení státu v uvedené výši, tj. v částce částka, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec se sídlem adresa, prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.