Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 68/2021-58
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. stát. instituce, PSČ obec u obec
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a dále sazbách:
7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
z částky částka ve výši roční repo sazby, vyhlašované Českou národní bankou a navýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, od datum do zaplacení,
a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku
II. Co do částek částka, částka, úroku z prodlení v sazbě 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení proměnlivé sazby, odvozené dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. , ve znění účinném ke dni prvního prodlení datum, z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále sazbách: 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] ve výši roční repo sazby, vyhlašované Českou národní bankou a navýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku II. Co do částek [částka], [částka], úroku z prodlení v sazbě 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení proměnlivé sazby, odvozené dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. , ve znění účinném ke dni prvního prodlení [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení dlužného plnění ze smluv o půjčce číslo ze dne datum a číslo ze dne datum. Konkrétně uvedla, že žalovaný čerpal jistinu částka, celkem již uhradil částka a je po něm požadováno částka na jistině, částka na poplatku, částka na kapitalizovaném úroku z prodlení a od datum dále do zaplacení. Z druhé půjčky pak žalovaný čerpal částka, uhradil částka, a je po něm požadováno částka na jistině, částka na poplatku, částka na kapitalizovaném úroku z prodlení a od datum dále do zaplacení.
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, z výkonu trestu odnětí svobody se k nároku nevyjádřil.
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně výpisem z obchodního rejstříku prokázala svou právní subjektivitu. Přehledem řízení žalovaného u zdejšího soudu (č. l. 49) bylo prokázáno, že žalovaný od roku 2012 čelil nebo čelí 15 exekučním řízením. Výpisem z evidence vězněných osob (č. l. 52) bylo prokázáno, že od datum vykonává trest odnětí svobody s plánovaným výstupem datum Smlouvou o půjčce ze dne datum (č. l. 41) bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal po načerpání jistiny částka uhradit tuto s úrokem částka ve 27 týdenních splátkách po částka, což aritmeticky odpovídá roční úrokové sazbě cca 103 % Smlouvou o půjčce ze dne datum (č. l. 2) bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal po načerpání jistiny částka uhradit tuto s úrokem částka v 55 týdenních splátkách po částka, resp. částka v případě poslední splátky, což aritmeticky odpovídá roční úrokové sazbě přes 69 %. V databázi příjmení, vedené Českou národní bankou, soud pro listopad 2007 zjistil, že sazba UK13 (domácnosti a NISD – ostatní floating a fixace sazby do 1 roku včetně) činila 6,92 % ročně, v březnu 2009 pak 8,10 % ročně. Již oznámením o postoupení obou pohledávek na č. l. 40 prokázala, že může oběma pohledávkami disponovat. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 43) vypracování i zaslání (č. l. 45) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně spolu sjednali závazek ze smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník ve znění platném a účinném ke dni sjednání jednotlivých smluv, s charakterem spotřebitelského závazku, na který lze s výjimkou ujednání o souhrnném poplatku (viz níže) hledět jako na (ve zbytku) platný.
5. Ujednání o poplatku soud považuje pro rozpor s dobrými mravy za absolutně neplatné. Takové ujednání skrytě obchází ustanovení o zásadě zachování dobrých mravů ve vztazích dle občanského zákoníku (tehdy platného číslo Sb.), byť je nazváno„ souhrnným poplatkem“, není blíže stanoven důvod takového či takových poplatků, a je zřejmé, že se jedná toliko o jiné vyjádření úroku, tedy míry zisku původní věřitelky z celé transakce. Ohledně sazby samotné lze konstatovat, že jí dokonce byla překročena (v případě 103 % ročně téměř dvojnásobně) hranice 60 % ročně, která se v judikatuře Nejvyššího soudu objevuje v souvislosti s kvalifikací trestným činem lichvy. Soud proto přiznal nárok toliko v rozsahu obvyklé úrokové sazby, poskytované v místě a čase bankami u srovnatelných spotřebitelských úvěrů, neboť pouze v takovém rozsahu lze ujednání smluv považovat za platné. Tuto sazbu soud zjistil v databázi příjmení pod UK13, když i úvěr se splatností v 55 týdenních splátkách lze nejlépe podřadit právě pod roční úvěrový produkt. O přiznání trojnásobku takové sazby soud nemohl uvažovat, neboť ze smlouvy není zřejmé, jaká je skladba takového„ souhrnného poplatku“, přičemž případné služby, které ve skutečnosti pro spotřebitele volitelnými službami nejsou, by soud nad rámec přípustné úrokové sazby považoval za nezpoplatnitelné. Soud tak při dané délce splatnosti shledal důvodným nárok na„ souhrnném poplatku“ toliko v rozsahu částka, resp. částka, který odpovídá zjištěným úrokovým sazbám. Současně soud nemohl i přes procesní pasivitu žalovaného odhlédnout od údajů o již uhrazeném plnění (částka, resp. částka), jejich zápočtu na úroky a poplatky a na straně druhé od absolutní neplatnosti obou ujednání od počátku (ex tunc). Nepřihlédnutí k plnění, které žalovaný dle tvrzení samotné žalobkyně již uhradil na absolutně neplatný závazek, by dle soudu bylo v rozporu s dobrými mravy. V případě prvního závazku tak soud shledal, že zbývá uhradit toliko jistinu částka a tomu odpovídající úrok z prodlení. V případě prvního závazku tak soud shledal, že zbývá uhradit toliko jistinu částka a tomu odpovídající úrok z prodlení. V rozsahu neuhrazené jistiny a úroku z prodlení, částečně kapitalizovaného za adekvátně stanovené období (ve prospěch žalovaného za kratší období, než mohla žalobkyně požadovat s ohledem na dřívější splatnost předchozích splátek) a částečně běžícího do zaplacení, v obou případech však počítaného toliko z jistin částka, resp. částka, a v sazbách, které jsou v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. , tak mohl soud žalobě výrokem I vyhovět a žalovaného zavázat plněním. V případě proměnlivé sazby úroku z prodlení z částky částka soud pro přehlednost období od datum do datum kapitalizoval (částka), od datum do zaplacení pak již běží opět proměnlivý úrok z prodlení.
6. Vzhledem k předpokládanému předlužení žalovaného a exekučnímu inhibitoriu, kterému zřejmě žalovaný podléhá, soud o lhůtě k plnění rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, neboť jakýkoliv odklad plnění by toliko poškozoval žalobkyni ve vztahu k ostatním věřitelům žalovaného.
7. V rozdílu mezi požadovaným a přiznaným, tj. co do částek částka, částka, úroku z prodlení v sazbě 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení proměnlivé sazby, odvozené dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. , ve znění účinném ke dni prvního prodlení datum, z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu výrokem II jako nedůvodnou zamítnul.
8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná i neúspěšná prakticky ve shodném rozsahu (rozdíl činil méně než 10 %, dokonce toliko 1 %), soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právo na úhradu účelně vynaložených nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.