Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 2/2021-38
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Kateřinou Pelišovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
zastoupený opatrovníkem příjmení částí obec a číslo
sídlem adresa
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit doplatek na soudním poplatku za žalobu ve výši 600 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 číslo účtu variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit doplatek na soudním poplatku za žalobu ve výši 600 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 [číslo] účtu [variabilní symbol].
1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 21. 12. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky představující neuhrazené náklady na ošetření žalovaného a náklady za ubytování v anonymizováno záchytné stanici ulice v obec a číslo, která je provozována žalobkyní, dne 13. 12. 2019, které byly vyúčtovány žalovanému daňovým dokladem číslo ze dne 13. 12. 2019 se splatností dne 12. 1. 2020 a které žalovaný písemně uznal téhož dne.
3. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka uvedl, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 4. 2017, č. j. číslo jednací, omezen ve svéprávnosti v rozsahu nakládat s majetkem, jehož cena převyšuje 3 500 Kč a činit právní jednání majetkové povahy, jejíž cena přesahuje 3 500 Kč měsíčně, uzavírat jakékoliv smlouvy zavazující ho k trvalému nebo opakovanému plnění, placení úroků a smluvních pokut, vykonávat volební právo v rozsahu být volen. K chování žalovaného dne 13. 12. 2019 uvedl, že žalovaný komunikoval se svou babičkou, se svým veřejným opatrovníkem a organizací anonymizováno, se kterou žalovaný dlouhodobě spolupracuje, a s ošetřující lékařkou (psychiatričkou) žalovaného, kdy organizace babičce doporučila zavolat rychlou záchrannou službu a Policii ČR. Nakonec se situace vyvinula tak, že sousedé zavolali Policii ČR a žalovaný byl odvezen na protialkoholní záchytnou stanici. Následně byl s ohledem na svůj zdravotní stav odvezen na Psychiatrickou kliniku anonymizováno a poté do Psychiatrické nemocnice část obce, kde pokračoval v léčbě pacientů se závislostí na návykových látkách, kteří zároveň trpí jiným duševním onemocněním. Následně nastoupil terapeutickou léčbu do komunity obec. Při konzumaci alkoholu sehrálo roli jeho duševní onemocnění. Již v minulosti byl žalovaný několikrát krátkodobě hospitalizován na Psychiatrické klinice anonymizováno. Žalovaný je invalidní III. stupně s invalidním důchodem ve výši 4 685 Kč, což výrazně snižuje jeho pracovní schopnosti, je dlouhodobě bez pracovního úvazku. Žalovaný ani nemá žádné úspory. Žalovaný s ohledem na své duševní onemocnění a nízký příjem žádá o odpuštění poplatku za tento pobyt.
4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný (resp. jeho opatrovník) se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
6. Dne 13. 12. 2019 poskytla žalobkyně žalovanému v anonymizováno záchytné stanici ulice v obec a číslo vyšetření, ošetření a následný pobyt (dále jen„ služby“) a za tyto služby vystavila žalovanému fakturu číslo znějící na částku 3 000 Kč splatnou dne 12. 1. 2020. Žalovaný tuto částku uznal co do důvodu i výše dne 13. 12. 2019. Žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dluhu, avšak žalovaný na uvedenou částku ničeho neuhradil. Žalovaný byl na anonymizováno záchytnou stanici ulice dovezen sanitkou za asistence Policie ČR po dopuštění se domácího násilí a napadení úřední osoby. Žalovaný byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 4. 2017, č. j. číslo jednací, omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý nakládat s majetkem, jehož výše přesahuje částku 3 500 Kč a činit jednání majetkové povahy, jejíž výše přesahuje částku 3 500 Kč měsíčně, uzavírat jakékoliv smlouvy zavazující ho k trvalému nebo opakovanému plnění, placení úroků nebo smluvních pokut, výkonu volebního práva v rozsahu být volen a opatrovníkem mu byla jmenována ulice část obec a číslo (veřejný opatrovník). Žalovaný pobíral ke dni 7. 12. 2019 invalidní důchod III. stupně ve výši 4 549 Kč, ke dni 8. 12. 2020 ve výši 4 685 Kč.
7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
8. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.
9. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu důvodnou, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně ošetřen dne 13. 12. 2019 a za tyto služby je povinen uhradit částku 3 000 Kč. Tuto svou povinnost však nesplnil. Nutno konstatovat, že žalovaný sice byl omezen ve svéprávnosti co do nakládání s majetkem v hodnotě nad 3 500 Kč a uzavírání smluv zavazujících ho k trvalému či opakovanému plnění, nicméně v posuzované věci mu byly poskytnuty služby v hodnotě 3 000 Kč a vznikla mu zákonná povinnost tyto uhradit. V řešené věci byla žalovanému vystavena faktura za pobyt na protialkoholní stanici, který není hrazený z veřejného pojištění, na částku 3 000 Kč a žalobkyně má nárok na náhradu nákladů za služby vyúčtované předmětnou fakturou dle § 89e zákona. Je pravdou, že s žalovaným bylo sepsáno uznání dluhu, k tomuto však soud nepřihlédl a věc posoudil dle výše cit. zákona.
10. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a vládním nařízením č. 351/2013 Sb. , přičemž žalobkyně má nárok na úrok z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, tj. ode dne 13. 1. 2020, neboť žalovaný byl omezen ve svéprávnosti v rozsahu placení úroků pouze při uzavírání smluv.
11. Soud s ohledem na závažný zdravotní stav žalovaného, který je navíc omezen ve svéprávnosti, a lze předpokládat, že si své jednání plně neuvědomuje, navíc, kdy má snahu svou závislost na alkoholu spojenou s duševní nemocí léčit, shledal soud důvody hodné zvláštního zřetele předpokládané ust. § 150 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení.
12. Dále soud výrokem III. rozhodl o doměření soudního poplatku za žalobu podle zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, položky 2 odst. 2 Sazebníku poplatků, neboť žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, avšak ten nebyl soudem vydán, a je proto povinna doplatit soudní poplatek za žalobu do výše 1 000 Kč dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zatím na soudním poplatku za žalobu uhradila částku 400 Kč, rozhodl soud o doměření soudního poplatku ve výši 600 Kč.
13. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.