Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 457/2020-25
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 22 529 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 2. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s tím, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni:
a) částku 2 529 Kč,
b) úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 2 529 Kč za dobu od 29. 1. 2019 do 1. 6. 2020
se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 319,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 2. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba s tím, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni:</b> <b>a) částku 2 529 Kč,</b> <b>b) úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 2 529 Kč za dobu od 29. 1. 2019 do 1. 6. 2020</b> <b>se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 319,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 22 529 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 29. 10. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve registrovala zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla, e-mailové adresy a čísla svého bankovního účtu. Registrace žalované byla dokončena, když žalovaná zaslala ze svého bankovního účtu potvrzovací platbu 1 Kč Smlouva o úvěru měla být uzavřena distančním způsobem, kdy žalovaná měla smlouvu o úvěru elektronicky podepsat autorizačním SMS kódem. Žalované byla zaslána požadovaná částka ve výši 20 000 Kč na její bankovní účet. Právní předchůdkyni žalobkyně měla být vrácena poskytnutá částka ve výši 20 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 529 Kč do 30 dnů. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením úvěru včetně dohodnutého poplatku. Pohledávka vůči žalované byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 529 Kč. Dále se pak žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 22 259 Kč za dobu od 29. 1. 2019 do zaplacení. Žalované byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 26. 5. 2020.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
4. Z předložené listin y Rámcové smlouvy číslo soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, neobsahuje však podpis žalované (viz Rámcová smlouva číslo). Dle smlouvy o úvěru číslo bylo ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, splatný spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 080 Kč do 30 dnů. Uvedená listin listina rovněž neobsahuje podpis žalované (viz Jednotlivá smlouva o úvěru číslo ze dne 29. 10. 2018). Dne 29. 10. 2018 byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka ve výši 20 000 Kč na účet č. bankovní účet, který je dle sdělení právnická osoba ze dne 21. 1. 2021 účtem žalované (viz Výpis z bankovního účtu č. bankovní účet, právnická osoba ze dne 21. 1. 2021). Dne 12. 5. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně dne 26. 5. 2020 (viz Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2020, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 5. 2020). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou dne 26. 5. 2020 do tří dnů (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 26. 5. 2020, Podací lístek ze dne 26. 5. 2020).
5. Dle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) platí, že ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7 a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Dle čl. 18 odst. 2 nařízení EU č. 1215/2012 platí, že smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.
6. V daném případě byla smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena právní předchůdkyní žalobkyně, která provozuje podnikatelskou činnost v České republice, kde má žalovaná, která smlouvu uzavírala v pozici spotřebitele v obec a číslo bydliště, k projednání věci tak byl příslušný Obvodní soud pro Prahu 3.
7. Dle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) platí, že aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.
8. Právní řád České republiky je v daném případě rozhodným právem, neboť právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako obchodník, provozující podnikatelskou činnost v zemi, kde má žalovaná (spotřebitel) obvyklé bydliště. Soud proto věc posoudil podle právního řádu České republiky.
9. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
10. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
11. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1 .
12. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisu žalované, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednající žalobkyně nepředložila, stejně jako nepředložila řádné doklady ve vztahu k tomu, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému právní předchůdkyně žalobkyně jsou spolehlivé, provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám (§ 562 odst. 2 o. z.) Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, v daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy takto odsouhlasit, byla žalovaná, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 2 o. z. Odsouhlasení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku či zaslání tzv. verifikační platby nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 /93/ za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého potvrzení o provedené platbě prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 29. 10. 2018 žalované částku 20 000 Kč (že se jedná o účet žalované, soud zjistil z oznámení právnická osoba ze dne 21. 1. 2021). Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč žalované tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna vrátit. Pohledávka za žalovanou pak byla na žalobkyni řádně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek dle ust. § 1 879 a násl. o. z. Soud tak žalobě vyhověl co do částky 20 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost úvěru do 30 dní ode dne uzavření smlouvy. Bylo však prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 26. 5. 2020, která byla žalované odeslána téhož dne a doručena ve smyslu ust. § 573 o. z. dne 29. 5. 2020, přičemž uvedená částka měla být zaplacena do tří dnů, tj. do 1. 6. 2020 a žalovaná se tudíž dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z. od 2. 6. 2020. Soud tak žalobu zamítl co poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 529 Kč a úroku z prodlení z částky 2 529 Kč za dobu od 29. 1. 2019 do 1. 6. 2020 a vyhověl žalobě co do částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 2. 6. 2020 do zaplacení, neboť žalobkyni na ně vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž výši zákonného úroku z prodlení soud dovodil od okamžiku, kdy se žalovaná do prodlení dostala, tj. od 2. 6. 2020.
14. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 22 529 Kč s příslušenstvím, přičemž žaloba byla (bez příslušenství) zamítnuta co do částky 2 529 Kč. Co do přibližně 11 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalovaná a co do 89 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaná je proto povinna uhradit žalobkyni 78 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 902 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”¨) po 2 020 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 , ust. § 11 odst. 1 písm. a) , d) a odst. 2 písm. h) advokátního tarifu po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění). 100 % nákladů řízení žalobkyně by tak činilo 8 101,50 Kč, přičemž 78 % z této částky činí 6 319,17 Kč. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.