Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 123/2020-51
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Matoušem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 412,50 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 412,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 339,91 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 27. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 412,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 339,91 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 27. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou podanou na soud dne 26. 3. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení
částky 7 412,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 11. 3. 2019 prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 639 Kč. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, poskytnuté finanční prostředky do 17. 6. 2019 nevrátil a vůči žalobci mu vznikl dluh ve výši 7 412,50 Kč s příslušenstvím sestávající z nevrácené jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty ve výši 1 273,50 Kč, jež je předmětem této žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 9. 3. 2008 soud zjistil, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 4 500 Kč s tím, že žalovaný tuto částku vrátí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 639 Kč jednorázovou úhradou do 8. 4. 2019. Splatnost úvěru byla následně prodloužena do 17. 6. 2019. V čl. IX. odst. 1 písm. a) byla pro případ prodlení žalovaného mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, která byla splatná den následující po dni prodlení.
Z výpisu z účtu žalobce za období od 1. 3. 2019 do 31. 3.2019 soud zjistil, že žalobce dne 11. 3. 2019 poskytl žalovanému částku ve výši 4 500 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného.
Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 1. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě a rovněž i k úhradě vyúčtované smluvní pokuty.
5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.
6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “).
Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako dlužník ze smlouvy uzavřené podle § 2395 a násl. občanského zákoníku , porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně (v plné výši) a včas nesplatil svůj dluh, ačkoliv žalobce svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnil. Soud proto uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobci dluh 7 412,50 Kč společně s příslušenstvím sestávající s nevrácené jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 639 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 18. 6. 2019 do 26. 3. 2020 v kapitalizované výši 1 273,50 Kč. Žalobce má rovněž podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení z jistiny dluhu; požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn.bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu , tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu . Žalobce byl ve věci úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 . vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.