Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 300/2020-26

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Petrem Blažejem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 15 814 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 264 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 054,47 Kč, s úrokem v částce 2 974,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 010 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 688,22 Kč, s úrokem v částce 1 808,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 708,12 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 148,12 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 708,12 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 550 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 264 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 054,47 Kč, s úrokem v částce 2 974,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 010 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 688,22 Kč, s úrokem v částce 1 808,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 708,12 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 148,12 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 708,12 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 550 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 814 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených zápůjček, které poskytla žalované společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum částku 5 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 084 Kč, tvořenou jistinou 5 000 Kč a souhrnným poplatkem 3 084 Kč v 43 týdenních splátkách po 188 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Výše nesplacené jistiny činí 1 291,88 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 2 148,12 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1 808,77 Kč představuje úrok ve výši 20,98 % z částky 3 708,12 Kč ode dne splatnosti celé zápůjčky (datum) do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 688,22 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 3 708,12 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty sjednané pro úhradu splátky poslední úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum).

2. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum částku 7 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 180 Kč, tvořenou jistinou 7 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Výše nesplacené jistiny činí 7 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 4 170 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 974,88 Kč představuje úrok ve výši 23,72 % z částky 7 000 Kč od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 054,47 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 7 000 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty sjednané pro úhradu splátky úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum).

3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované téhož dne zápůjčku 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 084 Kč v 43 týdenních splátkách po 188 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované téhož dne zápůjčku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

7. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o půjčce číslo které nejsou účastníky podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Z článku 1 smluvních podmínek soud konkrétně zjistil, že výše smluvního úroku je sjednána jako fixní ve výši 20,98 % za celou dobu trvání smlouvy.

8. Ze smluvních podmínek platných od datum, které nejsou účastníky podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovanou na žalobkyni.

10. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, informace o zpracování osobních údajů ze dne datum a podací lístek ze dne datum).

11. Z podacího lístku ze dne datum a výzvy k plnění se základní skutkovým a právní rozborem předcházejícím žalobě ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do datum.

12. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla celkový měsíční příjem ve výši 19 666 Kč (z toho 11 024 Kč příjem partnera, 8 642 Kč dávky státní sociální podpory) a měsíční výdaje v souhrnné výši 16 900 Kč. Použitelný příjem tak představoval částku 2 766 Kč.

13. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla celkový měsíční příjem ve výši 18 100 Kč (z toho 8 100 Kč mzda a 10 000 Kč příjem partnera) a měsíční výdaje v souhrnné výši 15 244 Kč. Použitelný příjem tak představoval částku 2 856 Kč.

14. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

15. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou ve výši 4 644 Kč a 11 170 Kč ze smluv o půjčce číslo ze dne datum (dále jen„ 1. smlouva“) a smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum (dále jen„ 2. smlouva“) uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částky 5 000 Kč a 5 000 Kč. Žalovaná se 1. smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 084 Kč, tvořenou jistinou 5 000 Kč a souhrnným poplatkem 3 084 Kč v 43 týdenních splátkách po 188 Kč. Žalovaná se 2. smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 180 Kč, tvořenou jistinou 7 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do datum. Na 1. smlouvu žalovaná uhradila částku 3 440 Kč. Na 2. smlouvu žalovaná uhradila částku 1 010 Kč.

16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení účinného ke dni uzavření smlouvy (, dále jen„ o. z.“), , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ NZSÚ“).

17. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Podle § 86 odst. 1 NZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 NZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 NZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ZSÚ, § 86 NZSÚ a § 87 NZSÚ. Žalobkyně doložila pouze žalovanou vyplněné zákaznické karty. Příjmy žalované nebyly doloženy. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo, že veškerý příjem žalované je tvořen dávkami státní sociální podpory a příjem žalované byl nedostatečný pro splácení úvěru. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo rovněž, že příjem žalované byl nedostatečný pro splácení úvěru. Soud v tomto směru zdůrazňuje, že s příjmem osoby, která žila s žalovanou ve společné domácnosti nelze kalkulovat, když tato osoba není smluvní stranou. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). Po odečtení dalších příjmů by byly příjmy žalované zcela nepostačující k úhradě měsíčních splátek zápůjčky.

27. Ust. § 9 odst. 1 ZSÚ, § 86 NZSÚ a § 87 NZSÚ jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet (srovnej též rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 25. 7. 2018).

28. Ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ, § 86 NZSÚ a § 87 NZSÚ nestanovují přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. Posouzení o potřebě listin musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. Míra zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů, je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím matematického modelu, který nemusí odrážet skutečné možnosti žadatele o úvěr.

29. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, OPR- Finance s. r. o., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).

30. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak dospěl k závěru, že smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

31. V daném případě žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče. Soud proto posoudil smlouvy o spotřebitelském úvěru jako neplatné a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.), konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.).

32. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.) a soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 7 550 Kč (součet neuhrazených jistin z obou neplatných smluv ve výši 5 990 Kč a 1 560 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 550 Kč od datum do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 8 264 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 054,47 Kč, s úrokem v částce 2 974,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 010 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 688,22 Kč, s úrokem v částce 1 808,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 708,12 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 148,12 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 708,12 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě (datum), ocitla se žalovaná s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dle výzvy žalobkyně ( o. z.) ve výši stanovené

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu ().