Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 322/2020-54
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 97 921 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 667 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 38 667 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 59 254 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 175,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 548,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 53 779,88 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 112,88 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 53 779,88 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 667 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 38 667 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení částky 59 254 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 175,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 548,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 53 779,88 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 112,88 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 53 779,88 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení celkové částky 97 921 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaná dne 22. 8. 2016 uzavřely smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla tato žalované finanční prostředky ve výši 60 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku spolu s poplatkem právní předchůdkyni vrátit ve 100 týdenních splátkách, a to nejpozději do 23. 7. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu celé dlužné jistiny ve výši 53 779,88 Kč a dlužného poplatku ve výši 44 141,12 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 25 % ročně z nesplacené jistiny. Dne 24. 6. 2019 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek, které žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaná uzavřely dne 22. 8. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž součásti jsou smluvní podmínky, a na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 56 254 Kč vrátit, a to ve 100 týdenních splátkách nejpozději do 23. 7. 2018 (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 22.8. 2016). Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 60 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy o zápůjčce hradit sjednané splátky řádně a včas porušila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 24. 6. 2019 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019). Přípisem ze dne 24. 10. 2019 včetně podacího lístku bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky včetně příslušenství.
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Podle ustanovení § 1968 o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 1879 o.z. , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. , nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
12. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
14. Po právní stránce soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. , neboť na základě shora citovaných zákonným ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek, jenž svou povahou je úrokem (když za úrok se považují jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), je nepřiměřeně vysoký (činí téměř 49 % z půjčené částky za 100 týdnů), když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok cca 10 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Takto stanovený úrok téměř pětinásobně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu poskytovanou bankami, a proto se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015 , popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015 ), a je tedy neplatně sjednaný. Soud tak uzavřel, že zavřená smlouva o zápůjčce je neplatná.
15. Žalobkyni vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 60 000 Kč, když tyto bez právního důvod (na základě neplatné smlouvy o zápůjčce) poskytla žalobkyni. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 21 333 Kč ( (60 000 – 53 779,88) + (56 254 – 41 141,12)). S ohledem na nemravnost sjednaného úroku a tedy jeho neplatnost je nutné zaplacenou částku započíst na poskytnutou jistinu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 ). Soud tak dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko do částky 38 667 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Ve zbytku je žaloba nedůvodná, soud ji tak zamítl.
16. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky 38 667 Kč (podle § 1970 o.z. , a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ), resp. ve výši uplatněné v návrhu, a to od 2. 8. 2019 do zaplacení. Splatnost dlužné částky nastala marným uplynutím desetidenní lhůty k plnění poskytnuté ve výzvě žalobkyně k úhradě dluhu učiněné v přípise ze dne 24. 6. 2019, přičemž soud má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání výzvy, tj. dne 22. 7. 2019 (§ 573 o.z. ), a lhůta tak uplynula dne 1. 8. 2019.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu, když z větší části v řízení úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.