Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 141/2021-29
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 048 Kč s tím, že dne 1. 9. 2020 při jízdě na lince 139 a dne 18. 9. 2020 při jízdě na lince anonymizováno veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z obou přeprav dopravním prostředkem, žalovaná ovšem požadované nezaplatila.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Soud ze„ Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 1. 9. 2020 na lince 139 dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.
4. Soud dále z předložených listinných důkazů zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 18. 9. 2020 na lince anonymizováno dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se opět neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila.
5. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.
6. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
7. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni nevznikly účelně vynaložené náklady řízení, neboť žalobkyně podala po podání této žaloby vůči žalovanému další žalobu s prakticky totožným skutkovým i právním základem, přičemž žalobkyni nebránilo ničeho v podání žaloby jedné k domáhání se všech částek současně. Předmětem tohoto řízení, zahájeného dne 8. 12. 2020, bylo nezaplacení jízdného za jízdy žalovaného ze dne 1. 9. 2020 a 18. 9. 2020. Předmětem řízení zahájeného u zdejšího soudu dne 10. 11. 2020, vedeného pod sp. zn. 3 C 45/2021 , bylo nezaplacení jízdného za jízdy žalovaného ze dne 1. 7. 2020 a 18. 7. 2020. Z toho vyplývá, že mezi poslední jízdou žalovaného (18. 9. 2020) a podáním první z žalob (10. 11. 2020) uplynulo 53 dní, což je dostatečná doba pro zpracování obou nároků a jejich uplatnění v jedné žalobě. V řízení se sp. zn. 3 C 45/2021 již byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 1 489 Kč, což je částka, kterou žalobkyně požaduje i v tomto řízení. Pokud by se žalobkyně domáhala obou nároků v jedné žalobě, odpovídaly by náklady řízení rovněž částce 1 489 Kč, která již byla žalobkyni přiznána v řízení se sp. zn. 3 C 45/2021 . Z výše uvedených důvodů nejsou náklady uplatňované žalobkyní v tomto řízení náklady účelně vynaloženými, z toho důvodu soud rozhodl ve výroku II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.