Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 41/2021-42
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr Jiřím Fuksem, Ph.D.
ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce
se sídlem na adrese adresa,
zastoupený údaje o zástupci
proti
žalovaný: ; celé jméno žalovaného, datum narození, přihlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného
o zaplacení 20472 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15279,67 Kč spolu s úrokem 15 % p.a. z 6626,84 Kč jdoucím od 21. 5. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení 9 % p.a. z 6915,53 Kč jdoucím od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce 967,22 Kč v téže lhůtě.
III. Soud zamítá žalobu v části, jež se týká 9000 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15279,67 Kč spolu s úrokem 15 % p.a. z 6626,84 Kč jdoucím od 21. 5. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení 9 % p.a. z 6915,53 Kč jdoucím od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce 967,22 Kč v téže lhůtě. III. Soud zamítá žalobu v části, jež se týká 9000 Kč.
1 Žalobce podal dne 10. 12. 2020 žalobu ve věci výše rubrikované. Tvrdil, že dne 22. 6. 2017 žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu s právnická osoba Věřitel se zavázal poskytnout mu úvěr 15000 Kč a také tak učinil, jak dlužník potvrdil podpisem smlouvy. Dlužník se zavázal vrátit mu tuto částku a zaplatit mu nadto ještě úroky v úhrnné výši 1444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6000 Kč, dále poplatek za vyhodnocení úvěrového případu 1078 Kč a dále odměnu 3750 Kč za možnost splácet splátky v hotovosti v místě svého bydliště, celkem tedy 27272 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1948 Kč, poslední z nich do 22. 8. 2018 Poslední splátka byla splatná 23. 8. 2018.
To žalobce prokázal smlouvou.
2 Dále žalobce tvrdil, že žalovaný splácel pouze do 12. 2. 2019, dále již ne. Dluží tak žalobci nesplacenou část jistiny 6626,84 Kč, úrok kapitalizovaný za dobu poskytnutí úvěru 288,69 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 1577,02 Kč, část úhrady za administrativní činnost 456,23 Kč a úhradu za možnost splácení v hotovosti v místě bydliště 2523,22 Kč. To nebylo sporné, žalovaný proti tomu nic nenamítl.
3 Dále žalobce tvrdil, že jistina úvěru se také úročí 15% úrokem dohodnutým pro případ prodlení se zaplacením.
To žalobce prokázal smlouvou.
Dále tedy žalobce požadoval úrok kapitalizovaný za dobu od 23. 8. 2018 do 8. 7. 2020 částkou 2371,6 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný do 8. 7. 2020 částkou 1436,01 Kč a dále úroky a úroky z prodlení za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení vyjádřené procentní sazbou.
4 Dále žalobce požadoval smluvní pokutu 9 000 Kč. Tento nárok neprokázal.
5 Dále žalobce tvrdil, že původní věřitel mu postoupil pohledávku za žalovaným.
To prokázal smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek. Oznámením o postoupení pohledávky z 24. 7. 2020 doložil, že žalovaný byl upozorněn na postoupení pohledávky novému věřiteli.
6 Žalovaný se ničím nebránil. Žádný z účastníků se nedostavil k jednání soudu. Soud předem upozornil žalobce na riziko neúčasti při jednání s tím, že pouze přítomné účastníky poučí o potřebě doplnění skutkových tvrzení či doplnění dokazování.
7 Posuzovaný případ je sporem ze smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Právní předchůdce žalobce splnil svoji povinnost a poskytl žalovanému úvěr. Žalovaný jej vyčerpal. Žalovaný porušil svoji povinnost, když nesplatil úvěr. Žalovaný je v prodlení se zaplacením. Proto žalobci vznikl nárok i na vyšší dohodnuté úroky a úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku : Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) Proto soud zčásti vyhověl žalobě. Nevyhověl jí však v té části, jež se týká smluvní pokuty 9 000 Kč. Takový nárok žalobce nelze dovodit ani ze smlouvy, ani z ostatních listin, jež soudu předložil. Ve smlouvě je dohodnuta smluvní pokuta za prodlení 0,1 % z dlužné částky denně, dále smluvní pokuta 750 Kč za každou upomínku o zaplacení, dále 1500 Kč pro případ postoupení úvěru inkasnímu pracovníkovi věřitele k vymáhání. Žalobce blíže nevymezil smluvní pokutu – neuvedl, jakou smluvní povinnost žalovaný porušil, z čeho se částka skládá, popřípadě za jaké období a z jaké částky ji počítá. Není úkolem soudu, aby vyšetřoval a pátral po skutečném stavu. Podle ust. § 101 odst. 1 písm a) občanského soudního řádu platí, že účastníci jsou povinni zejména tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí věci. Ten, kdo se obrací na soud, musí tvrdit takové skutečnosti, z nichž plyne jeho právo (má tzv. povinnost tvrzení). Jestliže nejsou jeho tvrzení nesporná, je povinen označit důkazy k jejich prokázání – ve smyslu ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu (má tedy tzv. povinnost důkazní). Pokud nesplní důkazní povinnost, potom se v procesní teorii hovoří o tom, že jej tíží tzv. důkazní břemeno. Jestliže účastník sporu nepřesvědčí soud o svém právu (a pokud se neprokáže ani opak), potom soud nemůže učinit kategorický soud o sporné skutečnosti a musí rozhodnout podle toho, kdo měl povinnost důkazní ve vztahu ke sporné skutečnosti, kdo ji splnil či nesplnil (a koho tedy tíží důkazní břemeno). Ten, kdo nesplnil důkazní povinnost, neunesl ani ono imaginární důkazní břemeno a prohraje spor. A tak je tomu právě v tomto případu. Soud nemůže přisvědčit tvrzení žalobce o tom, že vzniklo právo na smluvní pokutu 9000 Kč. Nemůže tedy dovodit povinnost žalovaného zaplatit žalobci požadovanou smluvní pokutu. Proto soud částečně zamítl žalobu.
8 Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. (podle ust. § 142 odst. 2 zákona 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů) Předmětem sporu je celková částka 20183,31 Kč (jistina, smluvní pokuta a poplatky, bez kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení). Žalobce ve sporu uspěl ze 55,41 %, žalovaný uspěl ze 44,59 %. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 10,82 %.
Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty:
do 500 Kč 300 Kč,
přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč,
přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč,
přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč,
přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč,
přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč,
přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč.
Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu)
Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu)
9 Žaloba se soudu nejeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu, když se podobá ostatním žalobám tohoto žalobce a odlišuje se od nich pouze označením žalovaného, číslem a datem uzavření smlouvy a jednotlivými částkami ze smlouvy plynoucími.
10 Za tarifní hodnotu soud považuje 20183,31 Kč. Zástupce žalobce účelně vykonal 3 úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku, podání žaloby k soudu, (nikoliv omluvu z jednání). Náleží mu odměna ve výši 3x 1940 Kč.
Podle ust. § 14b odst. 5 a ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh ve výši 3 x 300 Kč.
Dále mu náleží náhrada 21% daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Dále žalobci náleží i náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 808 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci právo na náhradu 967,22 Kč jako 10,82 % z 8939,20 Kč.
11 Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ).
12 Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu . Nenalezl takové důvody. Žádný z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu spisu.
13 Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu ). Soudu nejsou známy žádné důvody pro vymezení jiné lhůty k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu. Odvolání je třeba podat u tohoto soudu ve dvou vyhotoveních. Rozhodne o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Pokud by snad žalovaný nesplnil povinnost uloženou tímto rozsudkem, vystavil by se nebezpečí výkonu rozhodnutí za použití státního donucení.