Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 196/2020-25
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní titul Terezou Buškovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky částka, s úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky [částka], s úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou ze dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že původním věřitelem, společností právnická osoba, na ní byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. číslo uzavřené žalovanou se společností právnická osoba. Současně žalobkyně uváděla, že na základě smlouvy se věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalované částku částka. Žalovaná se proti tomu podle žalobkyně zavázala vrátit částku s navýšením o částka, a to formou pravidelných týdenních splátek v celkovém počtu 58 splátek po částka. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaná uhradila dluh pouze zčásti, celkem zaplatila částka. Platbu žalované žalobkyně započetla poměrně na úrok, poplatek za administrativní činnost a na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně uváděla, že splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře k datum. Ke dni postoupení činila dlužná částka za žalovanou částku částka, která sestává z dlužné jistiny ve výši částka a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka.
Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. , dále jen „o.s.ř. “), nevyjádřila. Výzva byla žalované doručena dne datum do vlastních rukou. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. §115a o.s.ř.
Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, společností. právnická osoba uzavřela dne datum podle § 1879 -1887 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , dále jen O.Z. smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § číslo O.Z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem z datum.
Z důkazu smlouva o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli ve smyslu ust. § číslo O.Z. smlouvu o úvěru, na základě které se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši částka, žalovaná se zavázala věřiteli částku vrátit s navýšením o částka v pravidelných 58 týdenních splátkách po částka.
Žalovaná je občankou Slovenské republiky, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měla bydliště také žalovaná. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Brusel I bis). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalované v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a podle § 84 , 85 o.s.ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měla žalovaná v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o.s.ř. ), tedy zdejší soud. Věc se řídí českým právem podle čl. 4 bod 1 nařízení číslo o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), neboť na území České republiky vzniklo bezdůvodné obohacení.
V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 234/2005 , dále např. sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem, či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
Uzavřenou smlouvu soud shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v srpnu 2017 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y se splatností od jednoho roku do 5 let pro potřeby domácnosti 8,95%. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 25,5%. Navýšení úvěru částka o celkem částka (při délce zápůjční doby 58 týdnů) maximální akceptovatelnou hranici úroku 25,5% ročně jednoznačně přesahuje, když ve vztahu k jistině představuje roční úrok 66%. Soud tak považoval uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. Žalovaná od žalobkyně převzala částku částka, uhradila celkem částka. Vzhledem k tomu, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud proto s ohledem na výše uvedené nárok žalobkyně zcela zamítnul, když žalovaná uhradila žalobkyni již celou jistinu ve výši částka a nadto ještě část souhrnného poplatku ve výši částka.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – sever.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovena tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.