Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 289/2020-60
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 16.630 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4.265 Kč s úrokem z prodlení 668,79 Kč a 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 4.265 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, dále částku 2005 Kč s úrokem z prodlení 348,45 Kč a s 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 2.005 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 5.180 Kč, úrok z prodlení 444,12 Kč, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 23.735 Kč, kapitalizovaný úrok
3.311,58 Kč, 23,72% úrok ročně z částky 7.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, dále 5.180 Kč s úrokem z prodlení 626,56 Kč, 8,05% úrok z prodlení z částky 5.180 Kč od
30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 2.898,47 Kč a 23,72% úrok ročně z částky 5.533,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4.265 Kč s úrokem z prodlení 668,79 Kč a 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 4.265 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, dále částku 2005 Kč s úrokem z prodlení 348,45 Kč a s 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 2.005 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 5.180 Kč, úrok z prodlení 444,12 Kč, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 23.735 Kč, kapitalizovaný úrok 3.311,58 Kč, 23,72% úrok ročně z částky 7.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, dále 5.180 Kč s úrokem z prodlení 626,56 Kč, 8,05% úrok z prodlení z částky 5.180 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 2.898,47 Kč a 23,72% úrok ročně z částky 5.533,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 23. 7. 2020 se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 16.630 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně v částce 980 Kč, s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky v částce 1.400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce 2.800 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela, poslední splátku zaplatila dne 14. 3. 2017. Věřitel následně postoupil svoji pohledávku za žalovanou dne 29. 11. 2019 na žalobce.
2. Dále právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo poskytl žalované částku 7.000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve výši 23,72 % % ročně v částce 980 Kč, s odměnou za administrativní zpracování půjčky v částce 1.400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce 2.800 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná však poskytnutou půjčku přes učiněné upomínky neuhradila a věřitel následně postoupil svoji pohledávku za žalovanou dne 29. 11. 2019 na žalobce.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo ze smluvních podmínek smlouvy vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované částku ve výši 7.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto částku s úrokem ve výši 980 Kč, poplatku z administrativní činnosti ve výši 1.400 Kč a z hotovostního inkasa splátek ve výši 2.800 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 7.000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba, IČO postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne datum.
6. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se věřitel zavázal poskytnout žalované částku ve výši 7.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto částku spolu s úrokem ve výši 980 Kč, poplatku z administrativní činnosti ve výši 1.400 Kč a z hotovostního inkasa splátek ve výši 2.800 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 210 Kč.
7. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 7.000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.
8. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu zbylé částky s příslušenstvím v termínu splatnosti nejbližší týdenní splátky.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že právnická osoba anonymizována dvě slova postoupila svoje pohledávky za žalovanou na žalobce. O postoupení pohledávek byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne datum.
10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
11. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1 z. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
14. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
16. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
17. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Dle aktuálního výkladu je však nutno k tomuto přihlédnout z moci úřední.
19. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by věřitel provedl řádné ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované a příjmů celé její domácnosti, kdy soudu byly předloženy zákaznické karty, které se přes krátký časový odstup liší ve svých údajích. Nebylo prokázáno, že by byla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky a příjmy žalované a náklady její domácnosti apod. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
20. Dle § 2991 odstavec 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta v prvním případě částka 7.000 Kč, na kterou žalovaná zaplatila 2.735 Kč. Rozdíl tak činí částku 4.265 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 4.265 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Částku 5.180 Kč soud zamítl.
22. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení jako 8,05% úrok z prodlení ročně za dobu od 19. 12. 2017 do 29. 11. 2019, kdy soud za důvodný požaduje 8,05% úrok z prodlení z částky 4.265 Kč za dobu od 19. 12. 2017 do 29. 11. 2019, což činí 668,79 Kč, a nadále do zaplacení. Žalobce požadoval z tohoto titulu 1.112,91 Kč, zamítnuta proto byla částka 444,12 Kč a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 4.265 Kč od 30. 11. 2019 dál a dále byl zamítnut nárok žalobce na úrok v podobě kapitalizované i běžící.
23. Žalované byla dále poskytnuta částka ve výši 7.000 Kč, na kterou splatila 4.995 Kč. Rozdíl tak činí částku 2.005 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 2.005 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
24. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného a běžícího úroku. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.