Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 371/2020-36

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 10 113 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 10 113 Kč s příslušenstvím a částku 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému téhož dne poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 6 000 Kč zasláním na účet č. bankovní účet, kterou se zavázal žalovaný vrátit do 25. 5. 2019 spolu s poplatkem ve výši 1 365 Kč. Žalovaný částku neuhradil řádně a včas, a proto mu podle smlouvy o zápůjčce vznikla povinnost zaplatit žalobkyni kromě úroku z prodlení také smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč. Žalovanému byla žalobkyní zaslána poslední upomínka před podáním žaloby dopisem ze dne 20. 4. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením (dále jen ) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě řádně mu doručené v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení )

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem ve výši 1 365 Kč žalobkyni vrátit do 25. 5. 2019 (t. j. do 22 dní). Celkem tak celková částka splatná žalovaným činila 7 365 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 0 % a stanovena RPSN ve výši 1894 %. Pro případ prodlení klienta je pak v čl. 2 smlouvy o zápůjčce ujednána povinnost klienta zaplatit věřiteli kromě úroku z prodlení také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplývá, že dne datum byla na účet č. bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný (což bylo potvrzeno i sdělením právnická osoba ze dne 18. 1. 2021), zaslána částka 6 000 Kč. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, což vyplývá z dopisů označených daty 1. 6. 2019, 8. 6. 2019, 15. 6. 2019, 24. 6. 2019 a 9. 7. 2019. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 20. 4. 2020, kdy z podacího archu České pošty s. p. bylo prokázáno, že tato výzva byla žalovanému zaslána stejného dne s tím, že žalovaný byl vyzýván k plnění nejpozději do tří dnů. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho, bylo případně na žalovaném, aby v řízení prokázal opak, ale nestalo se tak.

5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 6 000 Kč uhradit dále částku 1 365 Kč, označenou jako poplatek. Označení za poplatek však nic nemění na tom, že žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovaným smlouvu uzavřela. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažila žalobkyně navodit, když ve smlouvě uvedla, že úroková sazba činí 0 %. Takto požadovaný nárok zastírá úročení peněz a slouží toliko pouze ke generování zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 332 % ročně a jedná se tak dle ustanovení (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností do 1 roku poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2017 činila 19,52 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ).

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 6 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný ničeho nevrátil. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby bezdůvodného obohacení ve výši 6 000 Kč vrátil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení o. z. ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků předžalobní upomínkou ze dne 20. 4. 2020, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 20. 4. 2020. Dle o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 23. 4. 2020 a do 3 dnů od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 27. 4. 2020. Jelikož tak neučinil, dostal se od 28. 4. 2020 do prodlení s plněním svého závazku. Soud nevycházel pro určení prodlení žalovaného z dřívějších upomínek k úhradě dlužné částky adresovaných žalovanému (dopisy ze dne 1. 6. 2019, 8. 6. 2019, 5. 6. 2019, 5. 6. 2019, 24. 6. 2019 a 9. 7. 2019), když ve vztahu k těmto neměl žádné důkazy o jejich doručení žalovanému. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, a to včetně požadované smluvní pokuty a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výrok II. tohoto rozsudku).

7. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, kdy zde soud ve výpočtu úspěchu vycházel ze součtu žalované částky, kapitalizované smluvní pokuty a kapitalizovaných požadovaných úroků z prodlení ke dni rozhodování. Ze spisu nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.