Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 404/2020-68
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem obec a číslo, PSČ obec,
o zaplacení částky 10.502 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3.700 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky 6.802 Kč, s kapitalizovaným úrokem 5.297,25 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2.019,44 Kč, s úrokem 20,98% ročně z částky 8.377,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8.377,57 Kč od 7. 12. 2019 do 15. 1. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 4.677,57 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3.700 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně částky 6.802 Kč, s kapitalizovaným úrokem 5.297,25 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2.019,44 Kč, s úrokem 20,98% ročně z částky 8.377,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8.377,57 Kč od 7. 12. 2019 do 15. 1. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 4.677,57 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 23. 7. 2020 domáhal proti žalované zaplacení shora uvedených peněžních částek a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO (dále též právní předchůdce žalobce), uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o půjčce číslo (dále jen Smlouva), jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované proti podpisu Smlouvy, v den jejího uzavření, v hotovosti peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč a žalovaná se zavázala je zaplatit spolu s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.001 Kč s úrokovou sazbou 20,98% ročně sjednanou dle Smluvních podmínek, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.200 Kč, hotovostní inkaso splátek 3.300 Kč a doplňkovou službu životního pojištění 301 Kč, tedy poplatek celkem ve výši 6.802 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem 17.802 Kč ve 43 týdenních splátkách po 414 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 12. 2016. Žalovaná si své povinnosti ze Smlouvy neplnila řádně ani včas a uhradila celkem 7.300 Kč. Právní předchůdce žalobce pohledávku ze Smlouvy postoupil na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Právní předchůdce žalobce oznámil změnu v osobě věřitele žalované dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaná po postoupení pohledávek žalobci neuhradila ničeho. Z těchto důvodů žalobce požaduje po žalované peněžní plnění tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobce s ohledem na nečinnost žalované ji vyzval předžalobní výzvou, se základním skutkovým a právním rozborem podle § 142a o.s.ř. , ze dne 7. 5. 2020 a doručení žalované doložil podacím lístkem. Žalovaná ani dodatečně ničeho žalobci z tohoto právního titulu neplnila.
2. Žalobce k žalobě pouze obecně tvrdil, že před uzavřením Smlouvy právní předchůdce žalobce postupoval v souladu s ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2000 Sb. , a proto soud vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce před uzavřením Smlouvy. Žalobce reagoval na výzvu soudu podáním ze dne 23. 2. 2021, ve kterém zopakoval obecná tvrzení uvedená v návrhu na vydání EPR, odkázal na čl. 7 a 7.2 Smluvních podmínek a doložil zákaznickou kartu žalované, ze které právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy, majetkovou situaci žalované.
3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, i když jí bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 46b o.s.ř. ). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 25. 2. 2021 (tj. čtvrtek, pracovní den). Soud proto může konstatovat, že žalovaná byla řádně předvolána k soudnímu anonymizováno, jednání se nezúčastnila, ani se neomluvila, žalobce a zástupce žalobce se jednání též nezúčastnili, z účasti se omluvili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ). Soud pro úplnost odůvodnění rozsudku konstatuje, že obdobným způsobem byla žalované doručena též žaloba dne 15. 1. 2021, aniž by na její doručení nějak reagovala.
4. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: Smlouvou o půjčce z datum, kartou zákazníka z datum, Smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, Smlouvou o postoupení pohledávek z datum, oznámením o postoupení pohledávky z datum, přílohou číslo Smlouvy o postoupení pohledávek, strana 229, podacími lístky z 10. 5. 2020 a 7. 1. 2020 a předžalobní výzvou ze 7. 5. 2020, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav v předmětné věci.
5. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o půjčce číslo proti jejímu podpisu poskytl žalované v hotovosti částku 11.000 Kč, za což se žalovaná zavázala zaplatit poplatek v celkové výši 6.802 Kč a to vše ve 43 týdenních splátkách po 414 Kč (zjištěno ze Smlouvy). Soud dále ze Smlouvy zjistil, že je v ni výslovně odkazováno na obsah Smluvních podmínek, které jsou uvedeny na další straně Smlouvy. Soud zjistil, že Smluvní podmínky byly předloženy zvlášť a to bez podpisu smluvních stran, a proto soud z nich další skutková zjištění nečinil. Právní předchůdce žalobce z důvodu prodlení žalované se splácením půjčky, když žalovaná podle obsahu žalobních tvrzení a k nim doložených listin na dluh uhradila pouze 7.300 Kč, provedl zesplatnění dluhu a pohledávku ze Smlouvy v tomto rozsahu za žalovanou postoupil, jak bylo zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobce (zjištěno z přílohy číslo Smlouvy o postoupení pohledávek, strany 229, ze Seznamu postoupených pohledávek). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 6. 12. 2019, s účinností k témuž dni s tím, že tento dopis – oznámení byl předán k doručení žalované dne 7. 1. 2020 (zjištěno z podacího lístku). Dopisem – předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020, odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve Smlouvě byla žalovaná vyzvána k dobrovolnému dodatečnému zaplacení dluhu, v souladu s ust. § 142a o.s.ř. (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku). K prokázání toho, jakým způsobem právní předchůdce žalobce zjišťoval před podpisem Smlouvy schopnost žalované zápůjčku zaplatit, byla předložena karta zákazníka – hodnocení bonity/ žádost o úvěr a z ní soud zjistil, že žalovaná uvedla svého zaměstnavatele (právnická osoba) s pracovním poměrem na dobu určitou do 30. 6. 2016, čistým příjmem 15.949 Kč, s výdaji na nájem 2.800 Kč, domácnost 3.000 Kč, spoření 500 Kč, ostatní náklady 500 Kč, tedy celkem 6.800 Kč. Listin y, které by osvědčovaly skutečnosti uvedené žalovanou v kartě, doloženy nebyly.
6. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle ustanovení § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Podle ustanovení § 99 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením Smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
11. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci učinil následující právní závěr.
13. Mezi právním předchůdcem žalobce (dále též úvěrujícím) a žalovanou (dále též spotřebitelkou) byla dne datum uzavřena Smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. S ohledem na postavení žalované, jako slabší smluvní strany a obsah uzavírané Smlouvy, je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit kromě o. z., též podle ust. § číslo o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, tj. včetně novely zák. č. 43/2013 Sb. a zkoumat, zda úvěrující postupoval při jejím uzavření v souladu s touto právní úpravou. V této souvislosti byl žalobce vyzván, aby doplnil žalobní tvrzení o to, jakým způsobem právní předchůdce žalobce splnil povinnost prověřit schopnost žalované splatit plánovaný úvěr (zápůjčku), soud přitom poukázal též na stávající judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR. Povinností úvěrujícího bylo podle platné právní úpravy před uzavřením Smlouvy, mj. řádně posoudit úvěruschopnost žalované (její schopnost splácet poskytnutý úvěr). Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce vycházel pouze z údajů uvedených žalovanou v zákaznické kartě klienta a to je podle názoru soudu, s přihlédnutím ke kogentní úpravě § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, nedostatečné. Za řádné posouzení úvěruschopnosti nelze považovat pouhé„ spolehnutí se“ na žalovanou tvrzené skutečnosti, nýbrž je třeba na základě těchto skutečností a se souhlasem žalované získat další podklady pro řádné posouzení její úvěruschopnosti. S přihlédnutím k obsahu karty zákazníka, která měla představovat pro právního předchůdce žalobce podklady pro hodnocení bonity, právnímu předchůdci žalobce stačilo k tomu, aby žalované poskytl zápůjčku, tvrzení, že žalovaná je zaměstnána s čistým příjmem 15.949 Kč a pracovní poměr trvá pouze do 30. 6. 2016. To znamená, že žalovaná po 4 měsících splácení zápůjčky nebyla schopna doložit, že má stálý měsíční příjem. Žalobce se nepozastavil nad jejími výdaji a to v kolonce ostatní náklady ve výši 500 Kč, které nebyly doloženy, stejně tak nebyly doloženy (např. dokladem SIPO) skutečné výdaje žalované na domácnost. Soud má za to, že tato ničím nepodložená a tedy neprokázaná tvrzení sama o sobě nedostačovala k poskytnutí jakékoliv finanční částky ve formě zápůjčky, či spotřebitelského úvěru. Žalobce ani dodatečně na výzvu soudu další skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované netvrdil a tím, že se k jednání nedostavil, zbavil se být ohledně této skutečnosti řádně, ve smyslu ust. § 118a odst. 1 ,3 poučen. Soud proto vycházel pouze z žalobních tvrzení a skutkových zjištění učiněných z listin předložených se žalobou a uzavřel, že úvěrující si žádné podklady nevyžádal a nebylo možné, aby řádně posoudil úvěruschopnost žalované pouze na základě vyplněných zákaznické karty. Z těchto důvodu nemůže úvěrující dostát svým povinnostem vyplývajícím z ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. , ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy. Úvěrující si tak nemohl být jistý, že úvěr bude spotřebitelkou řádně splácen. Za takové situace by obezřetný úvěrující spotřebitelce předmětný úvěr (zápůjčku) nemohl poskytnout. Porušil-li úvěrující svoji povinnost a přes výše uvedené spotřebitelce úvěr (zápůjčku) poskytl, je třeba dospět k závěru o neplatnosti uzavřené Smlouvy a k tomu přihlíží soud i bez návrhu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. 33Cdo 2178/2018 , nebo rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18 ). Ze všech těchto důvodů lze uzavřít, že při uzavírání spotřebitelského úvěru (zápůjčky) se žalovanou, nebyla právním předchůdcem žalobce dostatečně, řádně a s odbornou péčí posouzena schopnost spotřebitelky splácet úvěr a Smlouva je z tohoto důvodu neplatná podle ust. § 580 odst. 1 o. z. Převzala-li žalovaná předmět zápůjčky na základě neplatné Smlouvy, je žalovaná povinna převzaté peněžní plnění vrátit podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná v tomto konkrétním případě převzala na základě Smlouvy částku 11.000 Kč a vrátila právnímu předchůdci žalobce částku 7.300 Kč a proto je povinna vrátit 3.700 Kč. Soud proto ohledně této částky žalobě vyhověl. Od následujícího data, kdy byla žalované výzva (návrh na vydání EPR) doručena, je s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení a proto soud zavázal žalovanou zaplatit uvedenou částku i se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s ust. 1970 a nař. vl. č. 351/2013 Sb. (odst. I. výroku). S ohledem na zastávaný právní názor soud, aniž by zkoumal přiměřenost smluvních pokut a poplatků a zda vůbec se staly součástí Smlouvy, s ohledem na zjištění soudu ze Smluvních podmínek, zbývající část žaloby zamítl (odst. II. výroku). Soud pro úplnost odůvodnění považuje za vhodné uvést, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, na základě níž byla postoupena na žalobce též pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla prokázána aktivní procesní legitimace žalobce pro toto řízení. Žalovaná ke dni podpisu Smlouvy převzala částku 11.000 Kč a tím je dána její pasivní procesní legitimace pro toto řízení. Změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena.
14. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , když je z odstavců I. a II. zřejmé, že žalovaná byla v této věci procesně úspěšnější a proto by měla proti žalobci právo na poměrnou část nákladů řízení, ale podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud z těchto důvodů rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. III. výroku).
15. Soud rozhodl o povinnosti žalované plnit žalobci ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty, neshledal zákonné podmínky (žalovaná byla nečinná) - § 149 odst. 1 o.s.ř. .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).