Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 30/2019-94
Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr Petrem Kulawiakem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 31 110 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 110 Kč s úrokem z prodlení z částky 24 747 Kč od 17. 1. 2009 do zaplacení tak, že s úrokem ve výši 9,25 % ročně od 17. 1. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 041,60 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyni se po právní moci tohoto výroku vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 145 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 110 Kč s úrokem z prodlení z částky 24 747 Kč od 17. 1. 2009 do zaplacení tak, že s úrokem ve výši 9,25 % ročně od 17. 1. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 041,60 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyni se po právní moci tohoto výroku vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 145 Kč.</b>
1. Žalobkyně se původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 110 Kč s příslušenstvím, tak jak je uvedeno ve výroku I. respektive výroku II. tohoto rozsudku. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že právnická osoba s.r.o. uzavařela s žalovaným dne 6. 9. 2008 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 24 747 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 15 měsíčních splátkách po 2 124 Kč k 15. dni v měsíci, celkem měl vrátit 31 860 Kč. Poté se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky za měsíc listopad 2008, prosinec 2008 a leden 2009, proto v souladu s čl. VI odst. 2 obchodních podmínek došlo ke dni 16. 1. 2009 k zesplatnění všech jeho závazků. Dluh žalovaného ke dni podání činil 31 110 Kč, který se skládal z jistiny po zesplatnění 19 183 Kč, sankce za porušení závazkového vztahu 3 631 Kč a z dlužných splátek do zesplatnění 8 296 Kč.
2. Po výzvě soudu k doplnění žalobkyně uvedla, že sankce za porušení závazkového vztahu představuje kapitalizovaný smluvní úrok, který byl splatný ke dni zesplatnění.
3. Po výzvě soudu k doplnění žalobních tvrzení ohledně dohody účastníků o úrocích z příslušenství vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 6 363 Kč od 17. 1. 2009 do zaplacení. Řízení proto bylo v rozsahu zpětvzetí částečně zastaveno v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu usnesením soudu pravomocně ke dni 25. 11. 2020.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listin y mu byly doručovány prostřednictvím dožádaného soudu na Slovensku. V souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.
5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný požádal o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dne 6. 9. 2008 na koupi televizoru v ceně 24 747 Kč. Zavázal se úvěr splácet v 15 měsíčních splátkách po 2 124 Kč s tím, že součástí splátky bylo i pojištění ve výši 50 Kč po zaokrouhlení, pojištění není předmětem žaloby. Splátky byly splatné vždy 15. den v měsíci. Celkem měl žalovaný zaplatit 31 110 Kč (15x2074), smluvní úrok ve výši 6 363 Kč (31 číslo) odpovídá 20,57 % ročně. Z důvodu prodlení se splácením žalovaného, bylo žalovanému zasláno ukončení smlouvy o úvěru ke dni 16. 1. 2009 dopisem z 27. 2. 2009 v souladu s čl. VI bod 2 obchodních podmínek právnická osoba s.r.o., a žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku zaplatil. Dlužná částka sestává ze splátek před zepslatněním ve výši 8 296 Kč (4 x 2 074), jistiny po zesplatnění ve výši 19 183 Kč a kapitalizovaného smluvní úroku 3 631 Kč. Z tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr nic nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena žalobkyni.
6. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku (ObchZ), se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru (§ 497 ). Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 504 ObchZ je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 369 odst. 1 ObchZ, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně platně smlouvu o úvěru v souladu s § 497 a násl. ObchZ, nicméně porušil podmínky smlouvy a přestal úvěr splácet, pročež předchůdkyně žalobkyně platně zesplatnila celý dluh a vyzvala žalovaného k zaplacení. Ten svou povinnost zaplatit úvěr spolu s úrokem, úrokem z prodlení nesplnil. Soud proto žalobě ohledně těchto nároků vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku v souladu se smlouvou, resp. s § 504 ObchZ a § 369 odst. 1 ObchZ ve spojení s § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
8. Předmětem řízení byla jistina ve výši 27 479 Kč. Zbytek žalovaného nároku byl tvořen příslušenstvím, které se nezpoplatňuje (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 631 Kč). Žalobkyni tak správně měl být vyměřen soudní poplatek pouze ve výši 1 100 Kč. Jelikož příslušenství ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích a contrario se nezpoplatňuje. Protože žalobkyně zaplatila na soudním poplatku více, než činila její poplatková povinnost, bylo výrokem IV. rozhodnuto o vrácení přeplatku na soudním poplatku v souladu s § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, a to v částce 145 Kč po právní moci výroku III. tohoto rozsudku.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. , která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 1 100 Kč. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v rozsahu 90 % a neúspěšná v rozsahu 10 %, po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 %, tedy v částce 2 041,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
10. Ohledně částečného zpětvzetí ze dne 30. 9. 2020 soud pouze konstatuje, že za něj nepřiznal žalobkyni úkon podle advokátního tarifu, neboť se jednalo o reakci žalobkyně na výzvu soudu k doplnění žalobního tvrzení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.