Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 197/2020-42

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

adresa pro doručení: ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč, částky 81,95 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 1 270,75 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 107,93 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a úroku 21,9 % ročně z částky 3 107,93 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč, částky 81,95 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 1 270,75 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 107,93 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a úroku 21,9 % ročně z částky 3 107,93 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne 9. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva o zápůjčce“). Na základě smlouvy o zápůjčce byly žalované přenechány finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 901 Kč sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši 417 Kč, z odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 667 Kč, z nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 1 817 Kč ve 45 týdenních splátkách po 154 Kč a poslední splátka byla stanovena na 18. 1. 2016. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti a zbývá jí uhradit dluh na jistině ve výši 3 107,93 Kč a na dlužném poplatku ve výši 1 892,07 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení částky 81,95 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 1 270,75 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 107,93 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a úroku 21,9 % ročně z částky 3 107,93 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Žalovaná ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Provedenými listinnými důkazy soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 9. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 4 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčené prostředky ve výši 4 000 Kč vrátit společně s poplatkem v celkové výši 2 901 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 154 Kč s tím, že první splátku byla povinna zaplatit sedmý kalendářní den od data 9. 3. 2015, tedy do 18. 1. 2016. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úrok ve výši 21,9 % ročně dle článku 4 smluvních podmínek a zároveň v článku 11 smluvních podmínek je dohoda o tom, že práva zákazníka a právního předchůdce žalobkyně vzniklá na základě smlouvy, a to včetně práv z porušení smlouvy, se promlčují ve lhůtě šesti let počítané ode dne, kdy práva mohla být uplatněna poprvé. Dne datum uzavřela žalobkyně s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení , , dále jen o.z., na základě které měla být dlužná jistina včetně poplatku splacena nejpozději do dne 18. 1. 2016. Soud se nejprve zabýval otázkou důvodnosti žalovanou vznesené námitky promlčení v souladu s ustanovením o. z. Ze smlouvy jednoznačně vyplynulo, že nejpozději dne 18. 1. 2016 měla být zápůjčka vrácena. Následujícím dnem v souladu s  o. z. počala běžet tzv. obecná promlčecí lhůta, neboť tohoto následujícího dne mohlo být právo žalobkyně uplatněno u orgánu veřejné moci poprvé. Strany si ujednaly ve smluvních podmínkách, které jsou součástí smlouvy o zápůjčce v článku 11 promlčecí lhůtu 6 let, počítanou ode dne, kdy práva mohla být uplatněna poprvé, avšak s odkazem na ustanovení o. z., je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Vzhledem k tomu, že v souladu s ustanovením o. z., je slabší stranou vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo vlastní podnikání, jako to bylo v tomto případě, kdy žalovaná jakožto spotřebitel ve smyslu ustanovení o. z., uzavřela smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně, jakožto podnikatelem, posoudil soud takové ujednání o promlčecí době delší než je doba zákonná stanovená v ustanovení o. z. v délce tři roky, jakožto neplatnou. Byla tak aplikována zákonná promlčecí doba, která v tomto případě uplynula dne 19. 1. 2019. Žaloba však byla podána až dne 30. 10. 2020, tedy téměř dva roky po uplynutí promlčecí doby. Námitku promlčení tedy žalovaná vznesla důvodně. Soud tak postupoval dle věta první o. z. a žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která byla ve věci plně úspěšná, náhradu nákladů řízení nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).