Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 32/2021-17
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Fedorko ve věci
účastnice: osobní údaje účastnice
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 069 Kč s příslušenstvím
takto:
Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 069 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 3. 4. 2018 do zaplacení a k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Odůvodnění:
Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 069 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 3. 4. 2018 do zaplacení a k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované uhrazení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 2. 4. 2018 cestovala vlakem společnosti České dráhy, a.s., IČO: 70994226 (dále jen„ původní věřitel“) č. 6012 na trase Malá Bělá - Česká Lípa hl. n., aniž by použila platného cestovního dokladu. V souladu s platným tarifem a přepravním řádem vydaným původním věřitelem jako dopravcem je žalovaná povinna uhradit dlužné jízdné ve výši 69 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za neoprávněnou jízdu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena dne 25. 10. 2018 původním věřitelem na společnost PANGEA MINERALS DEVELOPMENT LIMITED, reg. č. 03820848 (dále jen„ přechodný věřitel“) a následně dne
28. 3. 2019 na žalobkyni.
2. Žalovaná ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud má za zjištěné, že žalovaná cestovala osobním vlakem provozovaným původním věřitelem, aniž by použila platného cestovního dokladu s tím, že byla kontrolována a vznikla jí povinnost uhradit jízdné ve výši 69 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávka za žalovanou ve výši 1 069 Kč byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2018 na přechodného věřitele, který ji následně postoupil smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 3. 2019 na žalobkyni.
4. Žalovaná tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku (původní věřitel) neprokázala platnou jízdenkou, nesplnila povinnost uloženou jí v ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) , c) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách a § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění a původnímu věřiteli vzniklo oprávnění po žalované požadovat přirážku k jízdnému, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Pohledávka byla v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) postoupena nejprve na přechodného věřitele a následně na žalobkyni. Žaloba je tak podána důvodně, soud jí proto v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni jízdné s přirážkou k jízdnému v celkové výši 1 069 Kč.
5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala již 13. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.