Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 316/2020-22
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 050 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 950 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 100 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, a to na bankovní účet číslo variabilní symbol.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 280 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 950 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 1 100 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 280 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 3 050 Kč s příslušenstvím. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou smluvní povinnost, neboť včas a řádně nesplatil spotřebitelský úvěr, který mu žalobkyně poskytla.
2. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě nevyjádřil; obě procesní strany přitom daly souhlas, aby soud rozhodl bez nařízení ústního jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), byť žalovaný tak učinil toliko postupem předvídaným v ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud tak provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě předmětnou smlouvou
o spotřebitelském úvěru ze dne datum (na č. l. 13), příslušnou evidenční kartou klienta (na
č. l. 15) a přehledem plateb z titulu předmětné smlouvy (na č. l. 16-17).
4. Na podkladě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se mu žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč, za což se žalovaný zavázal„ vrátit“ v šedesáti týdenních splátkách celkem částku 8 850 Kč, přičemž částku 1 100 Kč představoval poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku 1 000 Kč poplatek za zpracování a doručení úvěru; částkou 1 750 Kč pak byl vyjádřen samotný smluvní úrok.
5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
6. Soud přitom dospěl k závěru, že předmětnou úvěrovou smlouvu je možno považovat za platnou, a to v tom smyslu, že není důvod ji označit jako celek za (absolutně) neplatnou.
7. V předchozím odstavci zaznamenaný závěr se však neuplatní v případě ujednání o poplatku za hotovostní inkaso; ve shodě se závěry např. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 42 ICm 4014/2015 -23, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č. j. KSPA 60 INS 5615/2015 či rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 25 Co 169/2017 -64, má totiž podepsaný soud – na základě přiměřeného použití ustanovení § 1812 – 1815 občanského zákoníku – za to, že ujednání o poplatku za hotovostní inkaso je třeba považovat za neplatné, neboť a) znamená významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele, b) v zásadě jde o ujednání, jež neodráží skutečnou vůli žalovaného čerpat nadstandardní službu v podobě hotovostního inkasa a d) žalovaný je podle tohoto ujednání nucen tento poplatek platit i v případě, že by danou službu vůbec fakticky nevyužíval. Výši tohoto poplatku je tak kontextuálně třeba považovat za nepřiměřenou, a to jednoznačně v neprospěch spotřebitele.
8. Při zohlednění všech potenciálně relevantních skutečností je tak podle mínění soudu v projednávané věci nutno vyjít z premisy, že žalovaný vstoupil s žalobkyní do právního vztahu, v jehož rámci se – platně – zavázal zaplatit v šedesáti týdenních splátkách částku 7 750 Kč.
9. Z údajů o platbách žalovaného, obsažených v žalobě, přitom vyplynulo, že žalovaný v rozhodné době celkem zaplatil částku 5 800 Kč, přičemž v důsledku procesní pasivity žalovaného neměl soud prostor pro úvahu, zda část tohoto dluhu nebyla žalovaným (po podání žaloby) uhrazena.
10. Podepsaný soud tak má za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku 1 950 Kč, a to – v souladu s § 1970 občanského zákoníku – včetně v prvním výroku tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.
11. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neboť a) závěr o neplatnosti dílčích ujednání je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento (či obdobný) závěr by žalobkyni měl být znám z řady jiných právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem„ překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.
12. Druhým výrokem tedy soud z výše uvedených důvodů žalobu v části, ve které žalovaný nárok nepožívá právní ochrany, zamítl.
13. Třetím výrokem rozsudku pak soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, neboť podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatku činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 400 Kč.
14. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že žalobkyně má právo na 28 % jí účelně vynaložených nákladů řízení, jež v dané věci sestávají toliko ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (viz předchozí bod).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.