Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 296/2020-21
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Krůpovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 6. 5. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul. jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 6. 5. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba se žalovanou uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce a na základě této smlouvy poskytl žalované finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaná se pak zavázala tyto finanční prostředky splatit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 5. 5. 2015. Tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy nedostála, právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradila a zůstala tak dlužna na jistině zápůjčky zažalovanou částku (poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalované nepožadovala). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení od 6. 5. 2015, tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z doloženého elektronického formuláře označeného jako„ jméno anonymizována dvě slova“ soud zjistil, že žalovaná dne datum požádala právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč, přičemž tato žádost byla ze strany právního předchůdce žalobkyně schválena téhož dne. Na základě této žádosti byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, což je zřejmé rovněž z doloženého prohlášení, a to způsobem uvedeným v článku 3 Standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu. Žalované byl nejdříve vytvořen ve webovém rozhraní právního předchůdce žalobkyně účet, k němuž bylo přiděleno osobní identifikační číslo umožňující žalované přístup k tomuto účtu. Poté žalovaná prostřednictvím tohoto účtu smlouvu podepsala kliknutím na příslušné pole. K uzavření smlouvy došlo okamžikem, kdy žalovaná obdržela finanční prostředky v požadované výši po schválení její žádosti ze strany právního předchůdce žalobkyně. V této smlouvě se žalovaná dle doloženého prohlášení zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 660 Kč do 25. 4. 2015 (tedy nikoli do 5. 5. 2015, jak uváděla žalobkyně). K uzavřené smlouvě právní předchůdce žalobkyně žalované dále vystavil fakturu na částku 2 660 Kč se splatností k 25. 4. 2015. Předmětné finanční prostředky ve výši 2 000 Kč byly žalované vyplaceny na účet uvedený ve smlouvě dne 24. 3. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 15. 1. 2018. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 4. 2020.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku :„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na bankovní účet finanční prostředky ve výši 2 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit nejpozději do 25. 4. 2015, což však neučinila.
5. Předmětná smlouva o úvěru pak byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku v souladu s § 561 odst. 1 občanského zákoníku , který stanoví, že„ k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat“ a s § 561 odst. občanského zákoníku , který stanoví, že„ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“
6. Shora uvedeným jiným právním předpisem je myšlen (s ohledem na datum uzavření smlouvy) zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu, dle jehož ustanovení § 2 písm. a) „ se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.“
7. Soud dospěl v tomto případě k závěru, že ze strany žalované došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za prostý elektronický podpis tvořený kliknutím na příslušné pole v prostředí uživatelského účtu na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně, k němuž měla na základě přiděleného osobního identifikačního čísla přístup pouze žalovaná. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy prostý elektronický podpis postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 37 ICm 4495/2014 ze dne 28. 1. 2016 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně 33 Icm 547/2016 ze dne 5. 6. 2017).
8. Pro úplnost ještě třeba dodat, že v daném případě nebylo povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť ustanovení § 2 písm. e) tohoto zákona ze své působnosti vylučuje úvěry s celkovou výší nižší než 5 000 Kč.
9. Pohledávka za žalovanou z titulu předmětné smlouvy byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku , který stanoví, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.
10. S ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala v zákonné výši až ode dne 6. 5. 2015.
11. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.
12. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právní zástupkyni žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.