Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 61/2021-32
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul titul Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o: 9 756,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 269,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 786 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 756,56 Kč za dobu od 21. 10. 2017 do 8. 3. 2021 a z částky 1 269,05 Kč za dobu od 9. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 487,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 487,51 Kč za dobu od 9. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 427,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 269,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 786 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 756,56 Kč za dobu od 21. 10. 2017 do 8. 3. 2021 a z částky 1 269,05 Kč za dobu od 9. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 487,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 487,51 Kč za dobu od 9. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 427,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 9 756,56 Kč spolu s úrokem ve výši 786 Kč a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 9 756,56 Kč za dobu od 21. 10. 2017 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce zahraniční právnická osoba příjmení anonymizována tři slova adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 20. 4. 2017 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného úroku ve výši 8,50 % měsíčně a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12,50 % z každé čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,50 % z nesplaceného úvěru nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší nejpozději do 30. dne každého kalendářního měsíce. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, bankovního účtu, telefonního čísla a e-mailové adresy a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši dne 20. 4. 2017 převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách nehradil, neuhradil jej ani ve lhůtě splatnosti dne 20. 10. 2017 dle posledního vystaveného výpisu a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 na žalobce, žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 9. 2020. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 9 756,56 Kč a na úroku částku 786 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 4. 2017, Standartních informací o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě The Pay ze dne 20. 4. 2017 – čerpání úvěru, výpisu z účtu – platební informace ze dne 20. 5. 2017, výpisu z účtu – platební informace ze dne 20. 6. 2017, výpisu z účtu – platební informace ze dne 20. 7. 2017, výpisu z účtu – platební informace ze dne 20. 8. 2017, výpisu z účtu – platební informace ze dne 20. 9. 2017, výpisu z účtu – platební informace ze dne 20. 10. 2017, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 9. 2020, Standardních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, Obchodních podmínek právnická osoba příjmení jméno ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 včetně detailu postupované pohledávky a přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Předžalobní upomínky ze dne 15. 9. 2020, poštovního podacího archu ze dne 27. 5. 2020 a ze sdělení právnická osoba ze dne 25. 2. 2021 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. bankovní účet za období 31. 3. 2017 do 28. 4. 2017 (č. l. 20-22 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:
Na bankovní účet žalovaného č. ú. bankovní účet vedený u právnická osoba byla poukázána dne 20. 4. 2017 platba ve výši 10 000 Kč pod variabilním symbolem variabilní symbol prostřednictvím platební brány The Pay z bankovního účtu obch. spol. právnická osoba bankovní účet vedeného u právnická osoba Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 15. 9. 2020. Z výpisu úvěrového účtu splatného dne 20. 5. 2017 a splatného dne 20. 6. 2017 bylo prokázáno, že žalovaný uhradil povinnou minimální měsíční splátku úvěru ve výši 1 512,49 Kč O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 15. 9. 2020. Doklad o předání předžalobní výzvy k poštovní přepravě nebyl doložen k důkazu. Žaloba byla doručena žalovanému dne 8. 3. 2021. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání.
4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o revolvingovém úvěru, standartní informace o spotřebitelském úvěru). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž na dluh zaplatil pouze částku 1 512,49 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 8 487,51 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení v žalobcem nárokované sazbě (která nepřekračuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 8 487,51 Kč za dobu od 9. 3. 2021 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení žaloby (žaloba byla žalovanému doručena dne 8. 3. 2021), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V části příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 786 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 756,56 Kč za dobu od 21. 10. 2017 do 8. 3. 2021 a z částky 1 269,05 Kč za dobu od 9. 3. 2021 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 64,35 % a jeho neúspěch 35,65 %. Ve výši rozdílu (28,70 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 427,30 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 28,70 % činí částku 427,30 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).