Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
11 C 82/2021-28
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr Terezou Martínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
a) částku ve výši 5 000 Kč
s úrokem ve výši
18,90 % ročně z částky 5 000 Kč od 3. 8. 2020 do 30. 8. 2020,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši
10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení,
s úrokem ve výši
10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 8. 2020 do zaplacení,
s kapitalizovaným úrokem ve výši 215,16 Kč
b) částku ve výši 100 Kč
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku ve výši 5 000 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 5 000 Kč od 3. 8. 2020 do 30. 8. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 13. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 215,16 Kč b) částku ve výši 100 Kč II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 100 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o běžném účtu a smlouvy o poskytnutí kontokorentu, na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč a ten jí řádně a včas nevrátil. Žalobkyně tak požadovala částku 5 000 Kč s příslušenstvím jako nesplacenou jistinu a částku 100 Kč jako nezaplacený poplatek za vedení účtu.
2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil.
3. Z rámcové smlouvy číslo ze dne 15. 7. 2019 (dále jen„ rámcová smlouva“), z obchodních podmínek žalobkyně a z ceníků žalobkyně soud zjistil, že si žalovaný touto smlouvou u žalobkyně sjednal běžný účet, přičemž měsíční výše poplatků za vedení účtu činila 100 Kč.
4. Z dodatku číslo ze dne 12. 9. 2019 k rámcové smlouvě, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a podmínek k čerpání kontokorentu soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 5 000 Kč, žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného a po schválení úvěru umožnila žalovanému čerpat kontokorent ve výši 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána 18,9 % ročně. Jednou z podmínek pro poskytnutí kontokorentu bylo i to, že k datu měsíční splatnosti úroků z kontokorentu bude zůstatek na účtu žalovaného vždy alespoň ve výši úroků (jinými slovy, žalovaný bude mít po odepsání úroků na účtu nejvýše minus 5000 Kč). Pro případ nesplnění této podmínky bylo sjednáno právo žalobkyně zesplatnit úvěr, účtovat úrok, úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dlužné částky.
5. Z výpisu z účtu žalovaného a z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že na účtu žalovaného byl nepřetržitě od 1. 4. 2020 záporný zůstatek přesahující částku 5 000 Kč.
6. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 3. 8. 2020, podacího archu a dokladu odeslané pošty soud zjistil, že kontokorentní úvěr žalovaného byl ze strany žalobkyně zesplatněn a žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 3. 8. 2020 žalovaného k zaplacení částky 5 315,16 Kč, a to do 12. 8. 2020. Z částky 5 315,16 Kč činila částku 5 000 Kč jistina, 215,16 Kč kapitalizované úroky a částku 100 Kč nezaplacený poplatek za vedení běžného účtu. Dopis byl zaslán na adresu trvalého bydliště žalovaného.
7. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný žalobkyni cokoli uhradil.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný si u žalobkyně zřídil běžný účet s měsíčními poplatky ve výši 100 Kč a s možností čerpání kontokorentu. Žalovaný od žalobkyně čerpal kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč a s úrokem ve výši 18,9 % ročně, přičemž porušil podmínky pro jeho poskytování, když na svém účtu neměl od 1. 4. 2020 dostatečné množství finančních prostředků. Žalobkyně proto měla právo zesplatnit úvěr včetně dlužných poplatků, což učinila k 3. 8. 2020. Žalovaný nezaplatil dlužnou částku ani poté, soud proto žalobkyni přiznal částku 5 000 Kč jako dlužnou jistinu a částku 100 Kč jako dlužný poplatek.
13. Vzhledem k tomu, že dlužná jistina 5 000 Kč nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena, má žalobkyně až do zaplacení jistiny nárok i na zaplacení smluveného úroku dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve výši modifikované dle ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Smluvený úrok činil 18,9 % ročně, po uplynutí lhůty 90 dnů od zesplatnění však mohl činit pouze 10 % ročně. Soud proto přiznal žalobkyni úrok ve výši 18,9 % z částky 5 000 Kč za období od 1. 4. 2020 do 2. 8. 2020 v kapitalizované výši 215,16 Kč (před vznikem prodlení), úrok ve výši 18,9 % z částky 5 000 Kč od 3. 8. 2020 do 31. 8. 2020 a od 1. 9. 2020 do zaplacení ve výši 10% (byť žalobkyně mohla požadovat vyšší úrok až do 1. 11. 2020).
14. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužných částek rovněž dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat od 3. 8. 2020 dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10% ročně. Soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení.
15. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno v plném rozsahu.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Zaplacení jiných nákladů žalobkyně nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.