Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 12/2021-12
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Ing Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 300 Kč od 10. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 300 Kč od 10. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 - Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 3 300 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 3 300 Kč od 10. 8. 2019 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně (věřitel) uzavřela se žalovanou (dlužníkem) smlouvu o vedení osobního účtu č. anonymizováno, na jejímž základě byl pro žalovanou veden běžný účet. Nedílnou součástí smlouvy byly též obchodní podmínky, sazebník a úrokový lístek. Žalovaná se ve smlouvě zavázala dodržovat podmínky pro vedení běžného účtu, zejména udržovat na svém účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí plateb a jiných závazků. Žalovaná smluvní podmínky porušila tím, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalobkyně vyzvala několikrát žalovanou k vyrovnání nepovoleného debetu. Jelikož ani poté žalovaná nepovolený debetní zůstatek nevyrovnala, vypověděla dopisem ze dne 9. 8. 2019 smlouvu o běžném účtu a vyzvala dlužníka k okamžité úhradě částky v té době evidované na běžném účtu ve výši 3 300 Kč. Od 10. 8. 2019 požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení z jistiny.
Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovanou a žalobkyní skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, že žalovaná přečerpala shora uvedenou částku, neplnila své povinnosti ze smlouvy, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupila mj. i k všeobecným obchodním podmínkám žalobkyně, je povinna uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.
Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2662 a násl. o. z.
Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobkyně po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 300 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků nepřevyšující částku 2.000 euro, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011 , o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.