Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 332/2020-22

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr Annou Vrdlovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 11 058,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 1 758,98 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 16 760,80 Kč.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 3 013,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 336,27 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 300 Kč od 11. 12. 2019 do 3. 7. 2020 a zákonného úroku z prodlení z částky 3 013,02 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 286,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 286,98 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 1 758,98 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 16 760,80 Kč. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 3 013,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 336,27 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 300 Kč od 11. 12. 2019 do 3. 7. 2020 a zákonného úroku z prodlení z částky 3 013,02 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 286,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 286,98 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně podala dne 17. 7. 2020 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částek v celkové výši 11 058,98 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že dne 12. 2. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO, dále jen„ právní předchůdkyně“) s žalovanou smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 9 300 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnutou jistinu společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 156,53 Kč a úrokem. Podle smluvního ujednání byla celková částka splatná dne 10. 2. 2018, a to ve výši a podle podmínek specifikovaných v úvěrové smlouvě. Smlouva samotná pak byla uzavřena prostřednictvím internetového portálu právní předchůdkyně žalobkyně – webová adresa. Žalobkyně dále uvedla, že veškeré relevantní informace ohledně úvěru byly žalované poskytnuty v rámci elektronického procesu sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru v dokumentu v samotném závěru kontraktačního procesu, který si byla žalovaná povinna přečíst, přičemž svůj souhlas a své srozumění s tímto dokumentem potvrdila. Žalovaná přesto svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, když uhradila toliko 3 013,02 Kč a od data splatnosti 10. 2. 2018 se tak ocitla v prodlení. V důsledku tohoto prodlení pak byla žalovaná povinna uhradit zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Tato smluvní pokuta vyplývá z čl. VIII. odst. VIII. 1. smlouvy o úvěru, přičemž na žalobkyni byla postoupena právní předchůdkyní takto vypočtená smluvní pokuta ve výši 1 758,98 Kč s ohledem na částečnou platbu žalované ve výši 2 891,02 Kč. Předmětná pohledávka byla na základě smlouvy ze dne 10. 12. 2019 s účinností k témuž dni postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 21. 1. 2020. Uplatněný nárok tak podle žalobkyně tvoří nesplacená jistina ve výši 9 300 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 760,80 Kč (tvořený podle žalobkyně součtem nedoplatku poplatku a smluvních úroků), smluvní pokuta ve výši 1 758,98 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 939,02 Kč za období od 11. 2. 2018 do 21. 10. 2019 z částky jistiny 9 300 Kč a zákonný úrok z prodlení od 11. 12. 2019 do zaplacení z částky jistiny 9 300 Kč. Závěrem žalobkyně uvedla, že dne 23. 6. 2020 byla žalovaná předžalobně upomenuta.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Usnesením ze dne 16. 2. 2021, č. j. -18, soud žalobkyni vyzval k doplnění žaloby o tom, jakým způsobem a o tom, jakém obsahu byly získány informace o schopnosti žalované splácet úvěr a jak dospěla k částce označené v žalobě jako kapitalizovaný úrok ve výši 16 760,80 Kč. K této výzvě vzala žalobkyně žalobu dne 1. 3. 2021 částečně zpět co do částky 18 519,78 Kč představující požadované příslušenství, tedy kapitalizovaný úrok ve výši 16 760,80 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 758,98 Kč s odůvodněním, že nedisponuje dokumenty k prokázání posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Žalovaný nárok se tak podle této modifikace žalobního návrhu skládal z dlužné jistiny ve výši 9 300 Kč, zákonného úroku z prodlení z této jistiny od 11. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 336,27 Kč a nákladů řízení.

4. Soud ve věci postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil ( ), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů tak dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalovaná dne 12. 2. 2018 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO smlouvu o úvěru č. anonymizováno, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 9 300 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 156,53 Kč do 10. 2. 2018. Uvedený úvěr, označený jako spotřebitelský, byla žalovaná povinna vrátit v jediné bezhotovostní splátce na sjednaný účet do shora uvedeného data (smlouva o úvěru č. anonymizováno). Sjednané peněžní prostředky ve výši 9 300 Kč byly žalované právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty na účet uvedený ve smlouvě o úvěru dne 11. 1. 2018 (výpis z internetového bankovnictví právní předchůdkyně žalobkyně, smlouva o úvěru č. anonymizováno). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni předmětnou pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy ze dne 10. 12. 2019, kdy k postoupení došlo ke stejnému dni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019). Žalované bylo postoupení oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 21. 1. 2020, v němž byla žalovaná rovněž vyzvána k plnění do 10 dnů od obdržení dopisu (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2020, podací arch). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 23. 6. 2020 předžalobní výzvu, kde žalovanou vyzýval k zaplacení částky 28 929,89 Kč s příslušenstvím. Požadované plnění měla žalovaná uhradit nejpozději do 3. 7. 2020 (předžalobní upomínka ze dne 23. 6. 2020, podací arch).

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o částečné důvodnosti žaloby. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalobkyně se po žalované, žalobou ze dne 17. 7. 2020, domáhala zaplacení pohledávky, jejíž vznik (a smluvně-závazkovou povahu) shledávala v úvěrové smlouvě a jejím porušení ze strany žalované. Po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 1. 3. 2021 žalobkyně nárok omezila na„ jistinu“ ve výši 9 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 2. 2018 do 21. 10. 2019 ve výši 1 336,27 Kč. K jiné dispozici se žalobou nicméně nedošlo, a to ani z hlediska změny tvrzeného právního důvodu vzniku pohledávky.

8. Žalobkyně v řízení (ani po poučení ze strany soudu) netvrdila ani neprokazovala, že by původní věřitel (právní předchůdkyně žalobkyně) v souladu s  , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného (resp. žalobkyně ve svém podání z 1. 3. 2021 výslovně uvedla, že potřebnými dokumenty nedisponuje, a zároveň neoznačila žádný důkaz k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného)

9. S ohledem na závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, OPR- Finance s.r.o. proti GK, pak soud aplikoval větu první zákona o spotřebitelském úvěru na projednávanou věc tak, že dovodil absolutní neplatnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti ( , dále jen „o. z.“), tedy přesto, že žalovaná námitku neplatnosti vůbec nevznesla. V souladu s poučením, poskytnutým žalobkyni analogicky podle včas a předem v písemné podobě, pak soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je na místě posoudit podle obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení ( a násl. o. z.). Právním hodnocením žalobkyně není soud v řízení vázán, a jsou-li skutková tvrzení (popř. důkazní situace) dostatečná pro řádné posouzení nároku, soud ve věci rozhodne na základě vlastního právního hodnocení.

10. Pro úplnost soud podotýká, že § 87 odst. 1 větu poslední zákona o spotřebitelském úvěru v této věci nepovažuje ani za samostatný právní důvod vzniku nároku na vrácení„ jistiny“ spotřebitelského úvěru, ani za speciální úpravu lhůty pro její vrácení. Podle názoru soudu se tímto ustanovením výše uvedený rozsudek Soudního dvora Evropské unie nezabýval takovým způsobem, aby jeho závěry bylo možno aplikovat při výkladu českého práva. Poslední věta předmětného ustanovení zcela zjevně směřuje právě na situaci, předvídanou původně zákonodárcem, tedy že dlužník se (relativní) neplatnosti (včas) aktivně dovolává. Na případy, kdy soud z úřední povinnosti, v souladu s eurokonformním výkladem dospěje k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, je dle názoru soudu třeba aplikovat obecná ustanovení o bezdůvodném obohacení, jak již bylo uvedeno výše.

11. Žalobkyně v rámci svého podání ze dne 3. 11. 2020 setrvala na svém právním názoru o smluvně-závazkové povaze nároku, a splatnost (vč. vzniku prodlení) nadále dovozovala podle úvěrové smlouvy na den 14. 3. 2018 (s prodlením od 15. 3. 2018).

12. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává v souladu s § 1958 odst. 2 o. z.„ bez zbytečného odkladu“ poté, kdy věřitel dlužníka vyzve ke splnění. Dopisem ze dne 23. 6. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou ke splnění ve lhůtě do 3. 7. 2020. Soud považuje žalobkyní stanovenou lhůtu za odpovídající plnění„ bez zbytečného odkladu“, den 3. 7. 2020 tak vzal za datum splatnosti a den 4. 7. 2020 za den vzniku prodlení. Pro úplnost soud podotýká, že skutečnost, že žalobkyně vyzývala k úhradě závazků z úvěrové smlouvy a nikoli bezdůvodného obohacení není jakkoli významná za situace, kdy z výzvy je dostatečně určitě možno shledat shodnost skutkové stránky nároku. Naopak oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2020 (obsahující též výzvu k plnění) soud za výzvu podle § 1958 odst. 2 o. z. nevzal, neboť původní věřitel (právnická osoba), jenž uvedené oznámení učinil, již v této době nebyl věřitelem pohledávky.

13. Lze tak shrnout, že původní věřitel (právnická osoba) poskytl žalované částku 9 300 Kč na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy, čímž na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2, § 2993 o. z.). Žalovaná podle tvrzení žalobkyně splatila právní předchůdkyni žalobkyně před postoupením pohledávky celkovou částku 3 013,02 Kč. Nárok byl následně postoupen na žalobkyni, která žalovanou vyzvala k plnění, s účinky stanovení splatnosti na den 3. 7. 2020. Jelikož žalovaná na pohledávku včas ničeho neuhradila, dostala se dne 4. 7. 2020 do prodlení a žalobkyni vznikl nárok též na zákonný úrok z prodlení od uvedeného dne ( o. z. ve spojení s  ).

14. Soud tak nejprve rozhodl ve smyslu , 2 a 4 o částečném zastavení řízení podle zpětvzetí žalobkyně ze dne 1. 3. 2020 co do částky žalovaného kapitalizovaného úroku ve výši 16 760,80 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 758,98 Kč (výrok I.). Ze shora uvedených důvodů dále soud rozhodl o částečném zamítnutí žaloby v části týkající se splacené částky 3 013,02 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 336,27 Kč za období od 11. 2. 2018 do 21. 10. 2019 z částky 9 300 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 9 300 Kč od 11. 12. 2019 do 3. 7. 2020 a zákonného úroku z prodlení z částky 3 013,02 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení (výrok II.). Ve zbytku pak shledal soud žalobní nárok žalobkyně důvodným, jak shora uvedeno, a proto mu vyhověl, lhůtu k plnění stanovil podle části věty před středníkem (výrok III.)

15. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) rozhodoval soud podle a , přičemž bral do úvahy pouze částky požadované v žalobě v „ kapitalizované“ podobě. Žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení co do celkové částky 18 519,78 Kč a neúspěšná ve věci byla co do částky 4 349,29 Kč, celkově pak byla„ neúspěšná“ v částce 22 869,07 Kč, úspěšná byla jen v částce 6 286,98 Kč. Za této situace by tak měla mít žalovaná právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu ve věci. Z obsahu spisu je nicméně patrné, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, neboť byl v průběhu řízení zcela pasivní. Z těchto důvodů tak soud žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.