Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 51/2021-39
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Ladislavem Mášou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 136 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 1 136 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 568 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 568 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 1 136 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 568 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 568 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 568 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 4. 2020 do zaplacení a zaplacení částky 568 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 7. 2020 z titulů neuhrazených nákladů na dopravu žalovaného
do protialkoholní záchytné stanice, kterou žalobkyně ve dnech 15. 2. 2020 a 17. 5. 2020 zajistila svým služebním vozidlem. Žalovaný doposud tyto náklady žalobkyni neuhradil, a to ani přesto, že jej k tomu žalobkyně písemně vyzývala.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jeho souhlas předpokládal.
4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
5. Dne datum byl žalovaný zadržen hlídkou Policie České republiky a následně dopraven služebním policejním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice v obec, neboť fyzicky napadal přítelkyni. V protialkoholní záchytné stanici se podrobil dechové zkoušce s výsledkem 1,33 promile alkoholu v dechu žalovaného. K převozu žalovaného z místa zadržení
do protialkoholní záchytné stanice na trase dlouhé 90 km bylo použito policejní vozidlo značka automobilu, registrační značka, s kombinovanou spotřebou benzinu 6,6 l číslo km. Celkové náklady na převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně vypočetla dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. upravující výši sazby základní náhrady
za používání silničních motorových vozidel a stravného a výši průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad v roce 2020. Vycházela tedy ze sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč a z průměrné ceny paliva ve výši 32 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 568 Kč předžalobní výzvou ze dne 9. 4. 2020.
6. Dne datum byl žalovaný zadržen hlídkou Policie České republiky a následně dopraven služebním policejním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice v obec, neboť budil veřejné pohoršení, kdy se válel na veřejnosti u cyklostezky. V protialkoholní záchytné stanici se podrobil dechové zkoušce s výsledkem 2,19 promile alkoholu v dechu žalovaného. K převozu žalovaného z místa zadržení do protialkoholní záchytné stanice na trase dlouhé 90 km bylo použito policejní vozidlo značka automobilu, registrační značka, s kombinovanou spotřebou benzinu 6,6 l číslo km. Celkové náklady na převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně vypočetla dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. upravující výši sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a výši průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad v roce 2020. Vycházela tedy ze sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč a z průměrné ceny paliva ve výši 32 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 568 Kč předžalobní výzvou ze dne 1. 7. 2020.
7. Podle § 89e odst. 1 věty prvé zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách v účinném znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl ve dnech datum a datum prokazatelně
pod vlivem alkoholu ohrožoval rodinné příslušníky a budil veřejné pohoršení. Zasahující policisté tedy neměli jinou možnost, než žalovaného dopravit do protialkoholní záchytné stanice, kde byla v obou případech u žalovaného přítomnost alkoholu prokázána dechovou zkouškou provedenou přítomným zdravotnickým personálem. Žalovanému tím ve smyslu citovaného § 89e odst. 1 věty prvé zákona o specifických zdravotních službách vznikla nejen povinnost uhradit poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu, ale též náklady na jeho dopravu
do záchytné stanice, kterou provedla žalobkyně. Pokud jde o výpočet výše nákladů na tuto dopravu, tak v obou případech žalobkyně zcela správně postupovala podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. , přičemž celková účtovaná výše nákladů 568 Kč zcela koresponduje jak s počtem kilometrů najetých služebním vozidlem žalobkyně cestou do protialkoholní záchytné stanice, tak s citovanou vyhláškou.
9. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Uložil proto žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 568 Kč včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , za jehož účinnosti se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni.
10. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé, přípis žalobkyně soudu došlý dne 22. 2. 2021). Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 300 Kč.
11. Žalobkyně byla ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, osvobozena od placení soudního poplatku a poplatková povinnost tak podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla na žalovaného, neboť podané žalobě bylo vyhověno. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč stanovený dle položky 2 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek je třeba zaplatit na účet zdejšího soudu č. ú. 3703-424591/0710, a to pod variabilním symbolem 1110005121.
12. Lhůtu k plnění povinností, které byly žalovanému uloženy ve vztahu k žalobkyni, stanovil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Pokud jde o zaplacení soudního poplatku, k tomu soud poskytl žalovanému lhůtu 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti výroku III. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.