Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 54/2021-46
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Michalem Strnadem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 26.302 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci
a) 25.302 Kč,
b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 885,53 Kč,
c) roční úrok z prodlení ve výši 10 % jdoucí z částky 11.381,37 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení
a) kapitalizovaného úroku ve výši 1.223,47 Kč,
b) ročního úroku ve výši 15 % jdoucího z částky 10.500,21 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,
c) části smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 926 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci a) 25.302 Kč, b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 885,53 Kč, c) roční úrok z prodlení ve výši 10 % jdoucí z částky 11.381,37 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení a) kapitalizovaného úroku ve výši 1.223,47 Kč, b) ročního úroku ve výši 15 % jdoucího z částky 10.500,21 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, c) části smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 926 Kč.
1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem 26.302 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nesplacenou část úvěru poskytnutého dne 23. 11. 2018 žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba Předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému 12.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit kromě jistiny také úrok v pevné výši 1.155 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5.880 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.107 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2.160 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.593 Kč. Zápůjčka měla být vrácena do 23. 1. 2020. Dlužná částka zahrnuje i smluvní pokutu ve výši 7.000 Kč. Žalobce požadoval také úhradu příslušenství uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Pohledávky ze smlouvy byly postoupeny žalobci.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 11. 2018 (č. l. 7 soudního spisu) soud zjistil, že žalovaný si od společností právnická osoba zapůjčil 12.000 Kč a zavázal se kromě jistiny uhradit také úrok v celkové výši 1.155 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 5.880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.107 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2.160 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 22.302 Kč, a to formou pravidelných měsíčních splátek po 1.593 Kč po dobu 14 měsíců. Všechny tyto údaje jsou ve smlouvě přehledně vyznačeny v kolonkách na první straně smlouvy. V jednom z odstavců na první straně smlouvy je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení a je limitována částkou 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou. Druhá strana smlouvy je tvořena třemi sloupci textu psaného drobným písmem. V odstavci s názvem„ Splatnost, úrok a RPSN úvěru“ je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je uvedena v řádku označeném křížkem níže, avšak v následné tabulce o třech řádcích žádný z nich křížkem označen není. Následuje konstatování, že úrok je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru.
4. Z přehledu splátek (č. l. 11) soud zjistil, že žalovaný zaplatil 24. 11. 2018 1.500 Kč, 12. 12. 2018 1.000 Kč a 30. 1. 2019 500 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 a její přílohy (č. l. 22 a 25 a násl. soudního spisu) soud zjistil, že pohledávky ze smlouvy postoupil původní věřitel žalobci. Z přípisu na č. l. 12 soudního spisu soud zjistil, že žalovanému postoupení pohledávky na žalobce oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020.
6. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dluhu (č. l. 5 a 13 soudního spisu).
7. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům: Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), na základě které si žalovaný zapůjčil částku 12.000 Kč a zavázal se zaplatit 22.302 Kč. Žalovaný zaplatil tři splátky, všechny v nižší, než dohodnuté částce a posléze se dostal do prodlení. Pohledávky ze smlouvy byly postoupeny žalobci podle § 1879 a násl. občanského zákoníku .
8. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu jen částečně. Ve smlouvě byla na první straně jednoznačně sjednána celková výše úroku fixní částkou 1.155 Kč. Nárok žalobce na další úrok ve výši 15 % z dlužné jistiny do jejího zaplacení ze smlouvy nevyplývá, smlouva takový výslovný závazek žalovaného neobsahuje. Před obecným konstatováním o úroku na druhé straně smlouvy v části nadepsané jako„ prohlášení dlužníka“ (namísto prohlášení jde ve skutečnosti o výčet obecných smluvních podmínek) má výslovně sjednané ujednání o fixním úroku na první straně smlouvy přednost. Navíc ujednání, že pro spotřebitele platí úrok stanovený (pro absenci označení v tabulce možných úroků blíže neurčenou) procentní sazbou z nesplacené jistiny až do doby jejího zaplacení, pokud byl úrok na titulní straně smlouvy výslovně sjednán pevnou částkou, je ujednáním nepochybně překvapivým z pohledu spotřebitelského práva (spotřebiteli byl úrok stanoven výslovně a rukou dopsán na první stranu smlouvy, těžko pak lze očekávat, že v případě nezaplacení jistiny běží nemalý úrok stanovený procentní sazbou dále do jejího zaplacení). Proto soud zamítl žalobu v části žádající běžný úrok za dobu od splatnosti celého dluhu nadále.
9. Žalobce do žalobou požadované částky zahrnul také smluvní pokutu v celkové výši 7.000 Kč. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč. Horní hranice nároku dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru tedy v daném případě činí 6.000 Kč (0,5 × 12.000). Soud tedy žalobci přiznal smluvní pokutu v této maximální, zákonem limitované výši a v části žádající smluvní pokutu přesahující tento limit, tedy v částce 1.000 Kč žalobu zamítl (výrok II. písm. c)).
10. Ve zbytku byly požadované částky sjednány smlouvou a nepříčí se právním předpisům.
11. Žalobci dále v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto v této části soud žalobě vyhověl (výrok I.).
12. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok ze smlouvy o úvěru z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá.
13. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
14. Při posuzování procesního úspěchu stran soud zohlednil též rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, a pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ). Žalobce tak byl úspěšný v části vyčíslené na 27.230,20 Kč (25.302 Kč + 885,53 Kč + 10% úrok z 11.381,37 Kč od 21. 5. 2020 do 20. 4. 2021 ve výši 1.042,67 Kč), neúspěšný byl v části vyčíslené na 3.666,39 Kč (1.223 + 15% úrok z 10.500 od 21. 5. 2020 do 20. 4. 2021 ve výši 2.910,15 Kč + 1.000 Kč). Žalobce byl tedy se svým nárokem procesně úspěšný z 88 %.
15. Soudu je z úřední činnosti známo, že se žalobce podnikatelsky dlouhodobě a hromadně zaobírá nákupem a vymáháním pohledávek. Náklady spočívající v odměně advokáta proto shodně s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2018 č. j. 26 Co 352/2017 -38 soud nepovažuje za účelně vynaložené. Je-li jádrem podnikatelské činnosti žalobce nákup a vymáhání pohledávek, nelze mu přiznat náhradu nákladů podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za zastupování advokátem v soudních řízeních, v nichž jsou takové pohledávky uplatněny, probíhá-li řízení obvyklým a předvídatelným způsobem, protože takový žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu jeho činnosti. V podrobnostech pak soud odkazuje na shora citované rozhodnutí krajského soudu.
16. Účelně vynaloženým nákladem řízení naopak jednoznačně je žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1.018 Kč. Žalobci rovněž náleží dvě paušální náhrady po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za sepis výzvy k plnění a sepis žaloby). Celkem činily náklady žalobce 1.218 Kč, z toho 76 % (88 % - 12 %) dělá částku 926 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává u nadepsaného soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku, odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové.
Nebude-li povinnost uložená pravomocným rozsudkem splněna dobrovolně, může být vymáhána cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.