Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 26/2021-41
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní titul Sylvou Teličkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 21 850 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu žalobkyně co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od datum do datum a z částky 6 850 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši
1 048,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud zamítá žalobu žalobkyně co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 6 850 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 048,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21 850 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná coby úvěrovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO, jejíž část závodu byla ke dni datum převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo. Žalobkyně coby postupník uzavřela dne datum se společností právnická osoba coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 25 350 Kč, a to ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Původní věřitel svůj závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrované poskytl dne datum, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas a ocitla se tak v prodlení. Žalovaná částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 15 000 Kč, neuhrazeným úrokem z úvěru ve výši 2 618 Kč a neuhrazeným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 4 232 Kč. Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva, avšak bez úspěchu.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.
Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a
o. s. ř. o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání.
3. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovaná coby úvěrovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO smlouvu o úvěru číslo. Žalované byl téhož dne poskytnut rovněž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 23 350 Kč, a to ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Původní věřitel svůj závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrované poskytl dne datum, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy (smlouva o úvěru, standardní informace pro spotřebitele, předpis splátek). Smlouva o úvěru byla uzavřena na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne datum, ve které sama uvedla mimo požadované výše úvěru své osobní údaje, že je na anonymizována dvě slova, vyživuje anonymizováno osoby, průměrné měsíční příjmy domácnosti jsou v částce částka a měsíční výdaje v částce částka. Poskytnuté údaje byly ověřeny z občanského průkazu žalované, rodných listů, rozhodnutí o výživném a anonymizováno za poslední tři měsíce (žádost o poskytnutí úvěru, doklady předložené žalovanou k ověření úvěruschopnosti). Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas a ocitla se tak v prodlení. Žalobkyně coby postupník uzavřela dne datum se společností právnická osoba IČO coby postupitelem, v jejíž prospěch byla dne datum převedena část závodu původního věřitele právnická osoba, smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (smlouva o postoupení pohledávek vč. příloh). Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva datovaná datum, avšak bez úspěchu (předžalobní výzva, podací lístek).
4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
7. Podle ust. 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle ust. 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
10. Podle ust. § 2 991 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle ust. § 2 993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
13. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Soud uzavírá, že žalobkyně je ve věci pasivně věcně legitimována, když na ni předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Soud dále posuzoval ujednání úvěrové smlouvy o povinnosti žalované zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně„ náklady spotřebitelského úvěru“ ve výši celkem 10 350 Kč při poskytnutém úvěru ve výši 15 000 Kč a dovodil, že uvedené ujednání o„ odměně“ za úvěr je v daném případě v rozporu s dobrými mravy a z toho důvodu absolutně neplatné podle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. Za situace, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná vrátit téměř dvojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši nákladů úvěru považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout podle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu.
16. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o odměně (nákladech) za poskytnutí úvěru na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 576 o. z. tedy platí, že je-li ujednání od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: občanský zákoník I. obecná část (§ 1 – 654). Komentář k prvnímu vydání. Praha C. H. Beck 2014 strana 2060 až 2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o odměně za poskytnutí úvěru a že poskytování úvěrů je předmětem činnosti právního předchůdce žalobkyně, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o odměně za poskytnutí úvěru uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o odměně za poskytnutí úvěru.
17. Pro úplnost soud dodává, že smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne datum posoudil jako absolutně neplatnou rovněž z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, neboť z předložených listinných důkazů (zejména žádosti o poskytnutí úvěru) je zjevné, že právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze z údajů a informací získaných od samotné žalované. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. přitom nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Věřitel proto nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Právní předchůdce žalobkyně proto měl dostatečným způsobem ověřit údaje získané od žalované, a prověřit její úvěruschopnost lustrací veřejně dostupných databází (SOLUS, insolvenční rejstřík, rejstřík zahájených exekucí, aj.), přičemž nelze považovat za dostatečné, že právní předchůdce žalobkyně byl v dobré víře o tom, že žalovaná uvedla ve své žádosti pravdivé údaje.
18. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z., jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení celé v řízení požadované jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni uplynutí doby dle § 573 občanského zákoníku , tedy po uplynutí tří dnů ode dne odeslání výzvy k úhradě (datum).
19. Ve zbývajícím rozsahu (úplata a úrok z úvěru) pak byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 21 850 Kč. Žaloba pak byla zamítnuta co do celkové částky
6 850 Kč. Úspěch žalobkyně je pak představován částkou 15 000 Kč, tedy 68,65 % z předmětu řízení, a úspěch žalované částkou 6 850 Kč, tedy 31,35 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 37,3 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 850 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka, doplnění žaloby ze dne datum) dle § 14b odst. 1 bod 2 a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t., a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 600 Kč ve výši 336 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 810 Kč, přičemž 37,3 % z této částky činí 1 048,13 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 048,13 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ). Podmínky k použití ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz řízení vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn 24 C 24/2021 , 18 C 382/2020 ,
29 C 382/2020 , 18 C 345/2020 , 29 C 327/2020 a další) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.