Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
130 C 61/2021-42
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr Michaelou Turčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky ve výši 8 495 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 5 000 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 5 995 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 6 300 Kč za dobu od 31. 8. 2019 do 22. 10. 2020 a z částky 1 300 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 5 000 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 5 995 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 6 300 Kč za dobu od 31. 8. 2019 do 22. 10. 2020 a z částky 1 300 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 10 995 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 31. 7. 2019 prostřednictvím webových stránek www.coolcredit.cz smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 5 000 Kč tak, že ji zaslala na účet č. bankovní účet. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované zápůjčku splácet s kladným výsledkem. Zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 1 300 Kč se žalovaná zavázala vrátit do 30. 8. 2019. Žalovaná nevrátila ničeho. Žalobkyně dále požadovala zaplacení účelně vynaložených nákladů na písemné výzvy ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 2 195 Kč.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání dne 19. 4. 2021 se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení, jak mu to umožňuje ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 31. 7. 2019, obchodních podmínek, výpisu z účtu a sdělení právnická osoba ze dne 7. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely na dálku smlouvu o zápůjčce ve výši 5 000 Kč, kterou žalobkyně vyplatila žalované na její účet vedený u právnická osoba dne 31. 7. 2019. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit žalobkyni zápůjčku s poplatkem za její poskytnutí ve výši 1 300 Kč nejpozději do 30. 8. 2019.
Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že proti žalované nebylo ke dni 31. 7. 2019 vedeno exekuční řízení.
Z výplatního lístku za prosinec 2018 a leden 2019 soud zjistil, že žalovaná byla v prosinci 2018 a lednu 2019 zaměstnána v právnická osoba jako zdravotnický pracovník, přičemž za prosinec 2018 si vydělala 24 219 Kč čistého a za leden 2019 si vydělala 19 463 Kč čistého.
Z upomínek ze dne 6. 9. 2019, 13. 9. 2019, 20. 9. 2019, 29. 9. 2019 a 14. 10. 2019 soud zjistil, že tyto obsahují výzvu, aby žalovaná uhradila dlužnou částku ze smlouvy uzavřené dne 31. 7. 2019.
Z předžalobní výzvy vyhotovené dne 14. 10. 2020 a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím své zástupkyně žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené dne 31. 7. 2019 s tím, že dluh splatný 30. 8. 2019 dosud nebyl uhrazen a jeho aktuální výše činí 10 224 Kč. Splatnost byla stanovena do tří dnů. Výzva byla odeslána dne 14. 10. 2020.
Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31. 7. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku , na základě které žalobkyně vyplatila žalované částku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 300 Kč do 30. 8. 2019. Žalovaná zápůjčku nevrátila. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích ust. § 86 odst. 1 , 2 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované s kladným výsledkem, předloženými důkazy však toto tvrzení neprokázala. Z výpisu z centrální evidence exekucí sice vyplývá, že proti žalované v rozhodné době nebylo vedeno exekuční řízení, nebylo však prokázáno, zda žalovaná před uzavřením smlouvy v červenci 2019 byla někde zaměstnána a s jakým příjmem (poslední výplatní lístek byl za leden 2019) ani zda měla jiné příjmy. Nebylo prokázáno zkoumání jejích výdajů a její celková majetková situace. O těchto nedostatcích nemohla být žalobkyně poučena v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se k jednání dostavila. Soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalované částku ve výši 5 000 Kč a ta jí z této částky nevrátila ničeho, má žalobkyně v souladu s ust. § 2991 odst. 1 , 2 a ust. § 2993 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 000 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný dne 22. 10. 2020, a to na základě předžalobní výzvy odeslané dne 14. 10. 2020. Od 23. 10. 2020 tak náleží žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 5 000 Kč dle ust. § 1970 občanského zákoníku , a to ve výši uvedené v žalobě. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jenž byla v řízení z větší části úspěšná, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.