Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 67/2020-112

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr Janem Maruškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 286 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 400 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 886 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 524 Kč od 9. 2. 2018 do 30. 10. 2019 a z částky 2 124 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 400 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 886 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 524 Kč od 9. 2. 2018 do 30. 10. 2019 a z částky 2 124 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 6. 2019, doplněnou podáním ze dne 10. 7. 2019 a 22. 12. 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 16 411 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 524 Kč od 9. 2. 2018 do zaplacení. V žalobě dále uvedla, že dne 25. 4. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se žalovaným smlouvu o úvěru číslo ve znění jejího dodatku ze dne 25. 5. 2016 (dále jen„ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný zažádal o úvěr online na webových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje, včetně zadání čísla občanského průkazu, a zároveň společnosti právnická osoba poskytl kopii tohoto občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky, a poté žalovaný provedl tzv. verifikační platbu, tedy odeslal částku 1 Kč z bankovního účtu vedeného na jeho jméno na účet společnosti právnická osoba s uvedením textu PODEPISUJI. Verifikační platba slouží k ověření totožnosti žalovaného a je jí dokončena žádost o půjčku. právnická osoba poté zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity žalovaného a následně žádost o půjčku schválila. Ve Smlouvě se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému úvěr celkem ve výši 10 400 Kč a žalovaný se ve Smlouvě zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 124 Kč, celkem tedy zaplatit částku ve výši 12 524 Kč, a to nejpozději do 25. 5. 2016. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na jeho účet č. bankovní účet, a to dne 25. 4. 2006 částku ve výši 8 000 Kč a dne 25. 5. 2016 částku ve výši 2 400 Kč. Žalovaný však dluh společnosti právnická osoba uhradil jen částečně, a to dne 1. 7. 2016 částkou ve výši 3 000 Kč, z která byla částka ve výši 2 124 Kč započtena na úhradu úroku z úvěru a částka ve výši 876 Kč na úhradu jistiny úvěru. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku ve výši 9 524 Kč, poplatky za odeslání tří upomínek v celkové výši 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z částky 9 524 Kč od 26. 5. 2016 do 1. 2. 2017 ve výši 5 987 Kč právnická osoba tuto pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila smlouvou ze dne 9. 1. 2018 na žalobkyni, což oznámila žalovanému dopisem ze dne 21. 2. 2018. Žalovaný však pohledávku dosud neuhradil ani žalobkyni, a to ani po předžalobní upomínce ze dne 23. 5. 2019.

2. Podáním ze dne 22. 12. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 2 125 Kč, skládající se z částky ve výši 1 225 Kč z titulu smluvní pokuty a částky ve výši 900 Kč z titulu poplatků za upomínky, a to s odůvodněním, že se rozhodla uvedené částky dále nevymáhat. Vzhledem k tomu soud usnesením ze dne 9. února 2021, č. j. -95 řízení zastavil co do částky ve výši 2 125 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Jelikož žalovaný je český státní příslušník, ale žalobkyně právnická osoba se sídlem na Maltě, na závazkový vztah účastníků, který je vztahem s mezinárodním prvkem, dopadá režim o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie ( a 2 ZMPS). Jelikož oba účastníci mají bydliště, resp. sídlo na území Evropské unie, je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské unie. Podle Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má bydliště na území České republiky, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) je rozhodným právem v této věci právo země, kde k bezdůvodnému obohacení došlo, tedy české právo.

5. K projednání věci soud nařídil jednání na den 5. 3. 2021. Jelikož zástupce žalobkyně sebe

i žalobkyni z jednání omluvil a zároveň souhlasil s rozhodnutím bez jejich přítomnosti a žalovaný se i přes řádně doručenou žalobu a předvolání k jednání soudu nedostavil, soud věc projednal podle ust. , (dále „ “) v nepřítomnosti účastníků.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalovaný ze svého účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba poukázal společnosti právnická osoba na její účet č. bankovní účet vedený u stejné banky dne 21. 1. 2015 částku ve výši 1 Kč a společnost právnická osoba poukázala ze svého účtu č. bankovní účet na účet žalovaného č. bankovní účet dne 24. 5. 2016 částku ve výši 8 000 Kč a dne 25. 5. 2016 částku ve výši 2 400 Kč (viz výpis z účtu společnosti právnická osoba bankovní účet a potvrzení právnická osoba ze dne 11. 2. 2021). Žalovaný uhradil společnosti právnická osoba dne 1. 7. 2016 částku ve výši 3 000 Kč (žalovaný netvrdil opak). Smlouvou ze dne 9. 1. 2018 společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni mj. i pohledávku za žalovaným (viz smlouva ze dne 9. 1. 2018).

8. Pokud však žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným v elektronické podobě dne 25. 4. 2016 Smlouvu ve znění dodatku ze dne 25. 5. 2016 a na základě této Smlouvy poskytla žalovanému na jeho účet u právnická osoba finanční prostředky celkem ve výši 10 400 Kč (ve dvou platbách ve výši 8 000 Kč dne 25. 4. 2016 a 2 400 Kč dne 25. 5. 2016), tato tvrzení nemá soud za prokázaná. Žalobkyně k prokázání tvrzení o uzavření Smlouvy dne 25. 4. 2016 ve znění dodatku ze dne 25. 5. 2016 označila pouze důkazy listinami nadepsanými jako smlouva o úvěru číslo ze dne 25. 4. 2016 a ze dne 25. 5. 2016, obchodními podmínkami Smlouvy o úvěru a výpisem z účtu společnosti právnická osoba bankovní účet vedeného u právnická osoba s došlou částkou ve výši 1 Kč z účtu žalovaného č. bankovní účet, ale žalobkyní předložené y označené jako smlouvy o úvěru nejsou podepsány ani jednou ze smluvních stran a připsání částky 1 Kč z účtu žalovaného na účet společnosti právnická osoba bez dalšího nesvědčí o vůli žalovaného uzavřít Smlouvu, a to tím spíše, pokud uvedená částka byla připsána na účet společnosti právnická osoba již dne 21. 1. 2015 (navíc bez textu PODEPISUJI), zatímco k uzavření Smlouvy mělo dojít dne 25. 4. 2016 resp. 25. 5. 2016, a proto vůle žalovaného k uzavření Smlouvy z těchto důkazů nevyplývá.

9. Podle ust. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména

a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení,

b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,

c) dbát pokynů soudu.

10. Podle ust. , (dále také jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Zástupce žalobkyně sebe i žalobkyni z jednání u zdejšího soudu nařízeného na den 5. 3. 2021 omluvil, o odročení však nežádal, naopak souhlasil s rozhodnutím soudu v jeho nepřítomnosti. Tím, že se žalobkyně ani její zástupce k jednání soudu nedostavili, se žalobkyně zbavila možnosti poskytnutí dalšího poučení ze strany soudu podle , 3 , aby označila další důkazy k prokázání svých tvrzení. Poučení ve smyslu se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci nebo zástupci), který je přítomen u jednání. Jestliže soud jedná v souladu s  v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce nebo zástupce), je to účastník, kdo svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , ze dne 27. 9. 2006).

13. Žalobkyně tak nesplnila řádně své procesní povinnosti v tomto řízení, když neunesla své důkazní břemeno o tvrzení, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 25. 4. 2016, resp. dne 25. 5. 2016 Smlouvu, která měla být smlouvou o spotřebitelském úvěru podle ust. o. z. a věty druhé , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“). I kdyby však žalobkyně prokázala uzavření Smlouvy, byla by tato Smlouva neplatná podle ust. ZSU pro nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit. Žalobkyně totiž ani po výzvě soudu neuvedla, na základě jakých konkrétních skutečností, které by soudu umožnily přezkoumat splnění povinnosti poskytovatele úvěru podle ust. naposledy cit. zákona, její právní předchůdkyně dospěla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit, ale pouze obecně tvrdila, že společnost právnická osoba žádost o úvěr schválila po nahlédnutí do registrů a prověřování bonity žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala uzavření platné Smlouvy, nelze žalobě vyhovět, pokud jde o pohledávky vyplývající ze Smlouvy (úroky z úvěru, smluvní pokuty a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované s úhradou splátek úvěru – např. náklady na upomínky) ani úroky z prodlení s úhradou těchto pohledávek.

14. Zároveň však má soud za prokázané, že společnost právnická osoba poukázala žalovanému na jeho účet u právnická osoba bankovní účet dne 24. 5. 2016 částku ve výši 8 000 Kč a dne 25. 5. 2016 částku ve výši 2 400 Kč, jejichž právní důvod nebyl v řízení prokázán, přičemž z uvedené částky žalovaný dne 1. 7. 2016 vrátil společnosti právnická osoba pouze částku ve výši 3 000 Kč. Nárok žalobkyně, která je v této věci aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené podle ust. § 1879 o. z., co do částky ve výši 7 400 Kč (10 400 – 3 000) soud posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně podle ust. § 2991 o. z., neboť žalovaný tuto částku od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel bez právního důvodu, ale dosud ji nevrátil. Právo na příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení náleží žalobkyni podle ust. a 1970 o. z. ve výši podle ust. , a to ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou uvedené částky žalobkyni. Splatnost dluhu žalovaného na vrácení bezdůvodného obohacení nebyla určena dohodou účastníků ani není stanovena zákonem, a proto je žalovaný povinen vrátit bezdůvodné obohacení na výzvu žalobkyně podle ust. o. z. Za takovou výzvu žalobkyně je možno považovat i žalobu v této věci, která byla žalovanému doručena na adresu jeho hlášeného trvalého pobytu dne 29. 10. 2019, a proto žalovaný byl povinen plnit žalobkyni podle ust. následujícího pracovního dne, tedy dne 30. 10. 2019 a od 31. 10. 2019 je proto žalovaný s úhradou uvedeného dluhu v prodlení.

15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl co do částky ve výši 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 400 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení (výrok I). Ve zbytku, tedy co do částky ve výši 6 886 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 524 Kč od 9. 2. číslo do 30. 10. 2019 a z částky 2 124 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení, soud žalobu zamítl (výrok II.).

16. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle ust. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu účastníků řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném částky ve výši 16 411 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 524 Kč od 9. 2. 2018 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku dne 5. 3. 2021 činil částku ve výši 2 355 Kč. Předmětem sporu tak byla celkem částka ve výši 18 766 Kč.

17. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 8 203 Kč (7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 400 Kč od 31. 10. 2019 do 5. 3. 2021

ve výši 803 Kč), neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a neúspěšná co do částky ve výši 10 563 Kč, neboť v této části byla žaloba jednak výrokem I. tohoto rozsudku zamítnuta (6 886 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 524 Kč od 9. 2. 2018 do 30. 10. 2019 ve výši 1 321 Kč a z částky 2 214 Kč od 31. 10. 2019 do 5. 3. 2021 ve výši 231 Kč), resp. řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 9. 2. 2021, č. j. -95 pro zpětvzetí žalobkyně, přičemž zavinění zastavení řízení je třeba přičíst žalobkyni podle ust. věta první , neboť důvodem zpětvzetí nebylo chování žalovaného po podání žaloby (částka 2 125 Kč). Úspěch žalobkyně ve výši 8 203 Kč činí 43,7 % předmětu sporu, úspěch žalovaného ve výši 10 563 Kč pak činí zbylých 56,3 %. Procesně úspěšnějšímu žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud podle ust. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.