Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 144/2020-45

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr Michalem Tománkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 4 430 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 430 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 1. 3. 2020 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy ke každému

25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci,

v němž nabude právní moci tento rozsudek, a to pod tíhou ztráty výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 773 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci tento rozsudek, a to pod tíhou ztráty výhody splátek.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 430 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 1. 3. 2020 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci tento rozsudek, a to pod tíhou ztráty výhody splátek. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 773 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci tento rozsudek, a to pod tíhou ztráty výhody splátek.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7.9.2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 430 Kč z titulu nároku na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona

č. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném a účinném znění za období od 2.8.2019 do 27.1.2019 (dále jen zákon).

2. Žalovaný s nárokem žalobkyně nesouhlasil. Svou argumentaci postavil na tom, že je sice majitelem předmětného vozidla, za něž nebylo v rozhodném období hrazeno pojistné, nicméně uvedené vozidlo je nejméně od 20.7.2018 nepojízdné a neprovozuschopné a nemůže proto nijak zasahovat do provozu na silničních komunikacích, případně způsobit škodu. Trval na tom, že jestliže se totiž s vozidlem nedá jezdit, provozovatel nemůže být nucen

k úhradě povinného ručení. Na podporu svých tvrzení poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. . Zároveň namítl, že žalobkyně nepostupovala podle § 15 odst. 6 zákona a nepodnikla žádný krok k tomu, aby bylo nepojištěné vozidlo vyřazeno z registru silničních vozidel. Mimo to zdůraznil, že obdobného nároku, jen za jiné období, se vůči němu žalobkyně s úspěchem domáhala v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. .

3. Z provedených důkazů učinil soud skutková zjištění, z nichž vyvodil tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník/provozoval vozidla registrační značka VIN: TMEEF613X0118779, přičemž uvedené vozidlo bylo specifikováno jako osobní automobil s objemem válců nad

1 000 cm3 do 1350 cm3. V období od 2.8.2019 do 27.11.2019 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona

(tzv. povinné ručení). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně byla žalovanému zaslána dne 15.1.2020 s tím, že žalovaný měl příspěvek uhradit do 30 dnů. Žalovaný výzvu převzal dne 30.1.2020. Žalovaný však příspěvek žalobkyni neuhradil ani na základě opakovaných upomínek ze dne 2.4.2020 a ze dne 26.6.2020, ani na základě předžalobní upomínky ze dne 7.8.2020. Obdobného nároku, avšak za jiné období, se žalobkyně vůči žalovanému s úspěchem domáhala v řízení vedeném u zdejšího soud pod. sp. zn. . V tomto řízení podal žalovaný proti konečnému rozhodnutí ústavní stížnost, která byla pro nedůvodnost odmítnuta (usnesení sp. zn. ).

4. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

5. Podle § 1 odst. 2 zákona platí, že Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

6. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná

k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

7. Novelizací s účinností od 1.1.2018 provedenou zákonem

č. byla zavedena povinnost povinného pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno vozidlo jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Pro povinnost uzavřít povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle cit. zákona je tedy od 1.1.2018 rozhodující stav vozidla zapsaný v registru silničních vozidel, nikoli skutečný stav daného vozidla. Pokud tedy žalovaný argumentoval nálezem Ústavního soudu

sp. zn. z jehož závěru vyplývá, že v případě prokázání neprovozování vozidla v rozhodném období, není možno po jeho majiteli požadovat úhradu příspěvku do garančního fondu žalobkyně, nejsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné na stav nastalý po 1.1.2018, neboť po této době je striktně vycházeno jen ze stavu zapsaného v registru silničních vozidel. Zákonnými výjimkami, pro které vlastník/provozovatel vozidla nemusí mít sjednáno povinné ručení, žalovaný vůbec neargumentoval.

8. Dále žalovaný namítal, že žalobkyně nepostupovala podle § 15 odst. 6 zákona a nepodnikla žádné kroky k vyřazení vozidla z příslušné evidence. V této souvislosti je nutné poukázat na to, že dané ustanovení nezakládá žalobkyni povinnost iniciovat vyřazení vozidla z registru silničních vozidel, nýbrž jen její oprávnění oznámit příslušnému orgánu evidence porušení povinnosti sjednání zákonného pojištění, na základě čehož může orgán evidence iniciovat správní řízení k prošetření přestupku podle § 16 zákona. Jedná se tedy o další nezávislou sankci, kterou zákon za porušení povinnosti zákonného pojištění stanovuje. Povinnost iniciovat vyřazení předmětného vozidla z registru silničních vozidel stíhá samotného vlastníka/provozovatele vozidla, jiné osobě tato povinnost uložena není. I kdyby žalobkyně podle tohoto ustanovení nepostupovala a evidenčnímu orgánu neexistenci pojištění neoznámila, nemělo by to žádný vliv na vznik jejího oprávnění na zaplacení příspěvku.

9. Při prokázání skutečnosti, že k vozidlu registrační značka nebylo v rozhodném období sjednáno povinné pojištění vzniká podle zákona České kanceláři pojistitelů za každý den porušení povinnosti podle zákona právo na zaplacení příspěvku do garančního fondu. Sazba příspěvku je stanovena

s tím, že dle § 2 odst. 1 písm. f) činí sazba příspěvku 35 Kč denně a celková výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona. Celková výše příspěvku 4 130 Kč pak odpovídala výpočtu dle citovaných předpisů. Oprávněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč představující náklady související s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek vyplývala z zákona ve spojení s  Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení podle , v platném a účinném znění, dle ve výši 10,00 % ročně z částky 4 430 Kč za dobu od 1.3.2020 do zaplacení.

10. Podle , v platném a účinném znění (dále jen ) soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle (dále jen AT), ve výši 2 600 Kč (3 x 200 Kč dle ., 2 x 1 000 Kč dle ve spojení s  ve spojení s  a), d), g) AT), 3 x 100 Kč režijní paušál dle

§ 14b odst. 5 písm. a) AT, režijní paušál 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT ve spojení § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT, náhradu cestovného za cestu k soudnímu jednání z Brna do Uherského Hradiště a zpět ve výši 170 Kč, náhradu za promeškaný čas za 8 půl hodin po 100 Kč podle AT a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 5 773 Kč. Podle je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě věta za středníkem , když shledal podmínky k uložení peněžitého plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.