Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 47/2020-72

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Lucií Vítkovou, v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem adresa

o zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 120 534 Kč, se zákonnými úroky z prodlení z této částky, od 19. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10% ročně, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 479 466 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 600 000 Kč za období od 17. 3.2020 do 18. 5.2020 a z částky 479 466 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21.226 Kč k rukám zástupce žalobce titul. jméno příjmení, advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 120 534 Kč, se zákonnými úroky z prodlení z této částky, od 19. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10% ročně, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 479 466 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 600 000 Kč za období od 17. 3.2020 do 18. 5.2020 a z částky 479 466 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21.226 Kč k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka u Okresního soudu v Uherském Hradišti. Žalobkyně uváděla nepřiměřenou délku tohoto řízení v trvání více jak 10 let, jež představuje nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb. Svou žádost na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění předběžně uplatnila u žalované 16. 9. 2019, v době podání žaloby na nárok ze strany žalované ničeho hrazeno nebylo.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila uplatnění nároku žalobkyně u žalované předběžně 16. 9. 2019 jakožto nároku na poskytnutí zadostiučinění dle zákona č. 82/98 Sb., v platném znění, z titulu nesprávného úředního postupu (nepřiměřené délky), v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. spisová značka. Uvedla, že žádosti žalobkyně vyhověno nebylo, neboť zástupce žalobkyně nedodal v rámci předběžného projednání žádosti plnou moc. Nad rámec shora uvedeného žalovaná uvedla, že délka předmětného řízení je hodnocena žalovanou jako přiměřená a žalobkyni tak žádná nemajetková újma nevznikla. Zhodnotila úkony účastníků a soudu v projednávaném řízení, když poukazovala na náročnost projednávaného řízení vedeného před třemi stupni soudní soustavy opakovaně, řešeno pak bylo opakovaně i mnoho otázek procesního charakteru. Navíc poukázala na přerušení řízení od února roku 2009 do října roku 2011 a skutkovou a právní složitost projednávané věci. Žalovaná taktéž poukazovala na důkazní návrhy, které byly v řízení provedeny, a to značné množství listinných důkazů a výslech svědků. Pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobkyni, tento shledala jako běžný, neshledala žádná období procesní nečinnosti a celkově řízení shledávala adekvátně dlouhým. S ohledem na řádné neuplatnění nároku u žalované související s nedoložením plné moci zástupce žalobkyně potom žalovaná taktéž sporovala dobu případného prodlení, do kterého by se měla s vyřízením nároku dostat, když žalobkyně neposkytla žalované žádnou součinnost pro řádné vyřízení žádosti.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným podání žádosti žalobcem u žalované dne 16. 9. 2019 jakožto předběžného uplatnění nároku žalobkyně na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Okresním soudem v Uherském Hradišti pod sp. zn. spisová značka v požadované výši, a taktéž sdělení žalované z 12. 6. 2020, kterým nároku nevyhověla.

4. Mezi účastníky zůstala sporná vznesená námitka promlčení nároku ze strany žalované a kumulativní splnění všech třech předpokladů pro finanční zadostiučinění podle zákona č. 82/98 Sb. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázány následující skutečnosti:

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. se podává, že žaloba byla zdejšímu soudu doručena 17. 3. 2020, její součástí byla plná moc z 20. 5. 2019 udělená celé jméno žalobkyně titul. jméno příjmení, advokátovi, k zastupování žalobkyně v předmětném řízení s tím, že žaloba byla žalované zaslána 22. 7. 2020 a tedy námitka nedoložení právního zastoupení již zhojena. Z přípisu žalovaného ze 17. 9. 2019 se podává, že žalovaná potvrzuje podání doručené předchozího dne útvaru odškodňování, z e-mailové zprávy zasílané ze strany titul. jméno příjmení žalované, jejímž předmětem je žádost o odškodnění nemajetkové újmy, má soud za zjištěno, že v přiloženém souboru je zasílána žádost o odškodnění nemajetkové újmy, která vznikla v důsledku nepřiměřeně dlouhého soudního řízení s tím, že plná moc bude založena. Součástí podání je potom žádost o odškodnění nemajetkové újmy. Ze sdělení Ministerstva spravedlnosti z 12. 6. 2020 vyplývá, že Ministerstvo spravedlnosti ukončilo projednání žádosti bez věcného projednání s ohledem na fakt, že i přes sdělení, že plná moc bude doplněna, nebylo do data projednání a sdělení ničeho doloženo. Žalovaná proto vycházela z toho, že podání bylo podáno osobou neoprávněnou. Z doručenky z datové schránky má soud za zjištěno, že zdejším soudem byla žaloba, včetně jejího doplnění, doručena žalované 19. 5. 2020, žalovaná se tedy dozvěděla o řádném podání žaloby ke zdejšímu soudu včetně plné moci tohoto dne. Z e-mailu z 2. 7. 2020 zasílaného od zástupce žalobkyně žalovanému vyplývá, že opětovně byl žalovaný informován o doložení plné moci tímto e-mailem.

5. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti, sp. zn. spisová značka vyplývá následující průběh řízení:

31.10.2008 byla podaná žaloba k Okresnímu soudu Uherské Hradiště žalobkyní ve shodném procesním postavení proti jméno jméno a jméno Uherské Hradiště, o zaplacení částky 684 430 Kč s příslušenstvím z pracovněprávního sporu. 4.11.2008 byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku a zasílána žaloba protistraně. 21.11.2008 došlo vyjádření žalované, poplatek nebyl zaplacen, což bylo zjištěno 22.12. 15 2009 byl podán návrh na přerušení řízení, který byl přeposílán protistraně a 5.2.2009 soud obdržel vyjádření k návrhu na přerušení řízení. Tento byl následně přeposílán žalobci a dále žalobkyně urgována o zaplacení soudního poplatku, který byl složen 17.2.2009. Usnesením bylo přerušeno řízení do skončení věci vedené před Okresním soudem Uherské Hradiště, sp. zn. spisová značka, dne 23.2.2009. Ústní jednání bylo nařízeno na 22.1.2010, bylo konáno, provedeny listinné důkazy a odročeno na neurčito. Následně došlo soudu upřesnění žaloby z 11.3.2010. Ústní jednání bylo nařízeno na 9.6.2010 referátem z 16.3.2010. Vyjádření žalované soud obdržel 6.4.2010 a dále vyjádření žalobkyně dne 7.5.2010. Tato vyjádření byla přeposílána, následně byla žádána součinnost od města Uherské Hradiště, následovalo vyjádření žalované 5.6.2010. Další ústní jednání bylo konáno 9.6.2010, byly provedeny listinné důkazy, jednání odročeno na neurčito. Následovalo vyjádření žalobce 18.6.2010, které bylo přeposíláno stranám sporu a dále vyjádření žalované z 8.7.2010, které taktéž bylo přeposíláno. Ústní jednání bylo nařízeno na 24.9.2010 referátem z 19.7. Následovalo upřesnění žaloby 21.1.2010, ústní jednání bylo konáno 24.9, provedeny listinné důkazy a následně odročeno na 21.1.2011. Následně byla sdělena adresa svědkyně, která byla obesílána k ústnímu jednání. V rámci ústního jednání konaného 21.1.2011 byl proveden výslech jednoho svědka a jednání odročeno na neurčito pro nutnost doplnění tvrzení a důkazů. 24.1. žádána zpráva od žalobkyně, žalobkyně byla urgována 23.2.2011 a opětovně 8.4.2011. Následně bylo nařízeno ústní jednání na 7.9.2011, poté došlo k částečnému zpětvzetí žaloby 5.9.2011 co do částky 56 280 Kč s příslušenstvím. Usnesením ze 6.9.2011 bylo určeno svědečné. Ústní jednání bylo konáno 7.9.2011, proveden výslech žalobkyně, dále výslech jednoho svědka a následně odročeno na 12.10. V rámci ústního jednání konaného 12.10.2011 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kdy pro výrokem I. bylo částečně řízení zastaveno, pod výrokem II. byla žaloba zamítnuta a dále pod výrokem III. rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Ve věci bylo podáno 23.11 odvolání žalovaného do náhrady nákladů řízení, které bylo přeposíláno protistraně a následně odvolání žalobkyně 5.12.2011, následně výzva k zaplacení soudního poplatku 7.12.2011. Následovalo vyjádření žalované k odvolání, soudní poplatek nebyl zaplacen, což bylo zjišťováno postupně ve dnech 27.1.2012 a 20.2.2012 v účtárně soudu. Usnesením z 21.2.2012 bylo zastaveno odvolací řízení. Následovalo odvolání 8.3. žalované do náhrady nákladů řízení, dále odvolání žalobkyně proti usnesení a žádost o osvobození od soudních poplatků. Byl urgován zástupce žalobkyně o dodání podkladů pro osvobození od soudních poplatků, a to opakovaně výzvami ze 7.5.2015 a 5.6.2012 6.6.2012 reagoval zástupce žalobkyně usnesením z 12.6 bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a zrušeno usnesení o zastavení. Předkládací zprávou ke Krajskému soudu v Brně byla věc předložena 2.7.2012. Následovalo vrácení spisu bez věcného vyřízení, když bylo nutno řádně vyznačit doložky právní moci. Opětovně byla věc předkládána 25. 9. 8.11 .2012 byl stanoven termín ústního jednání u odvolacího soudu, které bylo konáno a zde vyhlášen rozsudek, kdy pod výrokem I. byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve výroku II., pod výrokem II. byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku III. a dále rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Do rozsudku bylo podáno včasné dovolání 14.3.2013, které bylo přeposíláno protistraně, a dále žádáno o zaplacení soudního poplatku z dovolání. Žádost o osvobození od soudního poplatku soud obdržel 8.4.2013. Následovalo vyjádření žalované k dovolání, usnesením z 23.5.2013 nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Do tohoto rozhodnutí směřovalo včasné odvolání 20.6.2013, předkládací zprávou ke Krajskému soudu v Brně byla věc předložena 25.6. Následovalo vydání usnesení, jímž bylo zrušeno usnesení soudu prvního stupně a věc vrácena zpět, a to dne 30.7.2013. Usnesením z 5.9. byla osvobozena žalobkyně od úhrady soudního poplatku, předkládací zprávou z 27.9 byla věc předložena odvolacímu soudu a následně podán návrh na odklad vykonatelnosti 8.1.2014. V rámci ústního jednání u Nejvyššího soudu 20.11.2014 byly rozsudky soudu prvního a druhého stupně zrušeny. Následovalo vyjádření žalované 11.2.2015 a vyjádření žalobkyně 2.4.2015. V rámci ústního jednání konaného 9.4.2015 byly provedeny listinné důkazy a jednání odročeno na 10.4 za účelem vyhlášení rozsudku. K vyhlášení rozsudku došlo 10.4.2015, pod výrokem I. byla žaloba zamítnuta a pod výrokem II. rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Ve věci bylo podáno včasné odvolání žalobkyně, které bylo následně přeposíláno žalované. Vyjádření žalované k odvolání soud obdržel 16.6. Předkládací zprávou byla věc předložena Krajskému soudu v Brně, který rozsudek prvního stupně zrušil usnesením z 24.9.2015 a věc vrátil zpět k dalšímu řízení. Spis byl vrácen k odvolacímu soudu ke zvážení opravy 18.1.2016, následně bylo nařízeno ústní jednání na 18.10.2016, referátem z 29.7. Následoval návrh na záměnu žalovaného ze 17.10.2016 a následně bylo vydáno opravné usnesení Krajským soudem v Brně z 3.2.2016. Ústní jednání bylo odročeno na 24.1.2017, usnesením byl následně zamítnut návrh na přerušení řízení. Následovalo odročení ústního jednání na 23.3.2017 a vyjádření žalobkyně z 24.1.2017. Usnesením z 15.3.2017 bylo řízení přerušeno podle Usnesením z 31.8.2017 pak bylo pokračováno v řízení, a řízení přerušeno do skončení dovolacího řízení. Termín ústního jednání byl stanoven na 5.6.2018, následně usnesením z 12.4.2018 bylo pokračováno v řízení. Další návrh na přerušení řízení z 1.6.2018 byl podán soudu a následně přeposílán. Vyjádření žalované došlo 1.6. Usnesením ze 4.6.2018 byl zamítnut návrh na přerušení řízení. Bylo konáno ústní jednání dne 5.6.2018, v rámci něhož byly provedeny listinné důkazy a následně odročeno na 15.6 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Ve věci byl vyhlášen rozsudek 15.6.2018, jímž byla pod výrokem I. žaloba zamítnuta a pod výrokem II. rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Do rozsudku směřovalo včasné odvolání žalobkyně, které bylo 5.9. přeposíláno protistraně, a následné vyjádření žalované z 18.9. Předkládací zprávou z 9.10.2018 byla věc předložena s tím, že ústní jednání u odvolacího soudu bylo stanoveno na termín 12.2.2019. Následovalo doplnění odvolání 12.2 a ústní jednání konané 12.2, v rámci něhož byl vyhlášen rozsudek odvolacím soudem, kdy pod výrokem I. byl potvrzen výrok I. původního rozhodnutí, pod výrokem II. změněn výrok II. a dále rozhodováno pod výrokem III. o náhradě nákladů řízení odvolacího. Opravné usnesení bylo vydáno 14.2.2019 a následně podáno dovolání 3.6.2019. Ve spise je dále založeno rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti sp. zn. ze 7.2.2020 s tím, že dosud řízení není skončeno.

6. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování listinnými důkazy, a to připojením spisu sp. zn. Okresního soudu v Uherském Hradišti, kde byl projednáván spor o neplatnost výpovědi, sp. zn. Krajského soudu v obec, když s ohledem na právní posouzení věci a provedené dokazování, tyto důkazní návrhy jsou shledávány nadbytečnými a neekonomickými.

7. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci:

Žalobkyně byla účastna řízení vedeného před Okresním soudem v Uherském Hradišti pod sp. zn. spisová značka ve shodném procesním postavení žalobkyně, proti jméno anonymizována tři slova Uherské Hradiště, když předmětem řízení bylo zaplacení částky 684 430 Kč s příslušenstvím, šlo o pracovně právní spor. Řízení probíhalo od 31. 10. 2018, žalobkyně žádala odškodnění za dobu 10 let a 5 měsíců, do 1. 4. 2019, jak jej vymezila v samotné žalobě, řízení dosud pravomocně skončeno není. V průběhu řízení bylo rozhodováno v rozhodném období na třech stupních soudní soustavy, a to 3x meritorně soudem I. stupně, 3x meritorně soudem II. stupně a 1x soudem Nejvyšším (v období následujícím bylo rozhodováno ještě Ústavním soudem). Procesně pak bylo rozhodováno opakovaně o přerušení řízení, k opakovaným žádostem o osvobození od soudních poplatků, soud vyzýval k zaplacení soudních poplatků, které nebyly řádně placeny, o částečných zpětvzetích, o přiznání svědečného, o odkladu vykonatelnosti, o zastavení odvolacího řízení, o záměně účastníků a opakovaně opravnými usneseními. Pokud jde o žalobkyni, tato se podílela na délce řízení neplacením soudních poplatků, nereagováním na výzvy soudu ke splnění procesních povinností, a to opakovaně, a taktéž odvolací řízení bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Ve věci soud shledal jeden průtah v období od 27. 9. 2013 do 20. 11. 2014 u Nejvyššího soudu, tedy po dobu 1 roku a 2 měsíců, kdy nebyly činěny žádné úkony, taktéž bylo zrušeno procesní rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a zrušeno rozhodnutí ve věci samé z 10. 4. 2015. Ve věci šlo o pracovněprávní spor. Žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila dle zákona č. 82/98 Sb., dne 16. 9. 2019, jako nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v namítaném řízení, avšak k návrhu nedoložila plnou moc, žalovaná proto ukončila šetření 12. 6. 2020 a stanoviskem ničeho žalobkyni nepřiznala. 19. 5. 2020 žalovaná obdržela žalobu společně s plnou mocí zástupce žalobce, taktéž následně 2. 7. 2020 žalobkyně zasílala opětovně plnou moc udělenou jejímu zástupci žalované.

8. Podle , zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen“ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 citovaného zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

10. Podle OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle , nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1, OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1, OdpŠk, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1, věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k za a) celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3, OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 600 000 Kč s příslušenstvím, z titulu nesprávného úředního postupu, a to porušení povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nároku u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2, OdpŠk). Soud především uvádí, že ačkoliv žalobkyně nedoložila plnou moc, tato může mít následně vliv pouze na posouzení případného prodlení žalované s plněním předmětného nároku, když následně již podáním žaloby ke zdejšímu soudu se žalovaná dozvěděla o řádně podaném nároku a na nárok přesto nikterak v průběhu řízení nehradila.

14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Okresní soud v Uherském Hradišti pod shora uvedenou spisovou značkou, vydal rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1, věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“), za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přihlíží přitom ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3, OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánu veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 8. 2012, sp. zn. ).

15. Při stanovení celkové délky řízení soud vyšel z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby soudu a jeho konec pak spadá v jedno s okamžikem nabytí právní moci konečného rozhodnutí (jak uzavřel Nejvyšší soud ve svém Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, část III, 1,2). Ve vztahu k žalobkyni, která v předmětném řízení vystupovala ve shodném procesním postavení žalobkyně, pak řízení počalo 31. 10. 2008 podáním žaloby, jeho konec pak žalobkyně vymezila délkou 10 let a 5 měsíců, když požadovala odškodnění pouze do dne 1. 4. 2019, za další období pak odškodnění prozatím nepožadovala. To vše za situace, kdy řízení dosud není pravomocně skončeno. Samotná délka 10 let a 5 měsíců, se pak jeví délkou nepřiměřeně dlouhou, když k tomuto závěru vede soud právě již vyhodnocení kritéria §31a odst. 3 písm. d) OdpŠk, když soud shledal nedostatky v postupu Okresního soudu v Uherském Hradišti, především pokud jde o zrušení rozhodnutí ve věci samé z 10. 4. 2015, zrušení rozhodnutí procesní povahy a nepřiznání osvobození od soudních poplatků z 23. 5. 2013 soudem odvolacím, a taktéž soud shledal dílčí průtah v řízení u Nejvyššího soudu v období od 27. 9. 2013 do 20. 11. 2014, tedy po dobu 1 roku a 2 měsíců, kdy v řízení ničeho konáno nebylo. Tyto skutečnosti potom negativně poznamenaly celkovou délku řízení.

16. V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. ), soud neshledal.

17. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3, písm. b) až e) OdpŠk, při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 10. 2010, sp. zn. ). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3, písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění.

18. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (například rozsudky z 12. 1. 2011, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. ) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 až 20 000 Kč za první 2 roky, a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované řízení v trvání 10 let a 5 měsíců soud jako adekvátní částku přiznal částku 16 000 Kč za rok řízení, za první 2 roky pak v částce poloviční, a to s ohledem na skutečnost, že dané řízení již probíhalo po dobu delší a základní částku 15 000 Kč soud neshledal adekvátní dané době řízení. Základní částka proto byla postupem uvedeným shora stanovena na částku 150 667 Kč.

19. Tuto částku pak soud upravil v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3, OdpŠk. Pokud jde o složitost řízení, jak soud již uváděl shora, shledal určitou procesní i právní složitost a ponižoval základní částku o 40%. Soud poukazuje především na extrémní právní složitost projednávané věci s ohledem na meritum věci, provedené důkazy výslechy svědků, listinami, účastnickým výslechem, požadovanou součinností města Uherské Hradiště, když soud I. stupně ve věci rozhodoval 3x, soud II. stupně taktéž 3x a soud Nejvyšší 1x (jak bylo již uvedeno shora, v současné době bylo následně rozhodováno taktéž Ústavním soudem o odmítnutí ústavní stížnosti po podaném dovolání, a to 7. 2. 2020, tato doba již však není předmětem projednávaného řízení). Taktéž soud shledal extrémní procesní složitost, jak již uváděl v části o skutkovém posouzení, když řízení bylo opakovaně přerušováno, soud vyzýval účastníky k plnění poplatkových povinností, které však ze strany účastníků pravidelně plněny nebyly, rozhodoval opakovaně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků k žádostem účastníků, o částečném zpětvzetí, o přiznání svědečného, o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudních poplatků, o odkladu vykonatelnosti, o záměně účastníků, případně opakovanými opravnými usneseními.

20. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, soud ponižoval základní částku o 20% s ohledem na skutečnost, že žalobkyně se na délce řízení částečně podílela, a to především neplněním poplatkových povinností, které vedly následně i k zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku a nereagování opakovaně na výzvy soudu ke splnění procesních povinností, a to na základě i dalších urgencí soudu z února roku 2011 a dubna roku 2011.

21. Pokud jde o postup orgánu veřejné moci během řízení, soud navyšoval základní částku o 20%, když jak již uváděl shora, bylo zrušeno rozhodnutí procesního charakteru o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, taktéž rozhodnutí ve věci samé z 10. 4. 2015, což vedlo k prodloužení samotného řízení. Dalším průtahem, který byl nikoliv méně trvající, je průtah v řízení vedeném u Nejvyššího soudu po podaném dovolání, po dobu 1 roku a 2 měsíců. Za této situace se proto shora uvedené navýšení jeví navýšením důvodným.

22. Pokud jde o význam předmětu řízení pro účastníky, shledal jej soud za zvýšeným, neboť Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam řízení pro účastníky, neboť v posuzovaném sporu šlo o řízení pracovněprávní, kterým má být věnována zvýšená pozornost, shodně tak jako řízením trestním, opatrovnickým, či o osobním stavu a ve věci sociálního zabezpečení, či týkající se zdraví nebo života. Nad rámec shora uvedeného pak soud taktéž poukazuje na výši částky, která byla takzvaně„ ve hře“, a to částka 684 430 Kč s příslušenstvím, tedy částka nikoliv zanedbatelná.

23. Závěrem proto soud uvádí, že po ponížení a navýšení předmětné základní částky shora uvedenými kritérii § 31a OdpŠk dospěl k závěru o celkovém ponížení o 20%, na částku 120 534 Kč. Tato částka se pak jeví částkou adekvátní a plně odpovídající kritériím předmětného řízení a tuto částku proto pod výrokem I. soud uložil žalované k zaplacení. Pokud jde o zákonné příslušenství z předmětné částky, tedy zákonné úroky z prodlení ve výši 10% ročně, odpovídající předpisům práva občanského dle , soud je uložil žalované k zaplacení až od 19. 5. 2020, tedy od vědomosti žalované ohledně řádného podání žaloby oprávněným zástupcem žalobkyně, neboť dříve žalovaná byla v nejistotě ohledně řádného uplatnění nároku osobou oprávněnou u žalované, neboť nebyla doplněna plná moc.

24. Pod výrokem II. soud zamítl požadavek na zaplacení dalšího finančního plnění, které svou výší přesahuje nárok, který byl soudem přiznán pod výrokem I., včetně zákonného příslušenství z požadované částky za období dřívější.

25. Pod výrokem III. soud rozhodoval dle ustanovení , o náhradě nákladů řízení, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení, spočívající v nákladech právního zastoupení dle (dále jen„ AT“), á 3 100 Kč za 1 úkon, za použití , a , a , vyhlášky, a to za přípravu a převzetí věci, podání žaloby, účast u jednání soudu 8. 9. 2020, tedy za 3 úkony právní služby a 3x režijní paušál dle za tytéž úkony právní služby, dále za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a dále 16 půlhodin ztráty času dle ust. AT a jízdné ve výši 4 089,50 Kč, na trase Uherský Ostroh – Praha a zpět, k ústnímu jednání konanému 8. 9. 2020, celkem 642 km cestovné automobilem Opel Astra, registrační značka s průměrnou spotřebou 6,8 litrů /100 km, ceny benzínu 32 Kč/litr a sazbou základní náhrady 4,2 Kč/km, přiznané dle , to vše kromě soudního poplatku, zvýšené o 21% řádně doloženého DPH advokáta, celkově tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 21.226 Kč.

26. Lhůta k plnění ve výroku I. i III. byla stanovena dle ustanovení část věty za středníkem , tedy ve lhůtě delší 15 dnů s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve 3 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).