Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
119 C 8/2020-51
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 708 Kč s příslušenstvím a částky 47 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 708 Kč spolu s úrokem z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 205 Kč od 26. 8. 2016 do 25. 9. 2016 ve výši 1,40 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 164 Kč od 26. 9. 2016 do 25. 10. 2016 ve výši 1,08 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 163 Kč od 26. 10. 2016 do 25. 11. 2016 ve výši 1,11 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 2 372 Kč od 26. 11. 2016 do 25. 12. 2016 ve výši 15,65 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 3 581 Kč od 26. 12. 2016 do 25. 1. 2017 ve výši 24,47 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 5 790 Kč od 26. 1. 2017 do 25. 2. 2017 ve výši 39,59 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 7 999 Kč od 26. 2. 2017 do 25. 3. 2017 ve výši 49,40 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 10 208 Kč od 26. 3. 2017 do 25. 4. 2017 ve výši 69,79 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 9 708 Kč od 26. 4. 2017 do 20. 9. 2019 ve výši 1 879,97 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 8 708 Kč od 21. 9. 2019 do 15. 1. 2020 ve výši 222,78 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 8 208 Kč od 16. 1. 2020 do 17. 3. 2020 ve výši 110,43 Kč,
ve výši 8,05 % ročně z částky 7 708 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení,
a částku ve výši 47 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 726 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně titul. jméno příjmení, LL. M. advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 708 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 205 Kč od 26. 8. 2016 do 25. 9. 2016 ve výši 1,40 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 164 Kč od 26. 9. 2016 do 25. 10. 2016 ve výši 1,08 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 163 Kč od 26. 10. 2016 do 25. 11. 2016 ve výši 1,11 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 2 372 Kč od 26. 11. 2016 do 25. 12. 2016 ve výši 15,65 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 3 581 Kč od 26. 12. 2016 do 25. 1. 2017 ve výši 24,47 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 5 790 Kč od 26. 1. 2017 do 25. 2. 2017 ve výši 39,59 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 7 999 Kč od 26. 2. 2017 do 25. 3. 2017 ve výši 49,40 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 208 Kč od 26. 3. 2017 do 25. 4. 2017 ve výši 69,79 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 9 708 Kč od 26. 4. 2017 do 20. 9. 2019 ve výši 1 879,97 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 8 708 Kč od 21. 9. 2019 do 15. 1. 2020 ve výši 222,78 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 8 208 Kč od 16. 1. 2020 do 17. 3. 2020 ve výši 110,43 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 7 708 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení, a částku ve výši 47 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 726 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], LL. M. advokátky.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 708 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a částky 47 Kč. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 12. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to hotovostním režimem výběru splátek prostřednictvím oprávněného zástupce žalobkyně, který minimálně každý měsíc navštěvuje žalovaného v místě jeho bydliště. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní posouzena úvěruschopnost žalovaného. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni rovněž poplatek v částce 3 780 Kč a částku 7 728 Kč za službu zabezpečení výběru splátek. Celkovou dlužnou částku ve výši 26 508 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit ve 12 měsíčních splátkách po 2 209 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 25. 4. 2016. Žalovaný však nesplácel poskytnutou zápůjčku řádně a včas a žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila 7 708 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil a žalobkyně proto požadovala též náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 47 Kč za zaslání předžalobní upomínky a zákonný úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. rozsudku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyně tyto finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 3 780 Kč, který tvoří vyčíslený úrok ve výši 1 627,50 Kč, poplatek za zpracování ve výši 2 152,50 Kč, a náklady na službu zabezpečení výběru splátek ve výši 7 728 Kč Částku v celkové výší 26 508 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit ve 12 měsíčních splátkách ve výši 2 209 Kč, když první splátka byla splatná dne 25. 4. 2016 a každá následující splátka až po poslední byla splatná vždy k 25. dni následujícího měsíce. Žalovaný si v rámci smlouvy zvolil hotovostní režim zápůjčky, který spočívá ve službě zabezpečení výběru splátek, a to prostřednictvím oprávněného zástupce žalobkyně, který minimálně každý měsíc měl navštěvovat žalovaného v místě jeho bydliště (viz Standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 3. 2016, Klientská karta ze dne 12. 3. 2016, objednávka ze dne 12. 3. 2016, Smlouva o zápůjčce číslo ze dne 12. 3. 2016 včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, záznam o půjčce na 12 měsíců). V rámci smlouvy byla sjednána výše úrokové sazby ve výši 10,85 % (viz článek 3 Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Žalovaný neplnil svoje povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když žalobkyni uhradil pouze dne 25. 4. 2016 částku 2 210 Kč, dne 25. 5. 2016 částku 2 210 Kč, dne 25. 6. 2016 částku 2 210 Kč, dne 25. 7. 2016 částku 2 210 Kč, dne 25. 8. 2016 částku 2 000 Kč, dne 25. 9. 2016 částku 2 250 Kč, dne 25. 10. 2016 částku 2 210 Kč, dne 25. 12. 2016 částku 1 000 Kč, dne 25. 4. 2017 částku 500 Kč, dne 20. 9. 2019 částku 1 000 Kč, dne 15. 1. 2020 částku 500 Kč, dne 17. 3. 2020 částku 500 Kč, celkem 18 800 Kč Celkem tak žalovanému zbývá uhradit 7 728 Kč (viz Záznam o půjčce na 12 měsíců). Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku vůči žalobkyni v prodlení (viz Předžalobní upomínka, výzva k plnění ze dne 20. 8. 2020 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 21.11.2016). Žalobkyně rovněž požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 47 Kč za zaslání předžalobní upomínky.
6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 3. 2016, v souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zápůjčku žalobkyni vrátit, včetně poplatku ve výši 3 780 Kč a nákladů na službu zabezpečení výběru splátek ve výši 7 728 Kč, celkem tedy částku ve výši 26 508 Kč, ve 12 měsíčních splátkách po 2 209 Kč, splatných vždy k 25. dni následujícího měsíce, přičemž první splátka byla splatná dne 25. 4. 2016. Žalovaný na dlužnou částku uhradil pouze částku 18 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 7 708 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má vedle nároku na zaplacení žalované jistiny ve výši 7 708 Kč i nárok na náklady za upomínku ve výši 47 Kč a příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po termínu splatnosti jednotlivých splátek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § ustanovením 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při stanovení výše nákladů řízení pak soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Zároveň soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro použití zvláštního ustanovení o náhradě nákladů řízení, tj. § 14b uvedené vyhlášky, a nepřiznal tak žalobkyni náklady řízení ve výši, jak ji žalobkyně vyčíslila v žalobě, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti je nutno odkázat na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 (dostupý na www.nalus.usoud.cz), kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 726 Kč Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátkou za dva úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b odst. 1 vyhlášky – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), a dvakrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky). Zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty a požádala, aby jí z odměny za zastupování a z přiznaných náhrad byla rovněž přisouzena daň z přidané hodnoty. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. vyhověl soud tomuto požadavku a zvýšil výše specifikované náklady řízení o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, což představuje částku 126 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla rovněž stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách; ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).