Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 C 21/2021-28

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Davidovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 23 490,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 800 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do požadavku na zaplacení částky 12 690,20 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 2 096,76 Kč a dále jdoucího v sazbě 8,5 % ročně z částky 13 683,18 Kč od datum do datum, smluvního úroku kapitalizovaného částkou 4 486,18 Kč a dále jdoucího v sazbě 29 % ročně z částky 13 683,18 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku na zaplacení částky 12 690,20 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 2 096,76 Kč a dále jdoucího v sazbě 8,5 % ročně z částky 13 683,18 Kč od [datum] do [datum], smluvního úroku kapitalizovaného částkou 4 486,18 Kč a dále jdoucího v sazbě 29 % ročně z částky 13 683,18 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem dne datum. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána a posouzena jako dostatečná.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v ust. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (ust. ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 16 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum).

5. Žalovaný se zavázal vrátit uvedené společnosti poskytnutou zápůjčku a dále poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 13 967 Kč (jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ze zápůjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní zpracování zápůjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 467 Kč byla stanovena na den datum. Uvedené skutečnosti soud zjistil z uvedené smlouvy o zápůjčce.

6. Žalovaný dosud zápůjčku nesplatil, její výše aktuálně představuje částka 13 683,18 Kč a část souhrnného poplatku ve výši 9 807,02 Kč, když poslední splátku uhradil žalovaný dne datum.

7. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, zjišťoval jeho příjmy a výdaje a bylo zjištěno, že rozdíl mezi běžnými měsíčními příjmy a běžnými měsíčními výdaji představuje částku 5 341 Kč. Informace poskytnuté žalovaným byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne datum. Žalovaným předložené doklady jsou uvedeny v části„ Ověřené dokumenty“ (Zákaznická karta ze dne datum).

8. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce totožnost žalovaného z občanského průkazu, majetkovou situaci žalovaného ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek, dle kterých čistá mzda žalovaného činí 9 941 Kč měsíčně a ostatní příjem činí 5 000 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně ověřil výdaje žalovaného, resp. vyšel ztvrzení žalovaného, že hradí externí splátky zápůjček ve výši 1 300 Kč. Další toliko odhadované výdaje domácnosti činí měsíčně 8 300 Kč.

9. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

10. Podle § 9 odst. 3 z.s.ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

11. Podle§ 9 odst. 4 z.s.ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

16. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z.s.ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

17. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp.zn. , v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tento důsledek dovozuje též pro režim úpravy z.s.ú. před účinností novely provedené (viz rozsudek ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. ).

18. Konečně též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK) vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. V souzené věci právní předchůdce žalobkyně nejednal s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalovaného sice řádně ověřil část jeho příjmů (příjem z pracovního poměru zřejmě ověřil z pracovní smlouvy a výpisu z účtu), neověřil však (ačkoli žalobce uváděl, že má pouze jeden zdroj příjmu), z čeho pochází ostatní uváděné příjmy žadatele ve výši 5 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak učinil nepodložený závěr, že žalovaný má příjem ve výši 14 941 Kč. Výdaje žalovaného toliko odhadlo částkou 8 300 Kč a přijal informaci, že žalovaný splácí zápůjčku u jiného poskytovatele ve výši 1 300 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného tak činily 9 600 Kč. Použitelný příjem žalovaného při výše uvedených údajích činil 5 341 Kč na měsíc. Splátka zápůjčky poskytnuté právním předchůdcem žalobkyně činil 2 000 Kč měsíčně. Je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně nedostatečně ověřil majetkovou situaci žalovaného a rezignoval na řádné a reálné zhodnocení jeho schopnosti zapůjčenou částku splácet.

20. Protože smlouva o zápůjčce je z výše popsaných důvodů v celém svém obsahu neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému jistinu 16 000 Kč, žalovaný dle tvrzení žalobce podloženého tabulkou o umoření zaplatil dosud 5 200 Kč a dluží proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení 10 800 Kč.

21. Podle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Žalovaný pak měl plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku ze dne datum, jíž byl žalovaný vyzván k zaplacení do datum. Od datum se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má dle ust. o.z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , neboť převážně úspěšný ve věci byl žalovaný. Soud vyšel ze skutečnosti, že požadavek žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku představoval: jistinu 23 490,20 Kč, smluvní úrok 4 486,18 Kč a zákonný úrok z prodlení 2 096,76 Kč. Tedy celkem ke dni vyhlášení rozsudku částku 30 074,14 Žalobkyni soud přiznal jistinu 10 800 Kč a zákonný úrok z prodlení jdoucí až od datum. Žalobkyně byla tedy úspěšná asi z cca 36%, ve zbytku byla neúspěšná, resp. ve zbývající převážné části byl úspěšný právě žalovaný (64%), kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.