Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
23 C 25/2021-31
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul titul Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 49 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 25 200 Kč, úrok ve výši 12,32 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 5 734,15 Kč a dále ve výši 8,50 % ročně z částky 30 346,50 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 31. 12. 2020 a z částky 22 546,50 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 16 000 Kč, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 800 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení k rukám žalobce, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 25 200 Kč, úrok ve výši 12,32 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 5 734,15 Kč a dále ve výši 8,50 % ročně z částky 30 346,50 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 31. 12. 2020 a z částky 22 546,50 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 16 000 Kč, zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 800 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení k rukám žalobce, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 49 000 Kč spolu s úrokem ve výši 12,32 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 5 734,15 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 30 346,50 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen původní věřitel) a žalovanou byla dne 26. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. 5 2017 (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč za poplatky a úrok. Úvěr nebyl účelově vázán a byl čerpán žalovanou v plné výši v hotovosti. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr včetně úroku ve výši 21,00 % z poskytnuté jistiny (úrok ve výši 8 400 Kč), poplatku za správu úvěru ve výši 6 600 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 10 200 Kč v pravidelných 16. měsíčních splátkách po 3 450 Kč, splatných vždy k 26. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Pro případ prodlení s úhradou peněžitého plnění byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovaná v rozporu se smlouvou o úvěru nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu, žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni 26. 5. 2018 a vyzval žalovanou k úhradě dlužné jistiny úvěru, příslušenství, poplatků a smluvní pokuty. Žalovaná na dluh uhradila částku 22 200 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 30 000 Kč, na úroku částku 346,50 Kč, na úroku z prodlení částku 5 734,15 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 1 821 Kč, na poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 832,50 Kč a na smluvní pokutě částku 16 000 Kč.
2. Žalovaná u jednání dne 24. 3. 2021 namítala, že má více dluhů, neví, o jaký dluh se jedná a vyjádřila přesvědčení, že předmětný dluh už je dávno exekučně vymáhán. Uvedla, že má více dluhů, které vznikly z různých smluv o půjčkách a úvěrech, ve svých dluzích nemá přehled, protože doklady ztratila, když se stěhovala. Ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedla, že žije sama, její manžel zemřel v březnu 2017 a všechny dluhy musí splácet sama. Je starobní důchodkyní a pobírá starobní a vdovský důchod ve výši 13 758 Kč měsíčně, přičemž tento důchod je exekučně postižen a dostává k výplatě částku 11 768 Kč měsíčně, pracuje u obch. spol. právnická osoba jako uklízečka s čistým měsíčním příjmem ve výši 11 000 Kč, který je rovněž exekučně postižen. Doplnila, že úvěr, který je žalován hradila v měsíčních splátkách, nepamatuje si však, jakou částku na úvěr uhradila, připustila, že uhradila částku 22 200 Kč, jak tvrdí žalobce, evidenci si nevedla. V případě, že bude povinna uhradit dluh, požádala o možnost jeho úhrady ve splátkách.
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 26. 1. 2017, Smlouvy o úvěru č. 5 2017 ze dne 26. 1. 2017, Souhlasu se zpracováním osobních údajů ke smlouvě o úvěru ze dne 26. 1. 2017, předpisu splátek ke smlouvě o úvěru č. 5 2017 ze dne 26. 1. 2017, přehledu plateb ke smlouvě, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 včetně Dodatku číslo včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020, Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 12. 2020 včetně podacího lístku ze dne 18. 12. 2020, screenshotu – evidence pohledávky za žalovanou, finanční analýzy ze dne 26. 1. 2017, creditscoringu ze dne 26. 1. 2017, pracovní smlouvy ze dne 31. 3. 2016 včetně mzdového výměru, výplatního lístku žalované za období 10/ 2016 a z poukázky SIPO na jméno příjmení jméno za období 10/ 2016 až 12/ 2016, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 26. 1. 2017 smlouvu o úvěru č. 5 2017, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně v plné výši dne 26. 1. 2017 a převzetí peněžních prostředků potvrdila svým podpisem na úvěrové smlouvě. Úvěr byl poskytnut za úplatu a úrok ve výši 21,00 % z jistiny. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci celkovou částku 55 200 Kč, představující jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 6 600 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 10 200 Kč a smluvní úrok ve výši 8 400 Kč v pravidelných 16. měsíčních splátkách po 3 450 Kč splatných vždy k 26. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dle čl. V.4. smlouvy o úvěru žalovaná souhlasila s tím, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru, je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalované byla naúčtována smluvní pokuta v částce 16 000 Kč. Žalovaná uhradila na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 22 200 Kč, zbytek úvěru včetně úroku, poplatků a smluvní pokuty neuhradila, i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 18. 12. 2020.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 17. 3. 2021, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány v žádosti po poskytnutí spotřebitelského úvěru a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, provedl finanční analýzu úvěrového případu, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 8 110 Kč a měsíční příjem celé domácnosti ve výši 32 413 Kč; pracovní poměr hlavní jako uklízečka, žalobce však doložil pouze pracovní smlouvu žalované ze dne 31. 3. 2016 včetně mzdového výměru a výplatní pásku žalované za období 10/ 2016, z níž vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána u obch. spol. právnická osoba na pozici uklízečka s pracovním poměrem na dobu určitou, s hrubým měsíčním příjmem ve výši 10 300 Kč, přičemž v měsíci říjnu 2016 její čistá mzda činila částku 8 298 Kč, další důkazy dokládající ostatní příjmy domácnosti žalobce nedoložil, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. příjmení, BRKI, NRKI, k výdajům žalované doložil pouze platební doklady SIPO za období říjen až listopad 2016 dokládající náklady za bydlení domácnosti – měsíční platbu nájmu, záloh na elektřinu a plyn a platbu televizního a rozhlasového poplatku v celkové výši 7 375 Kč měsíčně, další listin y dokládající výdaje žalované žalobce nedoložil. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 821 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 832,50 Kč a smluvní pokuty ve výši 16 000 Kč.
15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru částku 30 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 22 200 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovanou, uhradit žalobci částku 7 800 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 7 800 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 31. 12. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 346,50 Kč a dále úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 734,15 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 346,50 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 31. 12. 2020 a z částky 22 546,50 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovanou zaplatit dlužnou pohledávku v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, neboť shledal podmínky pro plnění ve splátkách, a to vzhledem k osobní a finanční situaci žalované a její snaze předmětný dluh řešit, a také vzhledem k tomu, že plnění dluhu (bez příslušenství) ve splátkách po dobu 8 měsíců ještě nepředstavuje nepřiměřené zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Výši měsíční splátky soud stanovil s ohledem na výši dluhu.
17. Žalovaná byla, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalované náklady řízení; žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).