Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
2 C 28/2021-27
Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr Vladislavou Halodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 968 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 200 Kč
od 26. 1. 2021 do zaplacení.
II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 768 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 968 Kč od 4. 3. 2019 do 25. 1. 2021, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 768 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 3 200 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 923,20 Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 200 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 768 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 968 Kč od 4. 3. 2019 do 25. 1. 2021, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 768 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 3 200 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 923,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou z 30. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 3 968 Kč. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel
s právnická osoba 1. 2. 2019 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 3 200 Kč, který měl být splacen nejpozději 3. 3. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. právnická osoba poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla, e-mailové adresy a číslo svého bankovního účtu. Odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a zavázal se odeslat odměnu za vytvoření uživatelského účtu 1 Kč, kterou uhradil ze svého účtu na účet právnická osoba Připsáním platby byla registrace dokončena a žalovanému vzniklo právo žádat přes webové rozhraní o poskytnutí konkrétního úvěru. Žalovaný o jeho poskytnutí požádal. Po prověření jeho schopnosti splácet úvěr mu byla na mobilní telefon zaslána SMS zpráva s aktivačním kódem, který zadal ve svém uživatelském účtu, čímž akceptoval návrh smlouvy, a právnická osoba mu vyplatila na jeho účet úvěr. S podmínkami úvěru byl žalovaný obeznámen prostřednictvím rámcové smlouvy o úvěru a jednotlivé smlouvy o úvěru číslo z 1. 2. 2019, jež stvrdil svým podpisem. Uplatněný nárok představuje nesplacená jistina úvěru 3 200 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 768 Kč, k jehož úhradě se žalovaný zavázal podpisem smlouvy o úvěru. Dne 12. 5. 2020 byla mezi žalobkyní a právnická osoba uzavřená platná smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení žalobou uplatněné pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem z 26. 5. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes výzvu žalobkyně. Pro případ, kdy by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně posouzení svého nároku v části jistiny jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žádným z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by se žalovaný zaregistroval na webových stránkách webová adresa a že by požádal právnická osoba o poskytnutí úvěru 3 200 Kč, natož že by akceptoval žalobkyní předložený návrh smlouvy o úvěru. Nebylo možno uzavřít, že by podepsal žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru. Byť je na ní uvedeno, že je podepsána elektronicky, je uveden datum, čas a jméno žalovaného, nejedná se o elektronický podpis, na základě kterého by bylo možno uzavřít, že žalovaný smlouvu podepsal. Nelze přesvědčit argumentaci žalobkyně, že zaplacením poplatku 1 Kč za vytvoření uživatelského účtu žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru. K zaplacení částky 1 Kč došlo téměř rok před dnem, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný nemohl předem akceptovat návrh smlouvy, který mu nebyl znám, nemohl předem akceptovat konkrétní podmínky smlouvy o úvěru nedohodnuté již v době poukázání platby 1 Kč. Prokázáno však bylo, že na účet žalovaného bylo z účtu právnická osoba dne 1. 2. 2019 poukázáno 3 200 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný následně 3 200 Kč společnosti právnická osoba uhradil. Dne 12. 5. 2020 byla mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy jednou z postupovaných pohledávek byla i žalobou uplatněná pohledávka za žalovaným. Nebylo prokázáno, že by žalovanému byla před podáním žaloby byla doručena výzva k zaplacení žalobou uplatněného nároku.
3. Na základě těchto skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní.
4. Vzhledem k neprokázání akceptace žalobkyní předložené smlouvy o úvěru ze strany žalovaného nemohl být učiněn závěr o uzavření této smlouvy, a nebylo tak možno ani uzavřít, že by právnická osoba měla vůči žalovanému pohledávku ze smlouvy o úvěru. Bylo však prokázáno, že žalovanému na jeho účet poukázala 3 200 Kč. Toto plnění je namístě posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Dle odst. 1 téhož ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit právnická osoba 3 200 Kč, tuto svoji povinnost nesplnil. právnická osoba tak vůči němu měla neuhrazenou pohledávku v této výši, kterou následně platně smlouvou o postoupení pohledávky dle § 1879 a násl. o. z. postoupila žalobkyni, jež je proto ve věci aktivně věcně legitimována.
5. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho peněžitého dluhu mu dle § 1970 o. z. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává bez zbytečného odkladu po vyzvání dlužníka věřitelem k plnění. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu. Závazek z bezdůvodného obohacení je typicky nárokem, kdy není dohodnuto, kdy ho má dlužník dluh splnit. Žalovaný tedy mohl být vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 200 Kč hned následující den po poskytnutí této částky žalovanému. Vzhledem k neprokázání doručení výzvy k zaplacení nároku na adresu žalovaného nebylo možno užít ustanovení § 573 o. z. upravující domněnku doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb, neboť tato domněnka se vztahuje pouze na zásilky došlé. Za výzvu k úhradě dlužné částky je tak možno považovat až žalobu, která byla žalovanému doručena 25. 1. 2021. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se proto stal splatným až tohoto dne. Až od 26. 1. 2021 lze tedy žalobkyni přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení. Soud proto uplatněnému nároku
na zaplacení úroku z prodlení vyhověl pouze za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení. K 26. 1. 2021 přitom činila výše zákonného úroku z prodlení 8,25% ročně, uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení proto mohl být shledán důvodným pouze v této výši.
6. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná co do uplatněného nároku
na zaplacení částky 3 200 Kč spolu se úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně za dobu
od 26. 1. 2021 do zaplacení, a v této části proto žalobě vyhověl.
7. Žalobu naopak nebylo možno shledat důvodnou co do zbývající části uplatněného nároku ve výši 768 Kč, neboť tato část uplatněného nároku má představovat poplatek za poskytnutí úvěru, který měl být dohodnut ve smlouvě o úvěru. Nebylo-li ale prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nebylo ani prokázáno, že by bylo dohodnuto hrazení tohoto poplatku. Co do uplatněného nároku na zaplacení částky 768 Kč spolu s úrokem z prodlení proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K zamítnutí žaloby došlo rovněž v části, v níž nebyl shledán důvodným uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 3 200 Kč, tedy za dobu od 4. 3. 2019 do 25. 1. 2021 v celé uplatněné výši a za období od 26. 1. 2021 do zaplacení ve výši 1,5%.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 81 %, žalovaný z 19 %, je to tedy žalobkyně, komu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Plná náhrada nákladů řízení by činila 1 489 Kč. Je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis jednoduché výzvy k plnění) a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a je navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu 62 % plné náhrady nákladů řízení, tedy částky 923,20 Kč, v této výši proto byla žalovanému uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyni.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není odvolání přípustné.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze je na návrh vykonat výkonem rozhodnutí či exekucí.