Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
14 C 49/2021-27
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem titul Jiřím Kučerou ve věci:
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 23 060,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 060,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 060,10 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 375 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 060,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 060,10 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 375 Kč, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že dne datum uzavřel žalobce s žalovaným prostřednictvím svého zmocněnce, právnická osoba obec a právnická osoba, dohodu o uznání dluhu (dále jen Dohoda), ve znění Dodatku ze dne datum. Žalovaný v ní uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem ve výši 25 560,10 Kč. Zároveň se zavázal uhradit jej v anonymizováno pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky číslo a číslo. Žalobce se proto rozhodl využít svého smluvního oprávnění a v souladu s ustanovením § 142a občanského soudního řádu odeslal žalovanému dne datum oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. V rámci dopisu o zesplatnění pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která v zesplatněné výši činila 23 060,10 Kč, zároveň byla žalovanému poskytnuta lhůta k úhradě zesplatněné pohledávky, a to nejpozději do datum. Žalobce doplňuje, že zákonný úrok z prodlení je požadován ze zesplatněné výše pohledávky, od prvního dne po uplynutí lhůty, která byla žalovanému poskytnuta k úhradě zesplatněné pohledávky, tj. od datum. Žalovaný na svůj dluh od data uzavření Dohody do data podání žaloby uhradil celkem částku ve výši 2 500 Kč. Toto plnění bylo ve prospěch žalovaného alokováno na jistinu pohledávky a žalovaný nárok v příslušné výši ponížen.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území země, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen„ o. s. ř. “)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 /1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 /2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky na žalobce se sídlem v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit.
4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Soud učinil v průběhu dokazování ve věci následující skutková zjištění:
6. Dokumentem označeným jako„ Splátková dohoda“ ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným prostřednictvím svého zmocněnce právnická osoba obec a právnická osoba, dohodu o uznání dluhu. V této žalovaný uznal svůj dluh, co do důvodu a výše. Žalovaný se zároveň zavázal tento dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách v souladu se splátkovým kalendářem, který byl ještě pozdějším dodatkem ze dne datum upraven.
7. Výzvou před podáním žaloby má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení částky s tím, že v případě neuhrazení oné částky dojde k podání žaloby.
8. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
10. Žalobce uzavřel se žalovaným prostřednictvím svého zmocněnce právnická osoba obec a právnická osoba, dohodu o uznání dluhu. Šlo o dluh žalovaného, který mu vznikl ve vztahu k původnímu věřiteli. Tato pohledávka potom byla postoupena na žalobce. V této žalovaný uznal svůj dluh, co do důvodu a výše. Žalovaný se zároveň zavázal tento dluh uhradit v pravidelných splátkách, což nedodržel.
11. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Předmětem řízení je nárok žalovaný z titulu smlouvy o půjčce, avšak co do důvodu a výše uznaný žalovaným. S ohledem na skutečnost, že došlo k jednostrannému právnímu jednání, konkrétně uznání žalovaného nároku co do důvodu a výše ve smyslu ust. § 2053 o. z., došlo v řízení k obrácení důkazního břemena z žalobce na žalovaného. Žalobci tak stačilo pouze tvrdit existenci, důvod vzniku a výši žalované pohledávky, žalovaný naopak měl dle procesní teorie důkazního břemena povinnost soudu prokázat, že žalovanou částku, byť částečně uhradil, případně, že tato nikdy nevznikla. Žalovaný, zcela pasivní, však takto v řízení nepostupoval. Soud proto uzavírá, že dluh v žalobou uplatněné výši trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud žalovaného zavázal k uhrazení předmětné částky s příslušenstvím. Výši a počátek prodlení soud považuje za zákonu neodporující a odpovídající skutkovým zjištěním soudu. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
2 375 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 923 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 375 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.