Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 280/2020-78

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Greplovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 2.221,23 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.100 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 1.121,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.221,23 Kč od 16. 5. 2018 do 1. 10. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.121,23 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 1.100 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.100 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 1.121,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.221,23 Kč od 16. 5. 2018 do 1. 10. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.121,23 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 1.100 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 15. 4. 2020, ve znění doplnění žaloby ze dne 8. 11. 2020, domáhala po žalované zaplacení částky 2.221,23 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 2.221.23 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení). Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum uzavřela se žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. anonymizováno (dále jen„ smlouva“). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji mimo splátku tak, aby se těchto 10 % minimálně rovnalo životnímu minimu. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI a EUCB. Na základě takto zjištěných skutečností právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované ve výši 1.100 Kč převodem na její bankovní účet a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.121,23 Kč do 15. 5. 2018, tento svůj závazek však nesplnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Od postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani v reakci na předžalobní upomínku ze dne 29. 10. 2019. Pro případ, že soud neuzná nárok žalobkyně na plnění z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, požádala žalobkyně, aby soud věc posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. , (dále jen „ “), nevyjádřila (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 1. 10. 2020). Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaná nepřevzala a soud je v souladu s ust. považuje za doručené dne 8. 2. 2021 Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaná byla řádně předvolána k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž s ohledem na výše uvedené provedl dokazování především listinami předloženými žalobkyní, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ( ):

3. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na její bankovní účet částku 1.100 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 1.121,23 Kč do 15. 5. 2018. Svůj dluh žalovaná ani zčásti neuhradila (v průběhu řízení byla procesně pasivní a netvrdila ani neprokázala nic jiného). Dne datum byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, na základě které byla mimo jiné postoupena i pohledávka za žalovanou. Toto bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně, který byl žalované společně s předžalobní výzvou zaslán dne 29. 10. 2019.

4. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle ust. § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.

10. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 1.100 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit včetně poplatku ve výši 1.121,23 Kč do 15. 5. 2018. S ohledem na postavení žalované jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany, a obsah uzavřené smlouvy je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě citovaných ustanovení o. z.) podle zákona č. č. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavření v souladu s touto právní úpravou. Povinností úvěrujícího bylo před uzavřením smlouvy mimo jiné řádně posoudit úvěruschopnost žalované (schopnost žalované řádně splácet poskytnutý úvěr). Bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované (spotřebitelky) vycházela jednak z různých soukromých i veřejných registrů a jednak ze žalovanou poskytnutých údajů o jejích příjmech a výdajích. Konkrétní příjmy a výdaje žalované však žalobkyně neuvedla a údaje poskytnuté žalovanou její právní předchůdkyně patrně žádným způsobem neověřovala, respektive žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by si její právní předchůdkyně nechala žalovanou předložit jakékoli doklady k prokázání výše jejích příjmů a výdajů (na výzvu soudu žalobkyně žádné takové doklady nepředložila a svou neúčastí u ústního jednání se připravila o možnost být poučena podle ). Za těchto okolností má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně jako odborník – podnikatel svým povinnostem nedostála a úvěruschopnost žalované řádně neposoudila. Za řádné posouzení úvěruschopnosti nelze považovat pouhé„ spolehnutí se“ na žalovanou tvrzené skutečnosti a právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované měla s jejím souhlasem získat potřebné podklady pro posouzení její skutečné finanční situace, jako například výpis z účtu, potvrzení o výši příjmu, kalendář plateb a záloh energií, SIPO apod. V situaci, ve které úvěrující tyto podklady řádně nevyžádá, není možné řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě jen jeho prohlášení, kromě toho nelze připustit přesouvání odpovědnosti za řádné zjištění úvěruschopnosti na žadatele o úvěr (zápůjčku). Podnikatel – úvěrující nemůže se zprostit své povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odkazem na proklamaci žalovaného, ale musí postupovat s odbornou péčí a tyto skutečnosti řádně posoudit. Soud z těchto důvodů uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála svým povinnostem vyplývajícím z ust. , 2 zákona o spotřebitelském úvěru a nemohla si být jista, že úvěr bude žalovaným řádně splácen. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně přesto žalované poskytla úvěr, dopustila se porušení ust. zákona o spotřebitelském úvěru a smlouvu je tudíž třeba považovat za neplatnou. K této neplatnosti soud navzdory textu ustanovení přihlíží i bez návrhu, a to v souladu s judikaturou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení o bezdůvodném obohacení. Jak již bylo uvedeno, z obsahu spisu a z připojených listin bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka 1.100 Kč, kterou žalovaná ani zčásti neuhradila (v průběhu řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno nic jiného). Žalovaná je tedy nadále povinna vrátit poskytnutou částku, soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována vzhledem k postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019, přiznal částku 1.100 Kč. Ode dne, kdy byl žalované doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaná s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni, přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , a to od prvního dne prodlení žalované. Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle na tři dny od právní moci rozsudku. S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu ve zbývající části zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , když přihlédl k tomu, že žalovaná byla procesně mírně úspěšnější než žalobkyně a náležela by jí tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.